Tohle zásadní nám premiér Sobotka řekl o Zemanovi, Ukrajině, Temelínu a Rusku. Kníže nebude rád

07.10.2014 12:50

ROZHOVOR Podle premiéra Bohuslava Sobotky si nelze představit stabilní fungování Evropy bez nějaké formy a kooperace s Ruskem, tlačení ho do kouta je kontraproduktivní. Byla by chyba, kdybychom vyklidili ruský trh. Ukrajina není dle něho připravena na to, že by přežila zimu bez ruských dodávek a kdyby přerušila tranzit plynu z Ruska, poškodí to ji i nás. Dále řekl, co vláda plánuje s Temelínem a Dukovany a na závěr přidal i vzkaz čtenářům ParlamentníchListů.cz.

Tohle zásadní nám premiér Sobotka řekl o Zemanovi, Ukrajině, Temelínu a Rusku. Kníže nebude rád
Foto: Daniela Černá
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

V TOP 09 vás v souvislosti s rezervovaným postojem české vlády k zavádění sankcí proti Rusku, které by mohly poškodit český export, málem obviňují z mnichovanství a oslabování pozice České republiky v EU... Je kritika oprávněná?

Domnívám se, že ta kritika oprávněná není, protože jsem neudělal nic jiného, než že jsem jako předseda vlády suverénního státu uplatnil náš národní pohled a snažil se prosadit národní zájem země, která má nejvyšší podíl průmyslové výroby v Evropě a která má klíčový podíl strojírenské výroby. A navíc máme relativně vysoký podíl vývozu produktů našeho strojírenství do Ruska. Logicky tedy zemi našeho charakteru spouštění nějaké nové „železné opony“ na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem dlouhodobě poškodí. Byla by chyba, kdybychom vyklidili ruský trh, protože pak bychom se tam už nevrátili. Vrátí se tam Němci a Francouzi skrze své čínské pobočky, ale už nebudou mít šanci se tam vrátit české strojírenské firmy. To jsem velmi cítil i z debaty, kterou jsem vedl s našimi exportéry na brněnském strojírenském veletrhu.

Takže uplatnili jsme národní zájem, uspěli jsme, čili sankce vypadají jinak, než je původně Evropská komise navrhla. A poté, kdy jsme vyjednali maximum pro Českou republiku, tak jsme současně podrželi i jednotný postup Evropské unie. Česká republika sankce nevetovala, ale usměrnila je tak, aby nás to co nejméně poškodilo.

Z dlouhodobého horizontu říkám a budu to říkat i nadále, že není možné si představit stabilní fungování Evropy bez nějaké formy kooperace s Ruskem. To se týká nejenom ekonomických zájmů, ale také diskuze o politické stabilitě, bezpečnosti, lidských právech. V tom všem musíme s Ruskem udržovat komunikaci. Izolace a přílišné tlačení Ruska do kouta by mohly do budoucna způsobit dlouhodobé problémy, protože čím více bude snaha Rusko izolovat, tím tam budou více podporovány tendence k autoritativnímu režimu. To pro dlouhodobou stabilitu a bezpečnost Evropy není dobrá zpráva. Jsou tady i další témata, kdy je třeba mluvit s Ruskem velmi intenzivně, to je třeba boj proti islámskému extremismu.

Takže v tomto víceméně souhlasíte s prezidentem Milošem Zemanem?

Nejenom s prezidentem Zemanem, ale i s dalšími evropskými státníky, kteří říkají, že můžeme mít s Rusy různý názor na vývoj situace na Ukrajině, nicméně můžeme s nimi mít stejný názor na potřebu stabilizovat Blízký východ a potlačit agresivní islámský extremismus, tak jak ho teď vidíme v podobě Islámského státu v Iráku.

Blíží se zima. Lidi bude zajímat, čím si zatopí. Probíhá zde vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně cen plynu. Co byste říkal, kdyby Ukrajina stopla tranzit plynu, mluví se i o ropě, přes svoje území? Nepoškodilo by to vztahy Ukrajiny s Českou republikou a celou Evropskou unií, kdyby si nás Ukrajina brala v rámci svých obchodních zájmů jako rukojmí tímto způsobem?

Za prvé jsem rád, že Evropská unie hraje aktivní zprostředkovatelskou roli mezi Ukrajinou a Ruskem, pokud jde o energetiku. Základem musí být dohoda o obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu, protože Ukrajina není připravena na to, že by přežila zimu bez ruských dodávek. I když se Evropa bude snažit pomáhat, i když tu budou reverzní toky z Polska a ze Slovenska, tak to nemusí pokrýt potřebu ukrajinských obyvatel. Byl bych velmi nerad, kdyby na Ukrajině v zimě došlo k humanitární katastrofě. Nejlepší prevencí je obnovení dodávek ruského plynu a dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou za zprostředkování ze strany Evropské unie.

