Co vás přimělo k odchodu z ODS?

Do ODS jsem vstupovala v roce 1996 a tehdy se jednalo o zcela vyhraněnou pravicovou stranu v tom nejlepším slova smyslu. Buď jste její program podporovali, anebo jste s jejími ideovými východisky vášnivě polemizovali. Ale rozhodně vás nenechávala v klidu. Dnešní ODS je již podle mne zcela jinou stranou, z níž zbyla původní značka, ale nabízený „produkt“ se postupně proměnil.

Jak se vám líbí plán předsedy ODS Petra Fialy jít v budoucích volbách do koalice s KDU-ČSL pro „názorovou blízkost“ obou stran?

To je přesně ono. Není tomu tak dávno, kdy by něco podobného, tedy veřejně ohlašovaná fúze ODS a lidovců, byla věcí naprosto nepředstavitelnou. Nebavíme se teď o povolební spolupráci, kdy je samozřejmě jasné, že je nutné hledat mezi ostatními politickými subjekty potenciální partnery. Bavíme se o programovém sbližování se stranou, která v minulosti neměla problém vládnout se sociálními demokraty či s Andrejem Babišem a ve vládách s nimi prosazovat levicovou politickou agendu. Mluvíme o politickém subjektu, který o sobě vždy prohlašoval, že je středovou, nikoli pravicovou stranou, a podle toho se i choval.

Pokud jsou toto nově nejbližší ideoví souputníci občanských demokratů, co to značí? Je přitom evidentní, že ODS se programově přiblížila lidovcům, nikoli naopak. Vykonala tedy pohyb zprava do středu.

Je pravda, že Petr Fiala držel jednání o této koalici v tajnosti?

Pro mě osobně bylo jednání o této koalici velkým překvapením, a nebyla jsem sama.

Opouští podle vás ODS konzervativní hodnoty? Co třeba otázka eura? ODS přece dříve vyrukovala s Peticí pro korunu?

Bezpochyby. Na otázce eura a vůbec vztahu k Evropské unii to můžeme demonstrovat velice dobře. V roce 2002 občanští demokraté vyrukovali s obhajobou národních zájmů, byli schopni důrazně a sebevědomě kritizovat probíhající evropskou integraci, dokonce se sami sebe na své IV. ideové konferenci zeptali, zda svým voličům doporučit v nadcházejícím referendu hlasovat pro, či proti vstupu do EU.

To všechno v době, kdy EU byla pouhým stínem dnešní socialisticko-byrokratické mašinerie, to všechno v době, kdy jsme jenom tušili katastrofální důsledky tohoto stále utopičtějšího projektu (krize eura, migrační vlny, likvidace vlastního průmyslu pod taktovkou zelených utopií, vnucování neomarxistických postulátů, boj proti národním státům atd.). ODS a její představitelé měli tehdy odvahu své teze vyslovit a hájit. Třeba proti všem.

Ještě nedávno ODS ze setrvačnosti bojovala za zachování české koruny v Petici pro korunu. Dnes kandiduje do Senátu i do Evropského parlamentu osoby, které požadují co nejrychlejší přijetí eura. A spojuje se s politickými silami, pro které je hluboká oddanost Bruselu základním kamenem jejich politického programu.