Tohle zásadní nám premiér Sobotka řekl o Zemanovi, Ukrajině, Temelínu a Rusku. Kníže nebude rád

07.10.2014 12:50

ROZHOVOR Podle premiéra Bohuslava Sobotky si nelze představit stabilní fungování Evropy bez nějaké formy a kooperace s Ruskem, tlačení ho do kouta je kontraproduktivní. Byla by chyba, kdybychom vyklidili ruský trh. Ukrajina není dle něho připravena na to, že by přežila zimu bez ruských dodávek a kdyby přerušila tranzit plynu z Ruska, poškodí to ji i nás. Dále řekl, co vláda plánuje s Temelínem a Dukovany a na závěr přidal i vzkaz čtenářům ParlamentníchListů.cz.

Tohle zásadní nám premiér Sobotka řekl o Zemanovi, Ukrajině, Temelínu a Rusku. Kníže nebude rád
Foto: Daniela Černá
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

V TOP 09 vás v souvislosti s rezervovaným postojem české vlády k zavádění sankcí proti Rusku, které by mohly poškodit český export, málem obviňují z mnichovanství a oslabování pozice České republiky v EU... Je kritika oprávněná?

Domnívám se, že ta kritika oprávněná není, protože jsem neudělal nic jiného, než že jsem jako předseda vlády suverénního státu uplatnil náš národní pohled a snažil se prosadit národní zájem země, která má nejvyšší podíl průmyslové výroby v Evropě a která má klíčový podíl strojírenské výroby. A navíc máme relativně vysoký podíl vývozu produktů našeho strojírenství do Ruska. Logicky tedy zemi našeho charakteru spouštění nějaké nové „železné opony“ na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem dlouhodobě poškodí. Byla by chyba, kdybychom vyklidili ruský trh, protože pak bychom se tam už nevrátili. Vrátí se tam Němci a Francouzi skrze své čínské pobočky, ale už nebudou mít šanci se tam vrátit české strojírenské firmy. To jsem velmi cítil i z debaty, kterou jsem vedl s našimi exportéry na brněnském strojírenském veletrhu.

Takže uplatnili jsme národní zájem, uspěli jsme, čili sankce vypadají jinak, než je původně Evropská komise navrhla. A poté, kdy jsme vyjednali maximum pro Českou republiku, tak jsme současně podrželi i jednotný postup Evropské unie. Česká republika sankce nevetovala, ale usměrnila je tak, aby nás to co nejméně poškodilo.

Z dlouhodobého horizontu říkám a budu to říkat i nadále, že není možné si představit stabilní fungování Evropy bez nějaké formy kooperace s Ruskem. To se týká nejenom ekonomických zájmů, ale také diskuze o politické stabilitě, bezpečnosti, lidských právech. V tom všem musíme s Ruskem udržovat komunikaci. Izolace a přílišné tlačení Ruska do kouta by mohly do budoucna způsobit dlouhodobé problémy, protože čím více bude snaha Rusko izolovat, tím tam budou více podporovány tendence k autoritativnímu režimu. To pro dlouhodobou stabilitu a bezpečnost Evropy není dobrá zpráva. Jsou tady i další témata, kdy je třeba mluvit s Ruskem velmi intenzivně, to je třeba boj proti islámskému extremismu.

Takže v tomto víceméně souhlasíte s prezidentem Milošem Zemanem?

Nejenom s prezidentem Zemanem, ale i s dalšími evropskými státníky, kteří říkají, že můžeme mít s Rusy různý názor na vývoj situace na Ukrajině, nicméně můžeme s nimi mít stejný názor na potřebu stabilizovat Blízký východ a potlačit agresivní islámský extremismus, tak jak ho teď vidíme v podobě Islámského státu v Iráku.

Blíží se zima. Lidi bude zajímat, čím si zatopí. Probíhá zde vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně cen plynu. Co byste říkal, kdyby Ukrajina stopla tranzit plynu, mluví se i o ropě, přes svoje území? Nepoškodilo by to vztahy Ukrajiny s Českou republikou a celou Evropskou unií, kdyby si nás Ukrajina brala v rámci svých obchodních zájmů jako rukojmí tímto způsobem?

Za prvé jsem rád, že Evropská unie hraje aktivní zprostředkovatelskou roli mezi Ukrajinou a Ruskem, pokud jde o energetiku. Základem musí být dohoda o obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu, protože Ukrajina není připravena na to, že by přežila zimu bez ruských dodávek. I když se Evropa bude snažit pomáhat, i když tu budou reverzní toky z Polska a ze Slovenska, tak to nemusí pokrýt potřebu ukrajinských obyvatel. Byl bych velmi nerad, kdyby na Ukrajině v zimě došlo k humanitární katastrofě. Nejlepší prevencí je obnovení dodávek ruského plynu a dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou za zprostředkování ze strany Evropské unie.

Pokud by Rusové v průběhu zimy dodávky neobnovili, tak bude určitě potřeba pomoc ze strany Evropské unie a Evropy a bude potřeba intenzivní dialog s Ukrajinou, tak aby nedocházelo k zadržování dodávek plynu do Evropy. To si myslím, že by nebyl pozitivní signál pro budoucnost Ukrajiny jako tranzitní země. Kdyby k tomu došlo, tak to bude další argument pro ty, kdo navrhují, aby se stavěly další a další trasy plynovodů, které obchází území Ukrajiny. Ve skutečnosti budou také ale obcházet i území Slovenska a Česka. Z hlediska naší polohy není dobře, aby se tu budovala další alternativní spojení, která by ruský plyn vedla mimo území Ukrajiny a koneckonců mimo území Slovenské republiky i území naše. Čili my bychom měli diplomaticky podporovat, aby nedošlo k přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu a do poslední chvíle o tom s ukrajinskou vládou jednat a snažit se jí pomoci tak, aby k těmto krokům nemusela sáhnout.

