Souhlasíte s rozhodnutím Ústavního soudu, že hotel měl právo odmítnout klienty z Ruska, protože neodsoudili anexi Krymu?Anketa
V roce 2014 ostravský hotel Brioni odmítl ubytovat dvojici ruských turistů, respektive po nich požadoval podepsání prohlášení, že odsuzují okupaci poloostrova Krym. Soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček nyní přišel ve svém nálezu s právním názorem, že takové jednání podnikateli nelze vytknout, protože podnikání nemá být jen zdrojem zisku, ale také dalšího uspokojení podnikatele, tedy například i toho, že v jeho rámci bude „politicky působit“ a „přispívat k obecnému dobru“ (citováno z nálezu doslova). Souhlasíte s tím, aby byla do běžných spotřebitelských vztahů takto zatahována politika?
Přiznávám, že těžko hledám slova, jak nazvat jednání mého bývalého kolegy Vojtěcha Šimíčka (v postavení soudce Nejvyššího správního soudu) a vlastně mi nezbývá použít to, co mi tane v mysli. Je to doslova právní zvěrstvo, neboť soudce Šimíček prakticky zcela rozkolísal víceméně polotechnickou právní normu na ochranu spotřebitelů, jejímž cílem rozhodně nemůže být ochrana politických názorů podnikatele. Samozřejmě že smyslem podnikání ekonomicky, stejně jako právně je zisk, ale v daném případě soudce Šimíček v podstatě zaujal stanovisko, že je možné zcela vyřadit všechny normy na ochranu spotřebitele, když podnikatel sezná, že z politických důvodů nebude plnit své povinnosti.
Mimochodem, co je vlastně dobro? Šimíček je jeden z nejkvalitnějších soudců a ví, že při hlasování o referendu o nezávislosti na Ukrajině se jeho autoři opírali o známý precedent Mezinárodního soudu v Haagu, podle kterého, byla akceptována nezávislost Kosova, a to tam dokonce nebylo vyhlášeno ani referendum.
Je to šílené rozhodnutí a měli bychom si uvědomit, že udělal prezident Miloš Zeman správně, že na poslední chvíli neustoupil komplotu tria Rychetský – Baxa – Šimíček, kdy Šimíček se měl vrátit na Nejvyšší správní soud a měl se stát jeho předsedou, Baxa naopak měl být jmenován na Ústavní soud a stát se jeho předsedou, a Rychetský se měl stát předsedou nově zřízené Nejvyšší soudní rady.
Soudce Šimíček přirovnává možnost odmítnout turisty z vybrané země k tomu, když hotel odmítne uspořádat konferenci politické straně, kterou považuje za extremistickou. Je to podle vás adekvátní srovnání?
Částečně jsem již na to zareagoval. V našich podmínkách je především sporné, kdo je a kdo není extremista, a i ta otázka se musí pečlivě zvažovat. Podle Hamáčkova Ministerstva vnitra je za extremisty pokládáno například české hnutí SPD, ovšem jeho spřátelené strany jsou ve svých zemích ve vládě. V Rakousku šéf strany Strache je vicekancléř. V Itálii je Salvini rovněž místopředsedou vlády a hlavním lídrem politických uskupení stejného typu do Evropského parlamentu; a nepochybně má náběh na budoucího předsedu italské vlády.
Já například za extremisty pokládám strany demobloku TOP 09, KDU-ČSL či STAN šířící nenávist a válečnické nálady proti Rusku. Je to prostě velmi relativní pojem.
Ovšem srovnání s pokojnými a možná i apolitickými ruskými turisty bylo zcela nepatřičné.
Soudce Šimíček se dokonce pustil na pole krásné literatury, když výslovně odmítl politicky neutrální přístup hostinského Palivce z Haškova Švejka slovy, že daleko bližší je mu humanistický přístup doktora Galéna z Čapkovy Bílé nemoci. „Daleko bližší mu je totiž humanistický odkaz, ztělesněný v doktoru Galénovi v Čapkově Bílé nemoci, kdy tento lékař odmítne vydat jím vynalezený lék potírající smrtelnou nakažlivou nemoc všem, kteří jsou schopni ovlivnit zastavení agresivní války. V jedné scéně proto uvádí: ‚Já léčím jen chudé. Chudí nemohou nic dělat, ale ti druzí, ti mohou spíš prosadit, aby už nebyly války. Na ně se víc dá, pane. Mají větší vliv. Řekněte jim, aby všichni užili svého vlivu‘.“ Co říkáte na takový „ideový“ výklad podnikání?
