Starostka Kunratic: Práce v politice znamená totální ztrátu soukromí

Jak byste hodnotila končící volební období? Co se vám povedlo a s čím naopak příliš spokojená nejste?

Po předchozích čtyřech letech v minulém volebním období, kdy na nás nepříznivě finančně dopadly velké neshody v Zastupitelstvu hl. m. Prahy (ZHMP), které vedly i k výměně primátora, jsem velmi mile překvapena, že na dobře připravené projekty se v tomto volebním období ze strany ZHMP daly získat docela slušné finanční prostředky. Podařilo se nám tak dostavět základní školu Kunratice na kapacitu 810 žáků a zrekonstruovat původní školní budovu z r. 1935 včetně zateplení a výměny oken. Ještě nám tam chybí doplnit sportoviště o nové prvky. Za mé předchůdkyně, starostky ing. arch. Ivany Kabelové, které si nesmírně vážím a považuji ji za svoji učitelku (zapojila jsem se do činnosti kunratické radnice v r. 1989 mladá a zcela nezkušená), se do Kunratic investovaly obrovské investice do inženýrských sítí, tj. voda, plyn, kanalizace a telefon. Po této rozsáhlé výstavbě inženýrských sítí zůstaly velice poničené komunikace. HMP slibovalo, že komunikace zrekonstruuje, ale zůstalo většinou u slibů. Proto jsme se do projektování rekonstrukcí pustili sami. Ještě za starostování paní Kabelové se zrekonstruovalo pět komunikací, nyní se dokončuje dalších dvanáct. V těchto dnech probíhá výběrové řízení na dalších šest. Do měsíce zahájí HMP komplikovanou rekonstrukci páteřní komunikace Volarská včetně přeložek sítí. To považuji za velký úspěch tohoto volebního období. Myslím, že se nám podařilo i zlepšit péči o zeleň. Především revitalizace okolí bývalého kravína byla náročná. Díky radní ZHMP Jany Plamínkové se podařilo získat dotaci na rekultivaci území o výměře cca 2,5 hektaru. Odvezlo se víc než tisíc kubíků divokých skládek, navezla se zemina, vysela tráva. Na části pozemku je retro sad se starými odrůdami stromů, a i další výsadby zeleně. Dále jsme tam umístili fotbalové branky, ohniště, houpačky a fitpark, který byl financován z programu náměstka primátorky Petra Dolínka. Velice zásadní úspěch je, že se podařilo ZHMP přesvědčit, že je nutné vykoupit kunratické rybníky Šeberák a Olšanský do vlastnictví HMP. V dnešní době, kdy je potřeba uvážlivě nakládat s vodami, je to velmi prozíravý krok. Oběma rybníkům se nyní dostane ze strany HMP řádné péče. Olšanský rybník již prochází procesem odbahnění a další kroky budou následovat. Také se snad vyřeší problém s pozemky na sídlišti Zelené údolí, které patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a společnosti GV REALITY. HMP tyto pozemky vykoupí. Přiznám se, že se toho v posledních čtyřech letech podařilo o mnoho více, než jsem po zkušenosti z volebního období r. 2010–2014 očekávala. Investicemi v hodnotě cca 150 milionů do naší malé městské části mimo běžné provozní prostředky jsem byla skutečně velice příjemně překvapena.

Ptáte se, co se nepodařilo. Zcela zásadní je nadměrná doprava. Ta nás dusí, a nejenom nás. Ale to my v Kunraticích nevyřešíme. A mám obavy, že ani HMP na to nestačí. Nám chybějí zákony, aby mohly urychleně vznikat okruhy, obchvaty… Ale vy se jmenujete ParlamentníListy.cz. V tomto případě jsou poslanci Parlamentu ČR vašimi partnery k rozhovoru na toto téma.

Chtěla byste ve své práci pokračovat i po volbách? Budete se ucházet o obhajobu mandátu?

Ano, již jsem byla zvolena lídrem kandidátky našeho „Hnutí Praha-Kunratice“, které kandiduje do komunálních voleb s podporou STAN. Také se souhlasem našeho hnutí budu na kandidátce STAN do ZHMP.

Co nejdůležitějšího je třeba vyřešit, ale v tomto volebním období to již nestihnete?

Konečně zahájit rekonstrukci komunikace K Zeleným domkům, o které odborníci řekli, že je druhá nejhorší v Praze. Téměř již konkuruje nechvalně známé komunikaci U Seřadiště na Praze 10, kterou konečně čeká rekonstrukce na jaře příštího roku.

Problémem obce je doprava. Řada řidičů si totiž přes Kunratice zkracuje cestu směrem na Jižní Město a Prahu 12. Nejvíce tím trpí obyvatelé při ulici K Libuši a K Verneráku. S přetížením druhé jmenované ulice si nevědí rady ani odborníci. Zabývá se tím ale vůbec aktuálně někdo? A proč je tak obtížné najít řešení?

