Zhruba před měsícem jste v rozhovoru pro PL řekl, že není zatím prokázáno, zda populace, která bude promořena koronavirem, bude odolná proti další vlně nákazy, což vidíte jako závažný problém ve vztahu k rozvolňování restriktivních opatření. Obával jste se, co by to mohlo udělat s oslabenými a nemocnými. Onen důkaz stále nemáme, navíc plošné testování ukázalo, že promořenost je velmi nízká. Jak to tedy vidíte dnes? Souhlasíte s rozvolňováním opatření, které zatím vláda nastavila?
Důkaz o tom, že onemocněním koronavirem získá člověk imunitu ještě dnes nemáme a šetření na vzorku asi 27 tisíc lidí ukázalo, že promořenost populace nákazou covid-19 je minimální. Moje obava o osoby, které mají těžké chronické postižení, tudíž zůstává. Pokud by byli tito lidé nakaženi koronavirem, může to pro ně mít skutečně fatální důsledky.
Na druhé straně si uvědomuji, že nelze dlouhodobě vypnout ekonomiku a ponechat občany uzavřené doma. To bychom asi nikdo z nás dlouho nevydrželi. Proto se domnívám, že měl být dodržen původní scénář rozvolňování restriktivních opatření. Je pravda, že epidemiologům a zdravotníkům se podařilo významně eliminovat počet nakažených a zatím se zdá, že ani současné rozvolnění opatření nevedlo k náhlému výraznému zvýšení růstu nových případů nakažených covid-19.
Někdy v druhé půli ledna jste dal na svůj FB rozhovor o stavu zdravotnictví v USA v souvislosti s epidemií a uvedl jste: „Je to podivná země, která o sobě říká, že je nejvyspělejší zemí světa, ale není schopna ochránit občany před koronavirem. Lidský život tam má mnohem menší cenu než u nás. Važme si naší země a našeho způsobu uvažování, kdy lidský život je pro nás to nejdůležitější.“ Např. podle A. Babiše si v boji proti koronaviru vedeme opravdu velmi dobře. Souhlasíte s ním? A jak si vysvětlujete, že my nebo i Slovensko, Rakousko... jsme na tom po celou dobu v boji proti koronaviru mnohem lépe než právě vámi zmiňované USA, Španělsko, Itálie...
Dlouhodobě se ví, že zdravotní péče je v USA velmi drahá, a přitom málo efektivní. Spojené státy mají špičková pracoviště, která jsou možná v některých parametrech dokonce nejlepší, ale ta jsou určena především těm lidem, kteří jsou schopni si takovou péči zaplatit. Pokud však vezmeme celkovou úroveň zabezpečení zdravotní péče pro všechny občany země, tak je potřeba konstatovat, že zdravotní péče je nedostatečná. Přitom výdaje na zdravotnictví jsou v USA o 6 % HDP vyšší, než je průměr Evropských zemí.
Myslím si, že Česká republika si v boji s koronavirem vede opravdu dobře, ale je to zásluhou především zdravotníků, i když razantní opatření na začátku krize byla asi důležitá. Náš zdravotní systém, tak jako rakouský, slovenský, je charakterizován hustou sítí zdravotnických zařízení, a to je jednou z příčin úspěšného boje nejen s koronavirem, ale i s dalšími infekcemi. Proto jsem vždycky byl proti rušení nemocnic a zřeďování sítě zdravotnických zařízení. O zdravotním systému bych toho mohl napsat poměrně dost, ale to asi není účelem tohoto rozhovoru.
A co říci na kritické názory, že naše reakce na koronavirus byla zbytečně poplašená a že jsme si zbytečně zničili ekonomiku kvůli vcelku marginální záležitosti?
Nemyslím si, že naše reakce na covid-19 byla zbytečně poplašená. Právě razantní brzda a okamžitá reakce byly velmi důležité. Samozřejmě, že si uvědomuji ekonomické dopady.