To už je jako z Bohnic. Čapka mám rád, ale Šimíček by se měl povinně nechat vyšetřit. To už hraničí s duševní chorobou, protože zcela zapomíná na právo. I ten lékař přirozeně nemůže odmítnout komukoliv lékařskou pomoc z důvodu nesouhlasu s politikou pacienta. To je fakt už chorobné.
Soudce Ludvík David sepsal minoritní stanovisko, ve kterém namítá, že jakákoliv perlustrace zákazníka je narušení jeho důstojnosti, což je v rozporu s hlavními zásadami spotřebitelského práva. Souhlasíte s tím?
Nakonec všichni soudci jsou mi osobně známi. Doktor David byl civilista, advokát a chápe, že právo musí regulovat, a ne se regulace vzdávat. Samozřejmě, že má pravdu. Koneckonců řekl naprosto to, co jsem vám již odpověděl.
Soudce Šimíček také tvrdil, že státní občanství není možné zařadit mezi vlastnosti chráněné antidiskriminačním právem, podobně jako je tomu třeba u rasy, genderu nebo náboženského vyznání. Důvod je prý ten, že rozlišování osob podle státní příslušnosti je standardní například v celním či migrační řízení. Co jako právník k tomuto přístupu?
Tady v zásadě bez námitek. Záleží na druhu právního odvětví. Někde to právní význam má, jinde ne.
Soudce Šimíček také ocenil chvályhodný počin podnikatele působit alespoň trochu k tomu, aby bylo změněno rozhodnutí Ruské federace okupovat Krym. Do jaké míry je podle vás představitelné, že by dva obyčejní ruští manželé-turisté změnili rozhodnutí tamní vlády?
Vy mě zkoušíte, pane redaktore. Už jsem naznačil, že rozsudek Šimíčka je projevem duševně chorého, nebo případně ho psal (respektive dle jeho pokynů asistenti) v podnapilém stavu. Mimochodem, v tom je i podstata argumentace Šimíčka. Je to bigotní havlista. Rok jsem se s ním stýkával. Krym nebyl okupován, to je právě ze slovníku havlistů, eurohujerů a podobných.
Referendum o nezávislosti bylo nesmírně přesvědčivé a nebylo žádnou anexí. Bylo legitimním projevem vůle krymského obyvatelstva. Myslí si to nejen přes 90 % obyvatel Krymu, s výjimkou islámských krymských Tatarů, a myslí si to samozřejmě i 90 % obyvatel Ruska. Mimochodem, myslí si to i našimi médii hýčkaný Navalnyj.
Když se podíváme na tento nález soudce Šimíčka z pohledu mezinárodního práva... Je podle vás přístup nastíněný soudcem Šimíčkem slučitelný se zásadami mezinárodních styků a s mezinárodními dohodami?
No, kdyby byli občany EU, asi by se nějaká směrnice našla. Ale toto je obvyklý podnikatelsko-spotřebitelský vztah. Mimochodem, kromě onoho šíleného majitele hotelu Brioni, neznám žádný podobný případ. Karlovy Vary, ale i jiné hotely po celém Česku naopak movitou klientelu z Ruska vítají a určitě je jim zcela jedno, jak je to s tím Krymem.
V podstatě se sešel jeden šílený hoteliér a jeden šílený ústavní soudce, ale Česko jede dál.
JUDr. Jiří Vyvadil
A to tak skončí?
Už jsem naznačil, že jde o anomálii jak na straně jednotlivého hoteliéra, tak i na straně jednotlivého ústavního soudce. Téměř vylučuji, že by se podobné případy mohly opakovat. Takové hotely v Karlových Varech, v Mariánských Lázních, ale i pražské hotely by se při podobném anomálním chování dostaly do vážných finančních potíží.
Ale kdyby přece jenom se našel podobný tvor jako byl náš hoteliér a věc by se zase po pěti letech dostala k Ústavnímu soudu a dostal by to nějaký svéprávný senát, dá se očekávat, že by se ke zlomení Šimíčkova právního názoru sešel velký senát a zaujal by rozumné stanovisko, že v takto naznačeném případě nepřichází do úvahy kolize politických názorů hoteliéra se spotřebitelskými předpisy...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
