Táňa Fischerová: Zeman provokuje, ale největším nebezpečím je obludný oligarcha Babiš. Evropa slouží bankám, stydím se za ni

10. 12. 2015 4:49

ROK 2015 – A CO DÁL? Co znamenal rok 2015 pro Evropu a zvláště pro Českou republiku? Je migrační krize něco, s čím se v příštím roce dokáže Evropská unie se ctí popasovat? A musíme počítat s tím, že se na Blízkém východě rozzuří ostrá válka? Odpovědi se snažila hledat v rozhovoru ParlamentníchListů.cz politička, občanská aktivistka a herečka Táňa Fischerová.

Táňa Fischerová: Zeman  provokuje, ale největším nebezpečím je obludný oligarcha Babiš. Evropa slouží bankám, stydím se za ni
Foto: Daniela Černá
Popisek: Táňa Fischerová, herečka, aktivistka.

Blíží se konec roku a sluší se bilancovat. Podle některých skeptiků byl rok 2015 nejsložitějším obdobím od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování... Jsou to podle vás věci, kvůli kterým se sluší pronést hlubší rozbor? Co byste k nim řekla?

Nepochybně jsou to události, jež je třeba analyzovat, chápat, hledat, co můžeme udělat, aby se tyto věci neděly, a na základě toho pak jednat.

Tématem číslo jedna se stala bezesporu migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly? Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016 s ohledem na uprchlickou krizi? Mluví se konkrétně třeba o přežití Angely Merkelové...

Myslím si, že evropští politici selhali především v tom, že před problémem zavírali oči a předpokládali, že se nás netýká. Už nejméně dva roky se přeplňovaly tábory i města v přilehlých státech, v Turecku je na dva miliony uprchlíků atd. Bylo jen otázkou času, kdy napjatá struna praskne. EU nejednala, peněz na pomoc v těchto státech, které nesou na svých bedrech podstatnou část tíhy, nepřibývalo a situace se stávala neúnosnou. Je třeba také zabránit pašování lidí a prodeji ropy z území tzv. Islámského státu a zamezit toku peněz a zbraní do této oblasti. Problém je v tom, že se tam střetávají i zájmy různých zemí a velmocí. Pokud se ony nedohodnou, konflikt nikdy neskončí. Musíme přijmout svůj díl odpovědnosti. Prognóza vývoje je podle mě spíše neradostná, protože nevidím snahu tyto věci skutečně řešit. I když nadějné je, že se o nich už začíná veřejně mluvit. Zda přežije Angela Merkelová, nevím, jistě jí přibylo odpůrců, ale poslední dobou prý zase její preference stoupají.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí prezidenta Miloše Zemana. Dokonce i premiér Bohuslav Sobotka se obrátil proti hlavě státu, kterou obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ a spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení společnosti podle vašeho soudu gradovat?

Ano, naše společnost se polarizuje. Já však nevnímám to, že by každý v médiích nenáviděl prezidenta Miloše Zemana. Vidím jeho příznivce, kteří dost nevybíravě atakují lidi jiného názoru, a jeho odpůrce, jež kritizují jeho konkrétní kroky. Otázka zní, zda je důvod Miloše Zemana kritizovat; a pokud ano, má se mlčet? Mocné je třeba v demokracii kritizovat, je-li za co, jinak směřujeme k autoritářskému režimu. To by si měl každý uvědomit. Vážím si premiéra Sobotky a dalších sociálních demokratů, kteří měli odvahu veřejně vyslovit kritiku chování prezidenta Zemana 17. 11. Pokud by mlčeli, byla by to ta nejhorší zpráva pro naši demokracii. Vystoupit 17. 11. po boku fašizujících sil je opravdu silná káva a je dobře, že premiér Sobotka to vyslovil nahlas. Názorové rozdělení společnosti bohužel sílí. A extremisté z toho těží a oheň rozfoukávají.

O podobné „polarizaci“ lze přemýšlet i v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj pro Evropu? A jde o reakci na konkrétní situaci, anebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se třeba názory, že ke krajní pravici se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Lze to tak chápat?

Myslím, že vše spočívá v otevírajících se nůžkách nerovnosti mezi bohatými a chudými. Střední třída rovněž chudne, budoucnost je nejistá a lidé z ní mají strach. Ekonomika mocných válcuje demokracii a z lidí se stávají námezdní síly, které, pokud mají práci, se jí často neuživí. To je živná půda pro frustrované lidi a extrémní názory všeho druhu. Ano, levice obecně už také dávno slouží stejným nadnárodním společnostem a velkým firmám jako pravice. Existují výjimky, ale je jich málo. Menšiny se většinou v takovém systému mají ještě hůř než většina, ale frustrace většiny se často obrací proti menšině.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně a zavádí reformy. Jak lze hodnotit tento stav?