Pokud by Rusové v průběhu zimy dodávky neobnovili, tak bude určitě potřeba pomoc ze strany Evropské unie a Evropy a bude potřeba intenzivní dialog s Ukrajinou, tak aby nedocházelo k zadržování dodávek plynu do Evropy. To si myslím, že by nebyl pozitivní signál pro budoucnost Ukrajiny jako tranzitní země. Kdyby k tomu došlo, tak to bude další argument pro ty, kdo navrhují, aby se stavěly další a další trasy plynovodů, které obchází území Ukrajiny. Ve skutečnosti budou také ale obcházet i území Slovenska a Česka. Z hlediska naší polohy není dobře, aby se tu budovala další alternativní spojení, která by ruský plyn vedla mimo území Ukrajiny a koneckonců mimo území Slovenské republiky i území naše. Čili my bychom měli diplomaticky podporovat, aby nedošlo k přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu a do poslední chvíle o tom s ukrajinskou vládou jednat a snažit se jí pomoci tak, aby k těmto krokům nemusela sáhnout.

Ministr průmyslu Jan Mládek na konferenci o budoucnosti plynu jako komodity řekl, že tato politická krize je dalším argumentem, proč dostavit Dukovany a Temelín. Nyní i nový americký velvyslanec u nás projevil zájem o spolupráci s Českou republikou v jaderné oblasti. Jak se na to díváte? Jak dál s dostavbou Temelína a tak dále?

Jsem přesvědčen, že další rozvoj jaderné energetiky je nejenom cestou posílení energetické bezpečnosti a strategické energetické nezávislosti, ale je to také cesta k podpoře vědy a výzkumu v naší zemi v této oblasti a je to koneckonců i ekologicky šetrná cesta, protože tímto způsobem nedochází k produkci emisí skleníkových plynů. Čili jsem stoupencem toho, abychom modernizovali náš potenciál v oblasti výroby jaderné energie, a to jak v lokalitě Temelína, tak v lokalitě Dukovan.

A myslím si, že i do budoucna bude energie vyrobená z jádra hrát významnou roli v našem energetickém mixu. My o tom komunikujeme s Němci a s Rakušany, kteří se rozhodli vydat jinou cestou, nicméně složení energetického mixu je v rámci Evropské unie v kompetenci jednotlivých států a my se budeme snažit, aby to tak zůstalo i do budoucna.

Bude tato vláda v této oblasti zvažovat nějaká konkrétní opatření, obnovení tendru na dostavbu Temelína?

My nejprve do konce letošního roku chceme mít koncepci, která bude i navazovat na rozhodnutí o využití energetických zdrojů, surovinovou politiku. Chceme mít určitý návrh postupu z hlediska další obnovy a rozvoje jaderných reaktorů v lokalitě Temelína a v lokalitě Dukovan. Platí, že vláda se nechce jednostranně soustředit pouze na Temelín, ale rádi bychom zajistili budoucnost obou těchto jaderných elektráren v příštích letech. Budeme muset hledat maximálně únosný ekonomický systém financování obnovy nebo výstavby jaderných reaktorů v České republice, protože ty dosavadní modely se ukázaly jako ekonomicky neúnosné i pro tak silnou společnost, jakou je ČEZ, a my si nemůžeme dovolit poskytovat ze státního rozpočtu veřejnou podporu na výstavbu těchto nových bloků.

Ministerstvo zahraničí bylo kritizováno kvůli návštěvě pana Zaorálka v Číně. Co říkáte této kritice a kde jsou hlavní oblasti, kde se dá spolupracovat s Čínskou lidovou republikou?

Mám pocit, že i tato kritika byla pravděpodobně výrazně přepálená zejména ze strany těch politických stran, které tady v minulých letech byly ve vládě. Žádná z nich nikdy nenavrhla, že bychom měli navázat diplomatické vztahy s exilovou tibetskou vládou. Předchozí pravicové vlády respektovaly integritu Číny, respektovaly její teritorium a nepodporovaly nějaké separatistické tendence na území Číny. Čína po nás žádá, abychom v tomto přístupu v zásadě pokračovali a naše vláda v tomto přístupu pokračuje.

Čína je země, která má před sebou určitě ještě řadu let bouřlivého ekonomického rozvoje, a bylo by dobře, kdyby český průmysl a český obchod u toho mohl být. Rádi bychom také přilákali více čínských turistů do České republiky, proto se jedná o přímém leteckém spojení. Kromě Číny tu jsou i další zajímavé země, na které bychom se rádi soustředili z hlediska ekonomické diplomacie, ať už je to Indie, Turecko či Brazílie. To všechno jsou země s velkými trhy, kde by mohl být zajímavý odbyt pro českou produkci nejenom v oblasti strojírenství.

Byl jste na Hradě na setkání s prezidentem Zemanem u příležitosti jeho sedmdesátin. Prozradíte nám, co jste mu popřál?

Samozřejmě jsem mu popřál hodně zdraví a popřál jsem mu úspěšný výkon jeho prezidentského mandátu. A dostal ode mě kolekci jihomoravských vín, protože vím, že pan prezident je má rád.

Asi bílá vína, že?

Ano, převážně bílá.

Co byste rád vzkázal na závěr čtenářům ParlamentníchListů.cz a českým občanům obecně?

Byl bych rád, kdyby si lidé nenechali ujít možnost ovlivnit složení Senátu a ovlivnit složení radnic. Rád bych je proto požádal, aby přišli k volbám. A chtěl bych je také požádat, pokud mají pocit a myslí si, že by sociální demokracie měla české vládě dávat silný sociální rozměr, aby podpořili v těchto volbách kandidáty ČSSD.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…