Poslanec Dominik Feri z TOP 09 byl během své soukromé návštěvy Moravy fyzicky napaden dvěma muži, prý pro odlišné politické názory. Hrubne politická kultura v Česku, nebo jde v českých končinách o věc smutnou, leč ne zcela výjimečnou? Mnozí si možná pamatují ještě útoky na poslance Jiřího Dolejše či na Bohuslava Sobotku.
Obecně je dle mého názoru míra určité hrubosti v politice vyšší. Vzpomeňte si na devadesátá léta, na kultivované vystupování tehdejších politických špiček a porovnejte to s nynějším vystupováním některých politiků ve Sněmovně.
Feri se po zvolení do Sněmovny nechal slyšet, že bude pro své voliče tvrdě pracovat a bude maximálně dostupný – i online. O rok a půl později si ale komentátor Jindřich Šídlo všiml, že Feri místo účasti na zasedání Sněmovny cestuje po Asii. Feri to zdůvodňuje tak, že dovolenou již dlouho plánoval. Je to akceptovatelné?
V případě, kdy občan vyjádří určitému politikovi ve volbách důvěru, věřím, že jeho práci sleduje a v příštích volbách vystaví své vysvědčení. Tak tomu vždy bylo, je a bude.
Někteří občané se z incidentu radují, Ferimu na sítích mnohdy nevybíravě spílají. Je to projev českého rasismu či politické vyhraněnosti? Lze schvalování útoku na Feriho srovnat s tím, čemu na sociálních sítích čelí např. prezident Miloš Zeman či jeho mluvčí Jiří Ovčáček?
Každý výrazný politik a vůbec každá výrazná osobnost má své obdivovatele i své odpůrce. Sociální sítě umožňují přístup do veřejného prostoru úplně každému, bez ohledu na to, aby svá tvrzení musel obhájit. To znamená, že projevy obdivu i opovržení jsou veřejně daleko přístupnější a svojí formou syrovější než v době, kdy ve veřejném prostoru mohli publikovat jen lidé, pro něž to bylo jaksi povoláním. Obecně se ale domnívám, že v této souvislosti jsme my Češi úplně stejní jako Němci, Rusové nebo Eskymáci. Jsou mezi námi dobří lidé i lidé nevychovaní.
Jana Kněžínka na pozici ministra spravedlnosti nahradila Marie Benešová. Jde o snahu Andreje Babiše a Miloše Zemana ovládnout justici? Benešová je zároveň poradkyní Miloše Zemana…
Rozhodnutím premiéra změnit ministra spravedlnosti jsem byl poněkud zaskočen. Po celé České republice občané vyjadřují nespokojenost s personální změnou na pozici ministra spravedlnosti. Považuji za vhodné z pozice premiéra k těmto výrazům nespokojenosti přihlédnout. Já bych Marii Benešovou na ministryni spravedlnosti nenavrhoval. Zda se jedná o snahu ovládnout českou justici, uvidíme v době, kdy soud začne projednávat významné kauzy možných dotačních podvodů.
Osoba Marie Benešové je kontroverzní, kritici jí vyčítají spřízněnost s Milošem Zemanem, na druhou stranu ji oceňuje třeba Hana Marvanová, podle které Benešová například v kauze H-Systému postupovala naprosto korektně podle hesla „padni, komu padni“. Bude Benešová schopna nestranného rozhodování i dnes?
Jménem nás všech doufám, že ano.
Proti výměně Kněžínka za Benešovou se pořádají demonstrace. Je dosazení Benešové skutečně ohrožením demokracie, jak se někteří lidé obávají?
Její jmenování překvapilo nejen mě, ale i veřejnost. Osobně si dokážu představit na pozici ministra spravedlnosti i někoho služebně mladšího, s jehož jménem by nebyly spojeny otázky ohrožení demokracie.
Miloš Zeman se dostal pod palbu kritiků i kvůli konci šéfa Národní galerie Jiřího Fajta, kterého otevřeně podpořilo 12 ředitelů zahraničních galerií. Jde o další krůček ve snaze dua Babiš a Zeman o ovládnutí státu, jak tvrdí zlí jazykové? Ministr kultury Staněk tvrdí, že Fajt uzavřel sám se sebou milionovou smlouvu, a že tedy jde o zcela jiný problém.
Rozumím tomu, že skupina zahraničních kolegů podpořila Jiřího Fajta. Na druhou stranu také věřím, že ministr kultury Staněk se rozhodoval v duchu kontrolních zjištění, která byla v Národní galerii provedena. Když se oprostím od mediálních prohlášení a v případě, že detailně neznám podstatu věci, těžko vyřknout kategorický soud.
Pokud se podíváme na vládu Andreje Babiše po ekonomické stránce, odvádí dobrou práci, nebo spíše mrhá prostředky, které bychom v tučných letech měli raději spořit? Jak se vypořádat s tvrzením, že jde jen o další fíkový list pro více dotací směrem do Agrofertu?
Základním pravidlem v době ekonomického růstu je šetřit prostředky na horší období. Tato vláda toto nečiní a je to velká chyba, za kterou budou muset zaplatit všichni občané našeho státu.
Nedávno přišla zajímavá zpráva z ciziny. Česká republika by se podle odhadu agentury Bloomberg, která každoročně publikuje srovnání ekonomické kondice světových zemí, letos měla dostat mezi deset nejlepších ekonomik, konkrétně na sedmé místo. V první desítce je z evropských zemí již jen druhé Švýcarsko, Češi jsou tedy jediným zástupcem z EU. Je to úspěch? A lze jej přičíst na vrub politice Andreje Babiše?
Vliv politiků na kondici ekonomiky je výrazně menší, než politici říkají v době růstu, a naopak. Pokud česká ekonomika posiluje, je to výsledkem každodenní práce občanů České republiky.
Hnutí STAN navrhuje, aby se hranice volebního práva snížila na 16 let. Je to podle vás rozumné?
Osobně považuji současný stav za rozumný a nic bych na něm neměnil.
Z ODS zazněl opačný názor. Politik Milan Richter se nechal slyšet, cituji: „Volební právo by měli mít pouze ti, kteří platí daně, ti kteří jsou zaměstnaní, tzn. že platí daně a odvody za ně platí zaměstnavatel, a důchodci, kteří si své odpracovali. Prostě všichni ti, kteří přispěli a přispívají do státního rozpočtu. A ještě studenti, kteří studují, do doby ukončení studia, nejpozději však do 26 let věku.“ Jde o dobrý nápad, sebrat nemajetným volební právo?
Volební právo, tak jak se v naší zemi vyvinulo, považuji za funkční a jakékoli změny bych pečlivě promýšlel. Osobně pro žádnou změnu nejsem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
