Sledujeme vážné protesty ve Francii. Dokonce násilné. Jde o praxi, která by vybočovala z toho, jak Francii znáte?
Francie, jak známo, má v bouřlivých protestech velkou praxi. Francouzi jsou impulzivní, ale dlouho nevydrží. Legendárními se staly pouliční boje studentů v Paříži v květnu roku ´68. Bylo to velmi dramatické a brzy se dostaly tyto události do politologických čítanek. Nedočtete se v nich ovšem o tom, že s nástupem prázdnin revoluční boje rázem ustaly a obyvatelé Paříže se rozjeli na dovolenou na venkov. Při autonehodách na přeplněných dálnicích přitom zemřelo více lidí než na obou stranách barikád po celý čas revolučních bojů. Takže se spíše obávám, aby letos k podobným masakrům nedošlo, až se zanedlouho lidé rozjedou z metropole na Velikonoce.
Jde o vážnější situaci než v roce 2018 při akcích tzv. Žlutých vest?
Akce Žlutých vest byla zcela spontánní a prakticky neorganizovaná. Protestující nebyli ochotni domluvit se ani na společných mluvčích. Jednoznačně odmítali účast odborů. Jednalo se o protesty především živnostníků, drobných podnikatelů a kvalifikovaných dělníků. Jedním z jejich problémů je, že v důsledku etnicizace příměstských sídlišť odcházejí bydlet do větších vzdáleností od měst. Zdražení benzínu jim dále zkomplikovalo už tak náročné dojíždění za prací do města či metropole. Jejich akce postupně vyšuměly a propad Erica Zemmoura v prezidentských volbách jim vzal šanci, že by se z periferních oblastí mohli kdy vrátit blíž k centrům měst a k pracovním příležitostem.
Při strkanici několika desítek lidí před Národním muzeem hovořil ministr Rakušan o „protisystémových akcích“, proti kterým je nutné se bránit. Jak to číst v kontextu francouzského vývoje?
Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Jsou Češi mírnější národ než Francouzi? V čem je situace u nás jiná?
Nerad srovnávám národní vlastnosti. Myslím, že jde z velké části o uměle pěstované stereotypy. Skutečně velké akce probíhají z pochopitelných důvodů ve velkých metropolích. Praha je jistě malebná, ale rozměry i mentalitou připomíná spíše provinční město. Ministr Rakušan může být klidný. Pokud u nás k něčemu dojde, bude se to konat opět tak jako v roce 1989 pod heslem „Nechceme být poslední“.
Revoluce roku 1789, studentské protesty v roce 1968, zmíněné Žluté vesty. Jsou to paralely, které v souvislosti s dnešním děním obstojí?
To je hodně složitá otázka, která by si vyžádala důkladnou studii. Dnes nejde o zásadní historickou změnu režimu, jako o ni šlo v roce 1789. Nejde ani o tak trochu divadelní představení, jakého byla Paříž svědky na jaře 1968. Jeden z vůdců studentské demonstrace se tehdy proslavil výrokem: „Neděláme revoluci kvůli hladu, ale z nudy“. Dnes se lidé ve Francii rozhodně nebouří z nudy. A o tom, zda se to bude podobat akci Žlutých vest, rozhodne, jestli se do toho naplno zapojí odbory a opoziční strany. Francouzská policie vám sice příliš nepomůže, když vás okradou v metru, ale s demonstranty umí zatočit docela razantně. Druhá věc je, že se ve Francii pravidelně na demonstrace nalepí podivné skupinky mladíků, kteří rozmlátí všechno, co jim přijde pod ruku. Takoví výtržníci jsou dobrodiním pro každý vládnoucí režim. Umožňují mu zdůvodnit jakkoliv tvrdý policejní zásah a jakkoliv nedemokratická opatření demokratických vlád.
Radikální nizozemští farmáři, kteří se organizovali proti snaze „snižovat uhlíkovou stopu v zemědělství“, což vede ke snižování počtu stád, uspěli v Nizozemí ve volbách. Deník Guardian se obává, zda snižování životní úrovně kvůli Green Dealu nezažehne velký odpor v některých státech Evropy. Obává se právem?
Evropská komise zjistila, že Evropané jedí moc hovězího a vepřového a měli by jíst více zeleniny a luštěnin. K tomu by mohlo vést zdaňování „nezdravého“ masa. Co k tomu říci? Jde o akci EK, kterou nakonec členské státy odpískají, nebo to má šanci na úspěch?
Ta akce je tak nesmyslná, že to dnešní představitelé členských zemí zaručeně schválí. Pochybuji, že to vyvolá nějaký odpor. Horní vrstvy si budou nadále konzumovat zrovna tak luxusně jako dosud, a to v místech, kde se jim nikdo do talíře dívat nebude. Příjmově nejnižší vrstvy už na maso cenově nedosáhnou v mnoha případech ani teď. A střední vrstvy budou dělat to, co dělají dosud – škudlit na zbytných výdajích, aby sousedům a kolegům ukázaly, že na ten řízek mají, i kdyby byl zelený.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský