Ransdorf vzpomíná, co se dozvěděl o roce 1968 přímo od pamětníků: Dubček se rozhlédl a ztišil hlas. Pak odjel a do Prahy už se nevrátil

22.08.2015 23:59 | Zprávy

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Miloslav Ransdorf je nejen europoslancem za KSČM, ale též vystudovaným historikem, který neváhá vstoupit do odborné polemiky. Pro ParlamentníListy.cz nyní hovořil o událostech roku 1968. O těch ví ledacos nejen z vědeckého bádání, ale i od přímých účastníků, z nichž někteří byli ještě v devadesátých letech jeho kolegy. Včetně samotného Alexandra Dubčeka, se kterým prý o věci mluvil jako možná poslední z politiků.

Ransdorf vzpomíná, co se dozvěděl o roce 1968 přímo od pamětníků: Dubček se rozhlédl a ztišil hlas. Pak odjel a do Prahy už se nevrátil
Foto: hns
Popisek: Miloslav Ransdorf v půlnočním rozhovoru

Pane poslanče, jak byste coby historik s odstupem již téměř padesáti let stručně shrnul to, co se odehrálo v Československu v roce 1968?

Je samozřejmě možné tyto události interpretovat mnoha způsoby. Určitě je třeba připomenout, že jsme byli jedinou zemí sovětského bloku, kde nebyly umístěny sovětské vojenské jednotky. A jedním z důvodů, proč se Sověti rozhodli pro zásah, určitě bylo to, aby u nás byly ty jednotky rozmístěny, což pro SSSR bylo důležité ze strategických důvodů. Samozřejmě uvažovali v kontextu rovnováhy sil. Připouští to z československých představitelů například i Vasil Biľak ve svým pamětech „Milníky mého života“, kde vzpomíná, že Sověti po celá šedesátá léta hledali cesty, jak do Československa své jednotky dostat. Včetně takových konstrukcí, jako že československá armáda by mohla stavět byty a být ekonomicky aktivní, zatímco Sověti by plnili její úkoly a hlídali hranice.

Je třeba říci, že jakékoliv návrhy tohoto typu vždy z principu odmítal prezident Antonín Novotný. Mimochodem, tento prezident je podle mě z odstupu hodnocen úplně jinak než v době své vlády. Například i historik Karel Kaplan později doložil, že Novotný velmi tvrdě hájil národní zájmy, například když se Sověty vyjednával o ekonomických otázkách. Neumím si představit, že by podobným způsobem jednal například dnes Bohuslav Sobotka s Američany.

Druhý možný výklad je vzpoura proti tehdejšímu blokovému uspořádání. A je třeba říci, že právě takto to tehdy vnímaly obě supervelmoci – Američané i Sověti. Když prezidentu Johnsonovi přinesl velvyslanec Dobrynin nótu oznamující vstup vojsk, zůstali ve Washingtonu naprosto v klidu, akceptovali to jako zásah Sovětů ve vlastní vlivové sféře.

V té době Sověti nechávali Američany, aby ve své zájmové sféře postupovali zcela volně. Nikdy nepomohli například komunistickým stranám na Západě, a že třeba ve Francii byla komunistická strana velmi silná, a v tom roce 1968 tam bylo ve stávce sedm milionů lidí a z toho milion demonstroval v ulicích. Prostě si nepřáli, aby v Evropě vzniklo nějaké ohnisko sporu. Takže z tohoto pohledu očekávali obdobný postup v případě Československa.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Obroda strany

Můžete sdělit, kolik členů za poslední rok stranu opustilo a kolik nových jich přišlo? A budete ve volbách sázet na nové tváře? Co jsem zatím postřehla, tak kandidují zas ti samí. PS: Co vlastně říkáte na to, že Lipavský přešel zrovna k ODS, kterou vaše strana tak kritizuje? A myslíte, že lze zabrán...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Volba Trumpa pracujícími…“. „Český protektorát.” Profesor Budil převratně ke Svátku práce

4:44 „Volba Trumpa pracujícími…“. „Český protektorát.” Profesor Budil převratně ke Svátku práce

Podle konzervativního filozofa Ivo Budila byla volba Donalda Trumpa lidovou vzpourou proti tomu, jak…