Na svém blogu jste v minulém týdnu na základě událostí v Chemnitzu, kde v reakci na vraždu německo-kubánského obyvatele, z níž jsou podezřelí dva imigranti a vedlo to k velkým demostracím „proti imigraci“ i „proti fašismu a nenávisti“ napsala: „Němci neznají zlatou střední cestu: Německo je národem extrémů“. Povězte nám k tomu prosím trochu více.
Němci jsou neuvěřitelně cílevědomí, vytrvalí, důslední, přesní, houževnatí a výkonní. Navíc jsou schopni – na rozdíl od Čechů! – kolektivní spolupráce, táhnout za jeden provaz. Jistěže ne každý jedinec, ale ty vlastnosti jsou zaryté v kolektivní mentalitě, chceme-li to tak nazvat. A mají jak pozitivní aspekt (ekonomická výkonnost), tak negativní (neschopnost střídmosti, přehnané lpění na pravidlech).
Fotogalerie: - Chemnitz týden poté
Negativním aspektem německých charakteristik je, že nutně musí vést k extrému: Kdo si dokáže vytýčit cíl a bezhlavě za ním vytrvale jít, dříve nebo později ho dosáhne! V historii to Němci již mnohokrát dokázali. A nemluvím pouze o válkách, ale třeba i o ekonomické síle.
Velice to zjednodušuji, ale pro pochopení podstaty problému a dynamiky to je nutné. A ještě jednou zdůrazňuji, že mluvím o kolektivní dynamice, nikoli o Němcích jako jednotlivcích.
Vím, že dost lidí má se stereotypizací problém, ale z hlediska sociologického (a tudíž i politického) je to nevyhnutelné. Na národ a stát lze nahlížet jako na entitu, kterou lze personifikovat – má určité vlastnosti, které jsou výsledkem kultury a historie národa a promítají se do určité míry do všech individuí, která do daného celku patří. Z hlediska politické dynamiky je to velmi důležité – každý stát lze nějak charakterizovat (a to v žádném případě neznamená, že dané vlastnosti má každý jedinec).
Z pohledu zvenku mám pocit, že německý liberální mainstream přešel od aktivismu k vyložené agresi vůči oponentům. Na jaře jsem překvapeně zíral na sodu, kterou v německé veřejnoprávní televizi schytával ministr Seehofer po celkem nevinném výroku, že Německo má svou vlastní kulturu a žádnou novou nepotřebuje. Teď po událostech v Chemnitzu to schytává místopředseda Bundestagu za FDP Wolfgang Kubicki. Jen proto, že řekl, že demonstranty v Chemnitzu nelze všechny paušálně označovat za fašisty, nadávají mu na sociálních sítích do „reakcionářů“ a levicoví poslanci mu hrozí odvoláním z vedení sněmovny. Je to jen dojem z venku, nebo v poslední době chování hlavního liberálního proudu vůči oponentům skutečně ještě přitvrdilo?
Dle mého názoru je Německo již naprosto totalitní – vykazuje všechny znaky totality. Bohužel to je totalita, která nastoupila postupně a nepozorovaně, takže většina lidí si názorovou nesvobodu vůbec neuvědomuje. A přesně proto, že tato nová levicová totalita nabírá na obrátkách postupně, bude schopna dojít velmi daleko. A pak se přehoupne do opačného extrému.
Ať jsme féroví, projevuje se podobný nárůst agresivity i na druhé straně? Na svém blogu jste totiž napsala, že extrémní výkyv hlavního mediálního proudu doleva musí nevyhnutelně jako reakci přinést zvýšenou popularitu skutečného pravicového extremismu. Je to tedy dnes jen teoretická úvaha do budoucnosti, nebo už skutečně začínáte pozorovat růst popularity těchto proudů?
Myslím si, že zatím to je pouze okrajové a většina Němců je vycepovaná k tomu, důrazně se od myšlenek Adolfa Hitlera distancovat. Ale je možné, že v jeho myšlenkách bude nalézat řešení stále více lidí: protože extrém plodí vždy jen opačný extrém. Bohužel dlouhodobě sílící evropský levicový extremismus Angely Merkelové vede nejen k prostestům „normálních“ lidí jako v Chemnitzu, ale dává záminku k reakci i opravdově extremistickým hnutím. I to je výsledek politiky Angely Merkelové. Do budoucna v tom vidím možnou hrozbu.
Také jste ve svém blogu napsala: „Levicoví dobroserové, kteří uvažují veskrze emocionálně, jdou proti přírodě (levicová politika!), logickému uvažování, nemají pud sebezáchovy, ale přitom mají bezmezný, až sebedestruktivní soucit s naprosto vzdálenými národy a lidmi. Aktuální evropská politika je na potírání všeho přirozeného přímo založena. Odosobňování a převracení významu vzdáleností (globalizace) k tomu patří. Současná západní civilizace a i evropská politika přímo podporuje lhostejnost vůči tomu, co je blízké (pomoc sousedovi s nákupem pro moderní sociální pracovnice nefrčí), a patologickou angažovanost za to, co je vzdálené (Sýrie…). Západní civilizace ignoruje či až potírá lidskou přirozenost – a proto je odsouzena k zániku.“ Jak moc velký vliv v Německu toto „levicové dobroserství“ má?
