Nedávno jste s kolegy navštívila debatu v Tachově, ze které mě zaujalo prohlášení, že Polsko si za evropské dotace postavilo dálnice, zatímco my cyklostezky. Není ale tento problém spíše na naší straně?
Nebylo tvrzeno, že za to může někdo jiný. To, že jsme neuměli dotace lépe využít, je samozřejmě problém tehdejších vlád a doplácet na to budou ještě dlouho naši občané. Kdyby politici hospodařili s penězi, jako kdyby byly jejich vlastní, tak by životní úroveň v naší zemi vypadala úplně jinak, protože by si rozmysleli, jak účelně dotace využít.
Jak podle vás využil za těch dvacet let od vstupu možností EU váš Karlovarský kraj?
Karlovarský kraj je zrovna tím, který je plný cyklostezek za dotace EU, ale stále nemáme dálnici. Náš kraj toho tedy využil asi stejně jako celá ČR. Asi jsme měli všichni trochu jinou představu, jak to naše členství v EU bude vypadat. Místo spolupráce suverénních států z toho je spolek, kde pár vyvolených diktuje všem.
Bohužel lidé nemají možnost vystavit fungování EU vysvědčení, jelikož není vůle přijmout návrh SPD na přijetí zákona o obecném referendu, jelikož probruselští politici se obávají názoru občanů a toho, že by lidé požadovali referendum o vystoupení z EU.
Tím, že jsme v pohraničí, využíváme přeshraniční spolupráce, které se daří. Ovšem to je práce spíše měst a obcí a kraje.
Samosprávy si nyní stěžují, jak byly „vyhladověny“ škrty ministra Stanjury, a ještě na ně ministři, třeba Mikuláš Bek, přehazují úkoly, se kterými si stát neví rady. Můžete pro ně jako poslankyně za jeden z nejchudších krajů něco udělat?
Podstatou vládního konsolidačního balíčku ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bylo zvýšit daňovou zátěž. Tento balíček byl tedy spíše daňovým a sníží životní úroveň obyvatel, firem a má dopad i na samosprávy. Vláda se rozhodla, že chce z rozpočtu měst a obcí deset miliard. Rozhodla se tedy, že jim zůstane sto procent z výnosu daně z nemovitostí výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní, ale včetně DPH, což nebylo součástí dohody.
Ač se proti tomu vymezil Svaz měst a obcí, ale jak se ukázalo, vláda Petra Fialy ho nebere jako rovnocenného partnera a zachovala se jako nadřízený. Do té doby obce dostávaly do rozpočtu část z DPH, které platili podnikatelé a firmy, které v ní mají sídlo. Tento krok bude mít následek, že obce přijdou o miliardy. Města tak budou ráda, že pokryjí čistý provoz, anebo budou muset omezit investice. Města a obce dávají padesát čtyři procent veřejných zakázek lokálním podnikatelům a živnostníkům, a pokud nebudou moci investovat, tak nebudou podporovat lokální ekonomiku.
Vláda si neuvědomuje, že jen šetřením ještě nikdo nikdy nezbohatl, ale je také nutné podniknout proinvestiční opatření. Vládní konsolidační balíček však nepodporoval proinvestiční aktivitu a měl za cíl jen vybrat víc daní. Až města nebudou mít na opravy vozovek, chodníků, škol, školek a další investice, tak mohou občané poděkovat vládě Petra Fialy.
Z pozice poslance jen stěží doplníte rozpočet měst a obcí. Poslanec však může přenášet jejich problémy na půdu Poslanecké sněmovny, hovořit o nich a více je zviditelnit. Řada problémů se řešit dá, ať už legislativně nebo přenesením problémů konkrétnímu ministrovi.
Minulé dny země žila protesty zemědělců. Co by podle vás měla vláda dělat k jejich řešení?
Kdyby vláda hájila zájmy České republiky, tak by žádné protesty nemusely být. Bohužel vláda Petra Fialy (ODS) ohýbá hřbet před Bruselem a leze do pozadí Ukrajině. Není se čemu divit, že se zemědělci bouří, když na českém či evropském trhu končí levný dovoz z Ukrajiny. Ukrajina těží z bezcelního obchodu, který platí od začátku války 2022. Produkce našich zemědělců je tak na trhu znevýhodněná.
Další problém je Green Deal, což je obrovský byznys zaštiťující se ochranou životního prostředí. Na Green Dealu zbohatne pár extrémně bohatých, ale velká část populace zchudne. Sama EU odhaduje, že vlivem Green Dealu se do ekonomické chudoby dostane v Evropě více než 120 milionů lidí.
Zemědělci jsou opravdu v bezvýchodné situaci, jelikož zelení sociální inženýři z Bruselu jim se svým Green Dealem nastavili takové podmínky, které jsou pro ně nesplnitelné. Ze třetích zemích se dovážejí komodity, které jsou za polovinu, protože tam nemají takové požadavky.