Teď se ukazuje, že tam, kde nepřijali razantní restriktivní opatření, se dostali do stavu, kdy dopad na ekonomiku bude stejný nebo horší než u nás. I v těchto zemích totiž museli, vzhledem k počtu nakažených, omezit výrobu, zavřít prodejny, školy a podobně. Země jako USA, Itálie či Španělsko budou mít větší ekonomické ztráty v porovnání s Českou republikou.
Z mého pohledu je však nejdůležitější skutečnost, že jsme dokázali uchránit tisíce lidí. Belgie, která přijala restriktivní opatření mnohem později, má asi 670 úmrtí na milión občanů. Česká republika se pohybuje kolem 25 úmrtí na milion obyvatel. To jsou prostě diametrálně rozdílná čísla.
Ekonomika se vždycky zvedne. Život člověka se však vrátit nedá.
Čím dál tím víc lidí si stěžuje na nařízení nosit roušky. Od 25. května by se už za určitých podmínek venku prý nosit nemusely. Jak vnímáte přínos roušek vy?
Roušky jsem považoval za důležitý prvek prvotní ochrany občanů před šířením epidemie covid-19. Dnes se zdá, že můžeme postupně roušky opouštět, protože přísná hygiena a důsledná dezinfekce způsobí, že koronavirus se nemá kde udržet, a tudíž je možné roušky postupně odložit.
Která TV teď přináší nejlepší zpravodajství? (Ptáme se od 12.5.2020)Anketa
Další velmi diskutované rozvolňování opatření se týká návratu některých dětí do školy. Jedná se, podle vás, o dobrý plán? A co říci na velmi vyhrocenou diskusi, zda by se měl, nebo neměl dobrovolný návrat do školních lavic týkat i dětí s mentálním postižením nebo s poruchou autistického spektra?
Některé státy se rozhodly, že nebudou školy otevírat. Návrh vlády, aby školy byly od 25. května otevřeny s tím, že záleží na rodičích, zda děti pošlou do škol, nebo ne, mi připadá hodně zvláštní. Trošku tomu nerozumím.
Pokud jde o děti se zdravotním postižením, tak jsem psal panu ministrovi Robertu Plagovi, aby zvážili, zda stojí za to otevírat speciální školy a zda nutit žáky se zdravotním postižením vrátit se do škol. Část rodičů to přivítala, část rodičů je proti a části rodičů je to jedno. K dopisu panu ministrovi mne vedly obavy především o žáky, kteří mají chronická onemocnění a pokud by došlo k jejich nákaze koronavirem, může se jejich zdravotní stav velmi zhoršit a dokonce může vést i k úmrtí.
Argumentace oponentů tohoto názoru, že děti s postižením mají stejná práva jako ostatní žáci, a tudíž jim nikdo nemůže bránit v návštěvě škol, je pravdivý. Ale mně se zdá, že někdy přeháníme nárok na jednotlivá práva i za cenu vlastního zdraví. K čemu mi bude právo, když zemřu?
A co vyhrazený čas na nákup pro důchodce? Má podle vás ještě stále smysl?
Myslím si, že dnes nemá význam vyhrazovat zvláštní nákupní čas pro seniory. Obchody jsou otevřeny jako před epidemií, a proto nevidím důvod pro vyhrazený čas pro důchodce.
Když odbočíme, v minulých dnech jsme si připomněli 75. výročí konce 2. světové války. Vy jste na svém FB uvedl: „Nemohu mlčet k tomu, co se dnes děje v souvislosti s 75. výročím ukončení II. světové války. Je to ostuda nás všech, že nejsme schopni se důrazně ozvat proti zneužívání ukončení války politickými pleticháři.“ Můžete to pro naše čtenáře trochu rozvést? Koho konkrétně těmi politickými pleticháři myslíte, a proč?