Na to asi přesně nedokážu odpovědět, nemám na to žádné průzkumy. Ale zřejmě každý viděl, kolik lidí naprosto iracionálně, emocionálně a bezhlavě v roce 2015 a až doposud podporuje nelegální imigraci a veškeré logické argumenty od ekonomických přes etické po bezpečnostní jsou jim jedno. Tahle „pomoc uprchlíkům“ je pro ně cesta, jak se cítit lepší, či jak dát svému životu smysl.
V posledních dnech to vypadá, že do Německa se kromě názorového rozdělení společnosti začíná vkrádat i dělení geografické. Nadávky na „Ossies“ ze zemí bývalé NDR jsou už standardem, ale v poslední době je s oblibou jako nejšpinavější mezi špinavými prezentováno Sasko. Minulý týden se na obálce vlivného časopisu Spiegel objevil název této země, vyvedený v grafice nápadně odkazující k nacistické vizualizaci. Ale já jsem zaznamenal od progresivních liberálů třeba i útoky na „reakcionářské“ Bavoráky. Skutečně se začíná v Německu rozmáhat toto geografické dělení na dobré a špatné země?
To rozdělení tu podle mě vždy bylo – minimálně mentálně. Já vám můžu pouze vylíčit, jak to je v Bavorsku, což je ještě taková specialitka, protože Bavorsko bylo dříve samostatné a nyní je to nejbohatší spolková země Německa. Lidé tu mají k jakési regionální hrdosti mnohem blíže. Mentalitou, tradicemi a kulturou se Bavorsko dost liší od jiných spolkových zemí a v podstatě ve všem má blíže k Rakousku. Od krojů přes muziku až k hluboce zarytému katolicismu. Hipsterská levicová kultura Berlína je pro většinu Bavořanů asi tolik vzdálená jako moravské vinobraní.
Geografická „nesnášenlivost“ (či rivalita) existovala vždy a jakási povýšenost západních Němců nad „Ossies“ není výjimkou. Ale co se týče politiky, znám již v Bavorsku dost lidí, kteří Sasku fandí. Averze vůči východním Němcům zůstává (asi jako mezi Čechy a Moraváky), ale co se týče imigrační politiky, má Bavorsko blíže k východnímu Německu než ostatní spolkové země.
Ve svém blogu jste také uvedla, že situace v Německu ještě není taková, že by se obyčejní lidé proti vlivu mocné liberální levice vzbouřili, protože i když jsou naštvaní, tak obyčejný člověk, který řeší své každodenní problémy, začne demonstrovat a protestovat, až když je mu skutečně zle. Vzhledem k tomu, co se v Německu děje, mě ale napadá otázka: Nebude to příliš pozdě na to, aby se se situací ještě dalo něco reálně dělat?
Bude. A to říkám nejen já, ale přede mnou již mnozí jiní. Respektive ono bude možné se situací něco reálně dělat, ale už ne bez násilných konfliktů. Souvisí to se zákonem akce a reakce a s těmi extrémy, které jsem již zmiňovala.
Po úterní demonstraci v Chemnitzu byli místní obyvatelé dost naštvaní na média, která jejich město prezentovala jako semeniště fašismu, kde se běžně na ulicích hajluje. Z vašeho pohledu běžného mediálního konzumenta - jak tedy vypadal mediální obraz úterní demonstrace?
Všechna mainstreamová média prezentují ony demonstrace jako ryze „pravicové“ (ačkoli očividně netuší význam toho slova), extremistické a fašistické. Což samozřejmě nejsou. Jde o masy oprávněně nespokojených lidí. Média jsou v Německu opravdu už jen propaganda, což v mém okolí velmi opatrně začíná připouštět čím dál více Němců. Důvod, proč protesty proti imigrační politice šílené krávy sílí právě ve východním Německu, je ekonomická situace. Východní Německo je chudší, pracovních míst je míň. Zatímco v západním Německu jsou lidé relativně bohatí a když stát třeba i proti jejich vůli (z jejich daní) rozdává, pořád jim zbyde dost, tak ve východním Německu to tak být nemusí. Plus samozřejmě prvek historicko-politický: v Sasku zakusili totalitu a propagandu.
Změnilo se po událostech v Chemnitzu v německé společnosti něco, nebo se jen utvrdilo rozdělení, které tam bylo už předtím? Máte s reakcemi na tamní události nějakou osobní zkušenost?
To asi ne. Jak už jsem psala, pro obyčejného člověka je to „příliš daleko“ na to, aby se v Bavorsku zabýval nějakými demonstracemi v Chemnitzu. Myslím, že události v Chemnitzu mají podobný dopad na obyvatele Bavorska jako na obyvatele Olomouce. Zítra je taky den a práce nepočká. Podle mě bude takových vražd a následných nepokojů přibývat, ale domnívám se, že to bude ještě trvat, než se odpor obyvatelstva přehoupne na opravdu celorepublikovou úroveň. Ale kdoví, zvrtnout se může cokoliv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