Podívejte se, jak vypadá naše zemědělství, téměř žádná živočišná výroba, na polích se pěstuje kukuřice a řepka, která se spaluje v bioplynkách. Takhle zemědělství vypadat skutečně nemá. Jediné řešení je odstoupení od Green Dealu.
Očekáváte, že protesty zemědělců povedou evropské politiky ke korekci plánu na Green Deal?
Vzhledem k tomu, kolik EU „nalila“ do Green Dealu peněz, tak neočekávám, že by od svého záměru chtěli couvnout. Budou chtít maximálně v některých případech zpomalit některá opatření, ale jedinou rozumnou cestou je odstoupit od Green Dealu.
Green Deal povede ke zničení naší země, průmyslu a zemědělství. Jestliže se nám nepodaří zastavit plány Green Dealu, připravme se na velice náročnou dobu. Nebýt schopni si udržet životní úroveň bude jen část problému. Hlavní obavy tkví v tom, že ztráta naší schopnosti konkurovat na mezinárodním poli nás poznamená na dlouhé období, možná i na celé století, a v důsledku toho budeme ve světovém měřítku považováni za méně významné. Existuje i riziko, že se ocitneme v pozici ekonomické závislosti na Číně, což je situace, kterou již nyní můžeme pozorovat v Africe.
Podívejte se, jak změnil vstup do EU naše zemědělství, její zemědělská strategie přinesla devastaci českého agrárního sektoru. Právě díky rozhodnutím učiněným v Bruselu se dnes setkáváme s potravinami nižší kvality. Českým farmářům se nedaří udržet krok s evropskou konkurencí, která je podpírána většími finančními příspěvky. Pro ilustraci situace, v devadesátém roce minulého století jsme v České republice chovali pět milionů prasat, nyní jich máme pouhých 1,6 milionu. Podobně se snížil i počet skotu z 3,5 milionu na 1,4 milionu, což vede k dovozu nemocného masa z EU.
Dnes jsme v otázce potravin závislí na importu, když se podíváme na celková čísla, jsme soběstační pouze zhruba na 65 procent. Přes polovinu spotřebovaného vepřového masa dovážíme a u drůbeže a vajec je to okolo dvaceti procent. Do ČR ročně dovážíme také kolem čtvrtiny brambor a ovoce a téměř dvě třetiny zeleniny.
Klíčem k řešení těchto problémů je podpora domácích zemědělských výrobců a zabezpečení nejdůležitějších potravinových komodit. Je nezbytné, aby se zemědělská politika vrátila pod správu českého státu.
Měl by se nějak změnit systém unijních dotací, jak se o tom po protestech zemědělců hovoří stále častěji?
Celý systém společné zemědělské politiky, který je postavený na dotacích, je dlouhodobě neudržitelný. Zemědělci sice dostanou peníze, ale z Bruselu jim nařídí, co smějí a co ne. Tímto způsobem jsou zemědělci omezeni a se zemědělstvím to nemá nic společného. Zemědělci by raději svobodně prodávali a prosadili se, ale svobodný evropský trh už neexistuje a máme tady dotační zemědělskou ekonomiku.
Dotace pokřivily trh. EU nastavila dotační systém tak, že dostanete peníze, ale budete dělat to či ono. Zelení sociální inženýři z Bruselu přišli s výmyslem, aby zemědělci část své půdy nechali ležet ladem, aby plnila funkci také estetickou a ekologickou. Bude mít tedy krásnou krajinu, ale bude nám kručet v břiše, protože si na své vlastní půdě nebudeme moct vypěstovat, co budeme chtít. Cílem Green Dealu je omezit produkci v Evropě a nahradit ji dovozem ze třetích zemích.
Dokážu si představit, že by nebyly v celé EU, ale není možné, aby o ně přišli pouze naši zemědělci, protože pak by se stali nekonkurenceschopní. Dokonce někteří zemědělci v sousedních zemích mají mnohem větší národní dotace než naši zemědělci, což je pak na našem trhu zvýhodňuje a mohou si dovolit svou produkci nabízet mnohem levněji.
Dalším z požadavků zemědělců je zastavení zvýhodňování dovozu z Ukrajiny, který pokřivuje trh. Souhlasíte, že by potraviny z Ukrajiny neměly mít nadále takové výhody?
Pokud na potraviny z Ukrajiny nebudou stejné požadavky jako na ty z EU, pak je to jasné znevýhodnění našich i evropských zemědělců. Za zemědělské a potravinářské produkty z Ukrajiny se v Evropské unii neplatí dovozní clo. EU povinnost pozastavila ve snaze podpořit ukrajinskou ekonomiku, ale nikoho nezajímá, že tu vlastní si zničíme. Je to ukázka, že EU nekope za členské státy, a naopak hájí zájmy Ukrajiny, která není členem Unie.
Naši zemědělci nemají bohužel oporu ani ve vládě, která za ně v Bruselu nebojuje a popírá i horší kvalitu výrobků z Ukrajiny. Všichni určitě máme ještě v paměti nález pesticidu chlorpyrifos v pšenici dovezené z Ukrajiny na Slovensko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