Už jsem jednou řekla, že se stydím za Evropu, která slouží bankám a běžné lidi v Řecku hodila přes palubu. Jak mají přežít? K jakým hodnotám se dnes Evropa hlásí? Jsou jenom na papíře. Ve skutečnosti v ní probíhá ekonomický zápas jednoho proti druhému. Takto fungovat nemůže a nebude. Řecko je v EU první viditelnou obětí nezdravého a hubícího ekonomicko-mocenského systému, ve kterém dnes žijeme. Všechny nadějné návrhy Janise Varufakise, které chtěly splácet, ale nezničit ekonomiku, byly zamítnuty. Budoucnost nevypadá růžově.

Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček, uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?

Ano, je to jedna z teorií, které se objevují. Teroristické útoky ale existovaly i předtím. Vlnu uprchlíků organizují překupníci a obchodníci s bídou. Kdyby uprchlíci nebyli v tak zoufalé a bezvýchodné situaci, v níž se již několik let nacházejí, mafie ochodníků s bídou by neuspěly.

Probouzejí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomiky EU a USA, nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu, tedy k zadlužení, „útěku“ pracovních míst na východ a dalším ztrátám kvůli robotizaci a automatizaci?

Žádné nadějné probouzení ekonomik EU a USA nevidím. Naopak. Jistě, některým mocným to zvyšuje zisky na neuvěřitelné částky, ale většině občanů to přináší beznaděj. Dokud bude vládnout tento přebujelý ekonomický egoismus jednotlivců i států, nevidím žádnou naději.

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „... je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států mohou projevit na mezinárodních vztazích?

Myslím, že už se projevují. Například ve smlouvě TTIP a dalších. Je to skutečně nezdravá situace. Nikdo se nevzdává mocenského postavení rád a bez boje. Bohužel Čína nám také nic dobrého nepřinese. Ostudné mhouření očí mocností nad porušováním všech lidských práv nám přinese zlé plody.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí, Amerika Rusko, Čína Ameriku, Amerika Čínu, Írán Izrael, Izrael Írán... Která hrozba je nám blíže?

Já se používání slova válka děsím a nemohu je přijmout. Už tím ji totiž připouštíme a připravujeme se na ni. Ještě před pár lety bychom to zásadně odmítli. Dnes ten termín používáme jako denní chleba. Lokální války existují stále a neskončily ani po konci druhé světové války. Dnes mocnosti ztrácejí rozum a vyhrožování je na denním pořádku. Ale myslím si, že přece jenom zvítězí zdravý rozum. Takovéto války by mohly dnes při současné technice zlikvidovat život na zemi, a to si snad nikdo nedovolí. Spíše se bojím nějaké chyby nebo omylu, které mohou být spouštěčem zlých scénářů.

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Jsou jí prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka či Miroslav Kalousek? A do jaké míry každý z nich splnil očekávání, anebo nás naopak zklamal? Kdo a která ze stran na politické scéně podle vašeho soudu příští rok posílí a kdo propadne?

Je jím pravděpodobně prezident Zeman, který je nepřehlédnutelný a jehož výroky a postoje se stále přetřásají i proto, že jsou provokativní, záměrně házejí rukavici do ústavních zvyklostí a překračují ústavní rámec. Není to ale chvályhodné snažení. Bohuslav Sobotka občas přeroste z vlastních vyrovnaných skutků a udělá něco státnického, jako bylo odmítnutí postoje Miloše Zemana 17. listopadu. Proto jej mám za důležitou postavu.

Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše. Přiblíží se příští rok cosi takového?

Andrej Babiš je v zásadním střetu zájmů. Je to oligarcha, který má navíc velkou politickou a mediální moc. Spojení moci ekonomické, politické a mediální je největším ohrožením demokracie, i když možná zatím není tolik viditelné. Nejsme v tom výjimkou, na východě to nabývá obludných rozměrů, ale je to dnes rozšířeno do všech zemí světa. Příští rok to asi bude fungovat ještě více skrytě, u nás ještě máme glazé rukavičky, ale nevidět toto nebezpečí by bylo strkáním hlavy do písku.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 228 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Hromadná znásilnění, peníze Arabům, podvody při volbě prezidenta. Publicista a akademik přináší informace o stavu v Rakousku

11:47 Hromadná znásilnění, peníze Arabům, podvody při volbě prezidenta. Publicista a akademik přináší informace o stavu v Rakousku

ROZHOVOR Matematik a publicista přispívající do internetového deníku Neviditelný pes Marian Kechliba…