První zahraniční cesty nově zvoleného prezidenta jsou vždycky jistým lakmusovým papírkem jeho politické orientace. Vykročí do nové funkce levou, či pravou nohou? V případě nově zvoleného ukrajinského prezidenta to znamená – pojede do Moskvy?
U nás je to jednoduché: nově zvolený prezident, pokud je Čech, míří na Slovensko, pokud je Slovák či Slovenka, jede do Prahy. V případě Ukrajiny bývala takovým prvním cílem Moskva. Tu Zelenskyj vyloučil: s Putinem se setká, až se Rusové stáhnou z Krymu a z východních částí Ukrajiny, což hned tak nebude, leda by se v Rusku změnil režim, jak dodává většina komentátorů.
Rusko tedy Zelenskyj ze svých cestovních plánů vyloučil. Také Vladimir Putin nepočítá s tím, že by se v dohledné době setkal se Zelenským, naopak byl jedním z mála státníků, kteří ukrajinskému prezidentovi nepopřáli k jeho zvolení.
Ruský opoziční novinář Saša Sotnik na svém portálu Obozrevatel napsal, že „Moskva se plní pověstmi, že Putin už není mezi živými“.
Čert ví, čím jsou vyvolány podobné bulvární spekulace. Že se neobjevují nějaké podrobnosti o jeho soukromém životě? Ty se však neobjevovaly téměř nikdy, dokonce jeho ochranka střežila vše, co by jen mohlo posloužit k nějaké analýze, jak je to s jeho zdravím a podobně. Nepřipustila, aby někde zůstávaly dokonce stopy po jeho slinách nebo otisky jeho prstů na skleničce vína při recepcích. Pracovníci ochranky se na druhé straně těší mnoha privilegiím, například z jejich řad jsou jmenováni gubernátoři jednotlivých oblastí. Potvrdil to sám jeho mluvčí Peskov.
Na jedné z tiskových konferencí dostal otázku, proč byl odvolán gubernátor Archangelské oblasti, také bývalý pracovník ochranky Sergej Morozov. Peskov odpověděl, že neztratil důvěru, ale bude pracovat v Moskvě. Na doplňující dotaz, zda se Kreml nezříká dosavadní praxe jmenovat gubernátory výlučně z řad ochranky, Peskov nejenže potvrdil, že tak se bude pokračovat, ale dodal, že Putin „považuje tuto zkušenost za velmi užitečnou“. Je to jistě vyšší forma odměny za jejich služby a zejména mlčenlivost. Jak ironicky někteří komentátoři dodávají, po smrti státníků budou však stát v Hollywoodu fronty se svými náměty na scénář o životě těch, které ochraňovali.
… ale přece jen, co nejbližší příbuzní, zvířecí mazlíčci a tak dále…?
Zatímco jiní státníci netají své manželky, dokonce domácí mazlíčky, u ruského prezidenta se neví, zda a s kým vlastně žije. Svou ženu Ludmilu nebral na své zahraniční cesty ani dříve, než se s ní v roce 2014 rozvedl. V roce 2008 deník Moskovskij korespondent informoval o údajném vztahu prezidenta s bývalou olympijskou vítězkou v gymnastice Alionou Kabajevovou, což nejen Kreml popřel, ale krátce poté deník přestal vycházet, prý z finančních důvodů. Poměrně nedávno se objevila zpráva, že Ludmila se v roce 2016 znovu vdala za Artura Očeretnyje. Stejně tak se nepsalo o jeho dvou dcerách, Marii a Jekatěrině, dokud agentura Reuters nezveřejnila zprávu, že mladší Jekatěrina je úspěšná vědkyně na moskevské státní univerzitě a také je podnikatelkou s většími příjmy, než má její otec.
Poslední fotografie Vladimira Putina jsou z poloviny května ze Soči, kde hrál hokej a vstřelil osm gólů. Takže se cítí fit a chystá se na summit G20.
Psali jsme:
Vraťme se k ukrajinskému prezidentovi: kam tedy už do zahraničí jel nebo se chystá vycestovat?
První zahraniční pozvání Zelenskyj dostal z Kanady na 2. července, kdy se tam koná každoroční konference o obchodu s Ukrajinou. Jeden z prvních rozhovorů byl s německou kancléřkou Merkelovou o možném pokračování v minských schůzkách a také o tom, že by Zelenskyj mohl přiletět do Berlína ještě do konce června. O tom se má Zelenskyj domluvit na plánovaných schůzkách s ministry zahraničí Německa a Francie, jak o tom informoval náměstek ukrajinského ministra zahraničí Vasilij Bodnar. První zahraniční cesta Zelenského však směřovala do Bruselu, kde v sídle NATO potvrdil, že „strategické směrování Ukrajiny k plnohodnotnému členství Ukrajiny v EU a NATO, což je zakotveno i v naší ústavě, zůstává neměnné“. A když stál po boku generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, znovu mu slíbil, že udělá vše pro to, aby se jeho země přiblížila ke vstupu do této organizace. To jistě souviselo s tím, že samo NATO zatím není připraveno na přímé přijetí jak Ukrajiny, tak Gruzie – nespěchá se totiž s přijetím bývalých sovětských republik i s ohledem na vztah s Ruskem, jehož jménem se už Gorbačov dohodl, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ. Jak to dopadlo, víme.
… a Spojené státy? Nezůstanou stranou? To by přece bylo více než divné…
Mezi prvními zahraničními hosty u Zelenského byl americký republikánský senátor ze státu Ohio Robert Portman, s nímž prezident jednal více než hodinu. Jak uvedl sám senátor při svém vystoupení v senátě po návratu z Kyjeva, jednalo se především o tom, že Ukrajina potřebuje nové zbraňové systémy. To bylo ve chvíli, kdy americký senát projednával návrh zákona o poskytnutí podpory Ukrajině v ochraně její nezávislosti a územní celistvosti. Současně Zelenskyj dostal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa k návštěvě USA. Termín nebyl stanoven, ale předpokládá se, že to bude krátce po summitu G20 koncem června, na němž se má Trump setkat s Vladimirem Putinem. Informovalo o tom mimo jiné Zerkalo neděli s dodatkem, že „Ukrajina je hrací kartou na stole americko-ruských jednání“.
Už z tohoto krátkodobého programu Zelenského zahraničních styků vyplývá, jaká asi bude jeho hlavní zahraničněpolitická orientace. Je zajímavé, že se zatím neobjevila žádná informace o tom, že by se nový ukrajinský prezident chtěl rovněž vypravit do zemí geograficky i jinak Ukrajině bližších, například do Polska či dalších států Visegrádské čtyřky. Třeba už jen proto, že jsou bezprostředními sousedy Ukrajiny a že v nich pracují – legálně i nelegálně – tisíce Ukrajinců, o něž by se měl také zajímat. Přitom prezident Miloš Zeman ve svém pozdravném poselství Zelenského ujistil, že Česko bude dál napomáhat ukrajinským reformním snahám a podporovat evropské směřování Ukrajiny. „Zasadím se o to i já osobně, jelikož mi velmi záleží na pozitivním vývoji Ukrajiny a prohlubování vztahů mezi našimi zeměmi ve všech oblastech,“ napsal a pozval svůj ukrajinský protějšek na oficiální návštěvu do České republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