V minulosti existoval projekt, kdy po okraji Modřanské rokle (přemostění) bylo plánováno propojení Modřan na Kunratickou spojku a dále na Jižní Město. Ale tento projekt tehdejší vedení Libušské radnice zamítlo (tuším cca r. 1998). Stále existuje možnost se k této variantě vrátit. To by našim i libušským obyvatelům pomohlo.

Přetížení Vídeňské ulice by měl řešit obchvat Kunratic, který má navázat na obchvat Písnice. Kdy by se mělo začít s jeho stavbou?

Nejprve musí být schválená změna Územního plánu č. 2845/00, pak HMP musí vykoupit pozemky a projektovat… Je to ještě na hodně dlouhých let.

V komunální politice se pohybujete již řadu let. Loni jste také podpořila hnutí STAN ve volbách do Sněmovny. Vrátit se zpět na magistrát vás neláká?

Je to strašně zajímavá práce. V letech 2006–2010 jsem byla členkou ZHMP a byla jsem předsedkyní sociálního výboru. Ale v té době jsem byla zástupkyní starostky a mohla jsem si dovolit být tři půldne v týdnu na magistrátu. Jako starostka si kvalitní souběh obou funkcí nedovedu představit. Neumím dělat něco polovičatě. Ještě tak řadovou členku ZHMP, ale i na tuto funkci bude jistě více zájemců, pro které bude práce v ZHMP prioritou. Pro mě jsou absolutní prioritou Kunratice.

V roce 1925 vyšel fejeton Karla Čapka, ve kterém odhaluje, proč vlastně ženy po politické kariéře tolik netouží. Zmínil dva hlavní důvody. Ženám chybějí válečnický duch a smysl pro abstrakce. Žena se podle něj „nerozplamení“ kvůli abstraktním slovům, jako jsou třeba svoboda či demokracie. Zato se ale ochotně vrhne do boje, aby zachránila jedno konkrétní dítě. Smysl pro konkrétno tedy podle Čapka vzdaluje ženu politice, která je plná abstraktních slov, od nichž k prázdnému tlachání není nikdy cesta dlouhá. Co vy na to? A nakolik se podle vás za poslední století situace proměnila? Je dnes snadnější být političkou? A čím to, že jsou ženy v politice stále v menšině?

Starostování na tak malé radnici, jako je ta naše kunratická, nepovažuji za politiku. Zajištění každodenního chodu Kunratic není nic abstraktního. Podle mě se politika dělá minimálně o stupeň výš. Tím myslím velké městské části, kde mají radnice odbory, které vedou skuteční odborníci. Ale se záchranou toho dítěte máte pravdu. I já mám dítě, které se snažím zachránit. To jsou pozemky v majetku kunratické radnice. Valnou část jsme jich získali od hl. m. Prahy, v době, kdy jsem byla členkou ZHMP. O ty pozemky mají samozřejmě zájem developeři a tlaky jsou velké. Chci tyto pozemky použít na výstavbu veřejné vybavenosti, jako jsou nová mateřská škola a sportovní areál.

Ptáte se, proč je tak málo žen v politice? Politika, a především práce na malé městské části, která zůstala většinou vesnicí, je totální ztráta soukromí.

Proč jste se vy osobně rozhodla pro tuto profesi a nelitujete někdy svého rozhodnutí? Co vám práce dává, ale i bere?

Mě semlela doba. Z politických důvodů jsem v r. 1982 nemohla pokračovat ve vědecké kariéře na VŠCHT. S manželem geologem, který byl značnou část týdne mimo Prahu, a se dvěma malými dětmi narozenými 12 měsíců po sobě jsem nemohla dojíždět přes celou Prahu po mateřské dovolené do Laktosu do Kyjí. Neměla jsem hlídací prarodiče. A tak jsem začala pracovat z domu externě pro Národní památkový ústav. Do toho přišel listopad 1989. S pár známými jsme založili Občanské fórum v Kunraticích a pak to byla cesta, kterou by měl projít každý politik, tj. členka komise, předsedkyně komise, předsedkyně výboru, zástupce starostky a pověstná třešnička na dortu –starostka. Kdyby tímto prošli poslanci Parlamentu ČR, nemohli by vydávat tak špatné zákony, jak se leckdy děje.

Adriana Krnáčová se stala historicky první primátorkou Prahy. Jak se podle vás dokázala se svým mandátem vypořádat? A pozorujete v politice primátorky a jejích předchůdců nějaký rozdíl?

To je přesně to, co jsem odpovídala na poslední otázku. Adriana Krnáčová neprošla komunální politikou a ani není rodilá Pražačka. Naučit se problematiku komunální politiky, a ještě důkladně poznat celou Prahu, na to jsou čtyři roky velmi málo. Na to, abych ji mohla kvalitně hodnotit, by potřebovala dostat šanci ještě jedno volební období být primátorkou. Když se podíváte do minulosti, velké projekty realizovali primátoři, kteří stáli v čele Prahy více než jedno volební období.