Jakým způsobem se nyní dostávají tisíce uprchlíků na „starý kontinent“ přes oficiální registrační místa a jaká mají vlastně práva podle mezinárodních dohod, vysvětlovali na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Josef Stehlík a Veronika Židlíková, právníci z odboru azylové a migrační politiky na Ministerstvu vnitra ČR. Zvláště praktické zkušenosti JUDr. Židlíkové z azylového zařízení Moria na řeckém ostrově Lesbos byly dost překvapivé.

„V Řecku v současné době fungují dva hotspoty, na ostrovech Samos a Lesbos, další dva se mají teprve zřizovat v těchto dnech a o tom pátém zatím nikdo nic konkrétního neví. Pokud mám informace, tak v Itálii mají v provozu tři taková střediska. Já jsem v zařízení Moria pracovala do letošního ledna a denně tam většinou přijíždělo okolo 3 tisíc uprchlíků,“ informovala mladá právnička a ještě doplnila: „Pomáhala jsem s různými činnostmi a především jsme se zaměřovali na relokaci uprchlíků, tedy řízené umísťování osob podle mezinárodních dohod do jednotlivých zemí Evropské unie. Z celkového množství se nám denně podařilo přemluvit tak okolo dvaceti lidí. O relokace nebyl moc zájem, protože následné řízení spojené i s důkladným prověřováním trvalo asi dva měsíce a navíc si migranti nemohli vybrat zemi, kam se dostanou, tu jsme jim určovali my podle stanovených zásad. Takže se většinou pak vydávali sami na cestu, která jim mnohdy trvala jen několik dní. Při vyhledávání vhodných adeptů pro relokační proces jsme se zejména zaměřovali na zranitelné osoby, tedy malé děti, starší lidi, invalidy nebo ty poznamenané válkou. “

Fotogalerie: - Klaus proti imigraci

Fotogalerie: - Protiimigrantské a protiislámské demonstrace

Uprchlíci se především zajímali o Německo, Švédsko a Finsko. Zvláště o transfer k našim západním sousedům se jich hlásil v řeckém táboře Moria nejvyšší počet. Informace o Německu ale měli značně zkreslené. „Říkali nám, že v Německu mají pro ně připravené ubytování i práci a vychvalovali jejich školství a zdravotnictví. Byl to pro ně vysněný ráj. Slyšeli jsme to každý den mnohokrát a už se nám to dost zajídalo. Tak jsme si mezi sebou z legrace řekli, že jim začneme tvrdit, že žádné Německo vlastně neexistuje, že to je jen fikce,“ humorně glosovala Veronika Žídlíková. Do Česka, Chorvatska a na Slovensko nikdo z tamních běženců však nechtěl.    

Teroristé mohou dál, otisky prstů se většinou nekontrolují

Podmínky pro práci úředníků v řeckém hotspotu Moria byly, podle slov české úřednice, dost provizorní. „Ze začátku jsme pracovali spíše venku bez potřebného kancelářského vybavení. Kontejner alespoň s nějakým zázemím a sociálním zařízením jsme dostali až mnohem později. V táboře také chyběly podrobnější informační tabule, které by uprchlíky vhodně nasměrovaly, takže někdy nevěděli, kam si zajít pro šatstvo, ošetření či potraviny. Provoz tábora měl fungovat po celých 24 hodin, ale někdy se dodržovala delší siesta,“ informovala zaměstnankyně Ministerstva vnitra. Na otázku z publika, kde potom končí miliony eur, které Řecko dostává na vybavování hotspotů, pak odpověděla: „To opravdu nevím, ale určitě jsem si na nic nestěžovala, spíše jsme se snažila domluvit alespoň na nějakém řešení s řeckou policií nebo se členy agentury Frontex.“ 

Při registraci se snímaly uprchlíkům otisky, které však už potom většinou nikdo nekontroloval v příslušných policejních databázích, zda se například nejedná o uprchlé teroristy. Pracovníci hotspotů se snažili rozpoznat u osob, jež neměly doklady anebo se prokazovaly falešnými, odkud k nim vlastně přicházejí. Dost často si vymýšleli, například Marokánci obvykle tvrdili, že jsou Syřané. „Měli jsme k dispozici platidla různých arabských zemí a také fotografie měst a migranti je museli umět rozpoznávat. Tak se jich dost prozradilo. S námi také spolupracovali tlumočníci, kteří poznali různé arabské akcenty,“ konstatovala Veronika Židlíková. I když se pak zjistilo, že se jedná o ekonomického migranta, který nemá na azyl podle mezinárodních úmluv nárok, nic se nedělo, chybělo jeho vyhoštění do země původu. Snahou řeckých úřadů bylo, podle slov české právničky, poslat převážnou část uprchlíků co nejrychleji dál do Evropy.  Při ověřování totožnosti a výdeji dokladů se také stávalo, že bohatším běžencům se nechtělo stát dlouhé fronty, a tak si někoho zaplatili. Takže sejmutí otisků se minulo účinkem a doklad k dalšímu vstupu do Evropy byl vystaven pro úplně jinou osobu.

Běžence na ostrov vozili pašeráci, kteří byli někdy tak drzí, že prý kradli motory i z plavidel bezpečnostním složkám.

Do Česka poputuje alespoň 2691 uprchlíků  

Podle rozhodnutí vrcholných orgánů Evropské unie z loňského roku, jak se všeobecně ví,  mají členské země přijmout alespoň 160 tisíc uprchlíků, i když realita je už zcela jiná. Na Česko z toho připadá 2691 migrantů a již se proto začínají připravovat, podle slov zaměstnanců Ministerstva vnitra, postupné kroky. Měli by k nám dorazit, pokud špičky EU po posledním summitu nezmění svůj názor, do dvou let. Může se jednat o běžence z tzv. schválených zemí, tedy ze Sýrie, Iráku, Eritreje, Jemenu, Bahrajnu a Středoafrické republiky. Jenže zatím není o Česko mezi běženci vůbec zájem. Z relokačního procesu (řízená migrace) jsou  výjimkami vyňaty Velká Británie, Dánsko a Irsko. I když poslední dvě zmíněné země se k příjímání uprchlíků do určité míry samy přihlásily. Na tento rok má výjimka platit i pro Rakousko a Švédsko, které už nemají pro migranty další kapacity. Naopak Švýcarsko se k přijetí běženců přihlásilo. Slovensko a Maďarsko, kterého by se mělo také relokační řízení týkat, podaly proti němu stížnost k Evropskému soudu.

„Hotspoty v Řecku splňují svůj účel jen tak napůl. Sice funguje registrace, ale že by někdo rozlišoval mezi skutečnými uprchlíky a ekonomickými migranty, tak k tomu nedochází, protože tam nemají potřebné prostorové kapacity, vybavení ani lidi. Účinkem se míjí i bezpečnostní opatření a organizace ve středisku často vázla. Řecko na to prostě není patřičně připraveno,“ uzavřela besedu Veronika Židlíková.  

Psali jsme:

Za 37 let života v Německu jsem tohle nezažil. Já bych řval. Otevřená zpověď krajana

Radim Jančura: Vážím si Sobotky za postoj k imigraci. Hašek je zlý člověk, Zeman dělá ostudu. Jsme na kraji Evropy jako náckové a rasisti

Umírněný islám? To je propaganda jak od Goebbelse, vzkazuje analytik Štefec. A odkrývá, kdo má na této demagogii zájem

Zločinci, teroristé, blázni... Milan Chovanec mezi lidmi bez okolků o imigrantech. Naštvaní občané se možná divili

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.