Podle údajů Mezinárodního měnového fondu vzrostla ekonomika eurozóny za posledních 15 let přibližně o 6 %, zatímco americká ekonomika o 82 %. V celé Evropské unii byl růst jen trochu vyšší. Čím je ten skoro až neuvěřitelně slabý ekonomický růst Evropy způsoben?
Ale jemináčku, snad se tomu nebudeme divit? Máme přece, co jsme chtěli: máme socialismus. A socialismus, jak známo, selhal vždy v historii. (Buďte ještě rádi, že tu nejsou uvedena čísla za Asii, to je teprve skok i proti USA.) Pořád to lidé zkoušejí, a pořád se diví: To je ale podivné, ani po tisící se ten socialismus zase nepovedl, kde asi udělali soudruzi chybu tentokrát…?
Soudruzi dělají chybu v tom, že to stále zkoušejí. Evropa socialistická už JE, to není žádné nadnesené tvrzení. Proto neroste. Jen tržní systém a kapitalismus dokážou produkovat inovace a jen inovace dokážou zvyšovat životní úroveň. My se zatím propadáme stále hlouběji. Evropa ekonomicky kolabuje, ale tím, že nepřišla žádná rychlá revoluce typu sovětská revoluce z roku 1917, nebo francouzská revoluce z roku 1789, nedošlo také k tak rychlému kolapsu hospodářství jako po těchto kolektivistických revolucích. Evropa se posouvá ke kolektivismu pomalu, proto také ekonomika kolabuje pomalu, nenápadně, spíš stagnuje, zatímco okolní svět jí ujíždí.
Bohužel to také znamená, že se z toho budeme dostávat ven delší dobu. Kdyby došlo k rychlé revoluci (třeba pod hlavičkou Green Dealu), pád ekonomiky by byl tak rychlý, že by si kapitalismus zase celkem rychle našel cestičku zpět. Tohle ale bude na dlouho a bude to dlouhá ubíjející šeď.
Fotogalerie: - Důchody a penze
V tomto týdnu vzbudilo velkou pozornost oznámení ministerstva životního prostředí, že od září spustí dotační program „Oprav dům po babičce“. Je na něj určeno 40 miliard korun z prostředků Evropské unie. Nárok, jak uvedl šéf resortu Petr Hladík, budou mít všichni ekonomicky aktivní občané. Dá se ten program brát jako chvályhodná podpora mladých rodin, které trápí problémy s bydlením a nedostatkem financí na rekonstrukce, jak zdůvodnil ministr práce Marian Jurečka? O to víc, že by mladé rodiny měly dostat navíc i bonus ve výši 50 tisíc korun na nezaopatřené dítě žadatele.
Dá se to brát jako rozkrádání evropských financí. To je přesně jeden z těch důvodů, proč Evropa neroste a neporoste. Není to k ničemu. Táhne nás to dolů. Vytěsňuje to iniciativu, vytěsňuje to efektivitu, vytěsňuje to jakoukoliv inovativnost, vytěsňuje to snahu pracovat a vytvářet.
Psali jsme:
„Skoncovali jsme s dotační ekonomikou. Dokladem toho je, že lidé bez nemovitého majetku budou přispívat na dotace dědicům nemovitostí po babičce. Možná i po dědečkovi…“ napsal na twitter v reakci na tento program Miroslav Kalousek. Nicméně abychom netepali vládu, tak prostředky půjdou z Modernizačního fondu a podle směrnice Evropské komise jsou určené účelově na investice pro rozvoj nízkouhlíkových technologií, modernizaci energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. Neměli bychom tedy spíš dát za pravdu těm, kdo tvrdí, že jde o účelné využití emisních povolenek a dobrý krok na cestě k udržitelné ekonomice?
Emisní povolenky vůbec nemají existovat! Tento systém zdánlivě umožňuje podnikům nakupovat a prodávat povolenky na emise skleníkových plynů, a tím vytvářet ekonomické pobídky pro snižování emisí. Každý si tak může vybrat, zda bude investovat do větší „ekologičnosti“ výroby, nebo raději koupí „odpustek“ v podobě emisní povolenky.