Ministr průmyslu Jan Mládek na konferenci o budoucnosti plynu jako komodity řekl, že tato politická krize je dalším argumentem, proč dostavit Dukovany a Temelín. Nyní i nový americký velvyslanec u nás projevil zájem o spolupráci s Českou republikou v jaderné oblasti. Jak se na to díváte? Jak dál s dostavbou Temelína a tak dále?

Jsem přesvědčen, že další rozvoj jaderné energetiky je nejenom cestou posílení energetické bezpečnosti a strategické energetické nezávislosti, ale je to také cesta k podpoře vědy a výzkumu v naší zemi v této oblasti a je to koneckonců i ekologicky šetrná cesta, protože tímto způsobem nedochází k produkci emisí skleníkových plynů. Čili jsem stoupencem toho, abychom modernizovali náš potenciál v oblasti výroby jaderné energie, a to jak v lokalitě Temelína, tak v lokalitě Dukovan.

A myslím si, že i do budoucna bude energie vyrobená z jádra hrát významnou roli v našem energetickém mixu. My o tom komunikujeme s Němci a s Rakušany, kteří se rozhodli vydat jinou cestou, nicméně složení energetického mixu je v rámci Evropské unie v kompetenci jednotlivých států a my se budeme snažit, aby to tak zůstalo i do budoucna.

Bude tato vláda v této oblasti zvažovat nějaká konkrétní opatření, obnovení tendru na dostavbu Temelína?

My nejprve do konce letošního roku chceme mít koncepci, která bude i navazovat na rozhodnutí o využití energetických zdrojů, surovinovou politiku. Chceme mít určitý návrh postupu z hlediska další obnovy a rozvoje jaderných reaktorů v lokalitě Temelína a v lokalitě Dukovan. Platí, že vláda se nechce jednostranně soustředit pouze na Temelín, ale rádi bychom zajistili budoucnost obou těchto jaderných elektráren v příštích letech. Budeme muset hledat maximálně únosný ekonomický systém financování obnovy nebo výstavby jaderných reaktorů v České republice, protože ty dosavadní modely se ukázaly jako ekonomicky neúnosné i pro tak silnou společnost, jakou je ČEZ, a my si nemůžeme dovolit poskytovat ze státního rozpočtu veřejnou podporu na výstavbu těchto nových bloků.

Ministerstvo zahraničí bylo kritizováno kvůli návštěvě pana Zaorálka v Číně. Co říkáte této kritice a kde jsou hlavní oblasti, kde se dá spolupracovat s Čínskou lidovou republikou?

Mám pocit, že i tato kritika byla pravděpodobně výrazně přepálená zejména ze strany těch politických stran, které tady v minulých letech byly ve vládě. Žádná z nich nikdy nenavrhla, že bychom měli navázat diplomatické vztahy s exilovou tibetskou vládou. Předchozí pravicové vlády respektovaly integritu Číny, respektovaly její teritorium a nepodporovaly nějaké separatistické tendence na území Číny. Čína po nás žádá, abychom v tomto přístupu v zásadě pokračovali a naše vláda v tomto přístupu pokračuje.

Čína je země, která má před sebou určitě ještě řadu let bouřlivého ekonomického rozvoje, a bylo by dobře, kdyby český průmysl a český obchod u toho mohl být. Rádi bychom také přilákali více čínských turistů do České republiky, proto se jedná o přímém leteckém spojení. Kromě Číny tu jsou i další zajímavé země, na které bychom se rádi soustředili z hlediska ekonomické diplomacie, ať už je to Indie, Turecko či Brazílie. To všechno jsou země s velkými trhy, kde by mohl být zajímavý odbyt pro českou produkci nejenom v oblasti strojírenství.

Byl jste na Hradě na setkání s prezidentem Zemanem u příležitosti jeho sedmdesátin. Prozradíte nám, co jste mu popřál?

Samozřejmě jsem mu popřál hodně zdraví a popřál jsem mu úspěšný výkon jeho prezidentského mandátu. A dostal ode mě kolekci jihomoravských vín, protože vím, že pan prezident je má rád.

Asi bílá vína, že?

Ano, převážně bílá.

Co byste rád vzkázal na závěr čtenářům ParlamentníchListů.cz a českým občanům obecně?

Byl bych rád, kdyby si lidé nenechali ujít možnost ovlivnit složení Senátu a ovlivnit složení radnic. Rád bych je proto požádal, aby přišli k volbám. A chtěl bych je také požádat, pokud mají pocit a myslí si, že by sociální demokracie měla české vládě dávat silný sociální rozměr, aby podpořili v těchto volbách kandidáty ČSSD.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jen tak odložit? To nejde. Rajchl se nebál říct, že Vrbětice nesedí

4:44 Jen tak odložit? To nejde. Rajchl se nebál říct, že Vrbětice nesedí

Zásadní nedostatek ve věci konce vyšetřování vrbětické kauzy nalezl právník a šéf strany PRO Jindřic…