Je nezpochybnitelné, že většinu našeho území osvobodila vojska bývalého Sovětského stavu, ve kterém bojovali také vojáci Československého armádního sboru generála L. Svobody, a vojska dalších států. Tuto skutečnost bychom měli respektovat a vzdát hold tisícům vojáků, kteří padli na našem území. Vrchním velitelem těchto vojsk byl maršál I. S. Koněv, takže mě nijak neurážela jeho socha na Praze 6. Vím, že činy maršála Koněva v Maďarsku v roce 1956 nelze schvalovat, ale jeho socha je připomínkou jeho podílu na osvobození naší země od německého fašismu, který nelze popřít.
Ostatně socha nikomu léta nepřekážela. Je komické, že dnes se rozhořel politický boj o sochu ze strany politiků, kteří dle mého mínění, ztratili jakoukoliv sounáležitost s tehdejší dobou. Ještě moje poválečná generace byla ovlivněna poválečnou atmosférou, protože válečné útrapy byly u současníků stále velmi živé. Divím se, že média věnují tomuto politickému boji takový prostor. Socha sama je zástupný problém. V podtextu u všech tří politiků je cítit zastydlý antikomunismus, přitom oni sami jej vlastně nezažili. Je to celé nevěrohodné.
V posledních týdnech se vedly různé diskuse o roli vlasovců za druhé světové války. Přeme se, zda to byli zrádci, o jejich podíl na Pražském povstání, o účasti některých z nich na nacistických masakrech apod. Jak na otázku vlasovců nahlížíte vy, a je dobře, že mají nový památník v Řeporyjích?
Opět se jedná o zástupný problém. Starosta Řeporyjí využívá vlasovce ke svému vnitrostranickému boji a také si dělá politický prostor pro naplnění svých politických ambicí. Protože má praxi z bulvárních médií, tak dobře ví, že zaujme jedině třaskavým tématem. Protože vlasovci byli asi dva nebo tři dny v Řeporyjích, tak má téma. Vlasovci sami byli dvojnásobní zrádci, i když Němce zradili jen na jeden den, kdy projeli Prahou, tím v části Prahy vyhnali Němce, ale ve skutečnosti utíkali k Američanům, aby si zachránili kůži. Jak víme, nepomohlo jim to. Zrádce nemá nikdo rád.
Velké otazníky stále visí nad „kauzou ricin“. Co na všechny ty informace, které se v médiích kolem údajného „ruského agenta s jedem“ objevily, říkáte? A jak moc je podle vás reálné, že by Rusové něco takového podnikali kvůli starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (který nechal odstranit sochu Koněva), pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi a právě starostovi Řeporyjí Pavlovi Novotnému?
Považuji akci „ricin“ za hru zpravodajských služeb, jež k tomu využily tři politiky, kteří se nejvíce angažují v protiruské kampani. Někde jsem už napsal, že současné Rusko není bývalý Sovětský svaz, tudíž vyvolávání protiruských vášní nemá žádný smysl. Všichni tři politici, ale i další, kteří jim pomáhají, jen zhoršují naše vztahy s Ruskem, a to pravděpodobně s cílem dlouhodobého zmrazení vzájemných vztahů.
Je třeba jen pátrat, komu to slouží. Může to být v souvislosti s přípravou dostavby jaderné elektrárny Dukovany, může to být i z jiných důvodů. Ochranku mají možná spíše proto, aby jim nemohl nafackovat nějaký naštvaný občan, ale určitě je neohrožují ruské tajné služby. Co by to Rusku přineslo?
Jak moc všechny tyto věci, jako je odstranění sochy Koněva, pomník vlasovcům, ale i to, co se děje kolem údajného „ruského agenta“, ovlivní i do budoucna naše vztahy s Ruskem?
Už jsem se o vztazích s Ruskem zmínil. Může dojít k jejich výraznému zhoršení. Překvapuje mě, že se k protiruské kampani přidává i EU. Ruská federace nemá standardní demokracii našeho typu, určitě má svoje velmocenské ambice, ale že by nás přímo ohrožovala, to mi připadá nevěrohodné. Spíše si myslím, že je snaha vytvořit obraz nepřítele, aby některé politické síly mohly být úspěšnější v politickém souboji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