Trh ale ukázal, že tato myšlenka v praxi nefunguje. Ceny emisních povolenek se v prvních letech pohybovaly jen v řádu jednotek eur. Jednalo se o období po globální ekonomické krizi, která odstartovala v roce 2008. Výroba byla v té době zabrzděná. Výsledkem bylo, že se na trhu nacházel přebytek emisních povolenek, o které nikdo nestál. To tlačilo jejich cenu dolů. Část emisních povolenek proto byla z trhu uměle stažena, aby mohla narůst jejich cena a aby povolenky působily motivačně.
Mgr. Petr Hladík
Jenže následně se výroba rozjela do větších obrátek a emisních povolenek byl na trhu najednou nedostatek. Výsledkem byly rekordní ceny emisních povolenek nad hladinou 100 eur za tunu CO2. Aktuálně se cena emisních povolenek – i přes částečný pokles cen elektřiny a zemního plynu – pohybuje poblíž hladiny 90 eur/MWh. Jsou tak 3,6× vyšší než na startu roku 2020.
Samozřejmě jen trh by dokázal určit, kolik povolenek je „potřeba“. Ale ještě lépe řečeno, kdyby bylo na trhu, žádné emisní povolenky by vůbec neexistovaly, protože ekonomie ví bez jakýchkoliv pochyb, že čím víc prosperující země, tím větší automatický a evoluční tlak na zlepšování životního prostředí (tj. bez povolenek). Povolenky fungují naopak: Uměle zdražují energie – tedy uměle vedou k chudší ekonomice – tedy vedou k nižší ekologičnosti.
To je ta pointa – vedou k nižší ekologičnosti. Takže vše, co je na ně nastavené, je prostě principiálně chybně.
Ing. Marian Jurečka
Stát se chystá šetřit, a to třeba i v poskytování příspěvku na bydlení. Proto ministerstvo práce zvažuje u příjemců dávek testování úspor, tedy nejenom zkoumání pravidelných příjmů. Stálo by to vůbec za to, když každé další testování připraví státní rozpočet o nemalé peníze a už takhle přetížené úřady práce by tahle agenda ještě víc zahltila, nehledě na to, že by si úspory dokázali ti šikovní před státem po dobu pobírání příspěvku nějak ukrýt?
Je to především extrémně nemorální. Když je někdo zodpovědný, tedy má úspory, stát ho potrestá, ale naopak ocení toho, kdo je nezodpovědný a úspory nemá. Kdo by pak byl takový hlupák, aby se o sebe staral a úspory si vytvářel? Ale pokud všichni budou spoléhat na stát, kdo bude takový hlupák, aby pracoval, když mu stát výsledek jeho práce vezme a dá ho těm, kdo rozhazují? A když nikdo nebude pracovat, kde vzniknou peníze, které rozdáme těm, kdo nic nemají? Takže jak vidno, je to recept na všeobecnou chudobu.
Vládní koalice se dohodla na novelizaci legislativního návrhu, který přináší důležité změny v přijímacím procesu na střední školy. Hlavní změnou bude možnost podání až tří elektronických přihlášek žáků, kteří se hlásí na střední školy s maturitou. Odzvoní tím stresu žáků a rodičů, jak tvrdí poslankyně ODS Renáta Zajíčková, která se na návrhu podílela?
To uvidíme. Nevím. Neumím na to odpovědět, dokud výsledky neuvidím v praxi. Obecně jsem vůči státu opatrná. Hlavně se mi zdá, že se tím neřeší ten největší problém, totiž nedostatek škol – ten by se řešil, kdyby stát přestal dělat cavyky s poskytováním akreditací soukromým školám. Tento systém nijak neřeší převis poptávky po školách nad jejich nabídkou.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Premiér Petr Fiala vyzval na sociálních sítích, abychom si zkusili častěji připomínat, kde jsme byli před třiceti lety a kde jsme dnes. Jak byste se s takovou výzvou a porovnáním vypořádala vy?
To je jednoduché. Pokud dnes veřejné výdaje na HDP dosahují skoro 50 %, a v roce 1989 to bylo těsně nad 80 %, tak jsme zhruba na 62 procentech tehdejšího stavu. 62% socialismus. Bravo.
Psali jsme:
|
|
NAHÁ PRAVDA aneb Co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti Ekonomové Šichtařová a Pikora ve svém bestselleru rozcupovávají mýty, které se na nás valí z médií.
* OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
2.Honza
