Tunel státních nemocnic. Lékařský odborář Engel varuje před nejnovějším nápadem ministra Ludvíka

Zatím jen vláda schválila návrh zákona na změnu fakultních nemocnic na univerzitní. Slibuje si od toho lepší hospodaření tohoto typu nemocnic a zvýšení jejich profesionální úrovně, zvláště v oblasti výzkumu. Jenže zástupcům lékařských odborů (LOK) i České lékařské komory (ČLK) se tato koncepce nelíbí. Vidí v ní plíživou privatizaci špičkových lékařských zařízení. Například prezident ČLK Milan Kubek se k tomu v médiích vyjádřil takto: „Je to cesta k tomu, jak splnit dávný sen některých pravicových vlád zprivatizovat velice lukrativní zdravotnická zařízení.“ Jaký názor na tuto záležitost zastáváte vy sám?

Po tomto zákonu žádná zásadní poptávka veřejnosti nebyla, spíše si to přáli jen děkani některých univerzit. Lékařům, zdravotníkům ani pacientům to vlastně nic nepřinese, že se jen změní právní „fasáda“ těch nemocnic. Je to snaha dostat se k majetku státních příspěvkových organizací, protože zatím to nebylo podle zákona možné. Tedy, aby mohlo Ministerstvo zdravotnictví slučovat různá zdravotnická zařízení a organizace. Já si tak dovedu představit klasický případ, že nemocnice Motol převezme nemocnici Na Homolce, no a pak zjistí, že ji jako univerzitní instituce nepotřebuje, a tak ji prodá „vhodnému“ majiteli. Je to velmi zneklidňující záležitost, nechci ale spekulovat, co k tomu předkladatele – Ministerstvo zdravotnictví – vlastně vedlo. My s tím zásadně nesouhlasíme a všude i na tripartitě jsme velmi hlasitě proti tomu protestovali.

Podle ankety a analýzy Českého odborového svazu zdravotnictví a soc. péče ČR, kdy se jeho zaměstnanci otázali více než 3500 respondentů z českých nemocnic, chce je prý až 56 procent pracovníků v nejbližší době opustit kvůli nevyhovujícím pracovním podmínkám. U zdravotních sester, ošetřovatelek a asistentek se jedná o nízké mzdy, velkou přetíženost a také mnohdy o neproplácení přesčasů. Lékaři také požadují vyšší platové ohodnocení, ale ještě více jim prý vadí neúměrná přetíženost, kdy slouží ročně daleko více hodin, než to umožňuje Zákoník práce. Jak si myslíte, že by se dalo tomuto negativnímu trendu zabránit, aby se vysokou fluktuací nezhoršovala péče v našich nemocnicích?

Dnes to už skutečně není jen o platech, nýbrž i o zavedení snesitelných pracovních podmínek. Jak lékaři, tak zdravotníci tráví v nemocnicích nezákonně neuvěřitelné množství času. Bude to vyžadovat celý komplex opatření, která se musí udělat. Samozřejmě jednou z předních záležitostí je všechny lépe zaplatit a provést vhodnou reorganizaci práce tak, by těch přesčasových hodin nebylo tolik. Pokud někteří z pracovníků nemocnic slouží nepřetržitě 16 hodin nebo dokonce někdy 48, tak je to naprosto neúnosné. Anebo další variantou je potom sehnat dostatečný počet lidí.

Všichni víme, i podle inzerátů na stránkách lékařské komory či odborů, že se hledá po celé republice asi tisícovka lékařů, a to jen proto, aby se zajistil nezbytný provoz. Ta skutečná potřeba je ale 2 až 3 tisíce nových doktorů. My jim tady prostě musíme vytvořit podobné podmínky, jako mají na Západě, aby nám neutíkali. Tím samozřejmě nemyslím, že budeme 4500 tisíce euro pro lékaře, což je jejich průměrný plat v Německu, přepočítávat na naše koruny. Ovšem ta nezbytná úprava, abychom se k tomu alespoň přiblížili, tady musí být.

Existuje v současné době vůbec řešení, jak snížit počet přesčasových hodin u lékařů a zdravotnického personálu, aby se neporušoval zákon?

To je za dnešních podmínek s reálnými počty lidí, kteří ve zdravotnictví fungují, opravdu velmi obtížné. To by se snad musely zřídit nějaké regionální týmy zaměstnanců, které by pak samozřejmě nebyly, jak je to teď běžné, hned k dispozici v každé nemocnici. V přijímání pacientů by se jednotlivá zařízení pravidelně střídala a podobně. Opravdu nejde hned, jen tak ze vzduchu, vystřelit nějaké zaručeně správné koncepce. Musí se však někdo tím už začít seriózně zabývat a tuto neúnosnou situaci řešit, aby nám lidé z nemocnic přestali utíkat jinam.

Nebylo by receptem nalít do českého zdravotnictví více peněz, například formou znovuzavedení 30korunového poplatku za návštěvu lékaře a platbu 100 Kč za jeden den v nemocnici s tím, že by od toho byli osvobozeni děti, studenti a senioři? Tedy, aby to nebyl pro sociálně slabší vrstvy citelný zásah do jejich peněženek...?

S tím bychom určitě neměli problém, kdyby to fungovalo opravdu tak, jak navrhujete. Pokud by například starší lidé, kteří u lékaře tráví hodně času, měli určité úlevy a sociální dopad by pro ně nebyl až tak negativní. Možná bych na poplatcích za návštěvu ani tak moc netrval, ale určitě je rozumné zavést úhrady za ty „hotelové služby“ v nemocnicích. Ty jinak nebudou moct v budoucnu poskytovat veškerý servis na patřičné úrovni.

Zejména starší zdravotní sestry si stěžují na skutečnost, že těch nových, mladých a dobře připravených sester na práci v nemocnicích přichází každý rok jen velmi málo, z celé maturitní třídy třeba je několik absolventek. Ostatní zvolí jiné profese, buď úplně mimo zdravotnictví, nebo odchází do farmaceutických firem, fitcenter a podobně. Prakticky stejně to funguje i u lékařů, kteří však ještě častěji než sestry končí ve vyspělých západoevropských zemích. Dalo by se tomu nějakým způsobem zabránit, podle vašeho názoru?

Za současného stavu ekonomické prosperity, sestry mají ještě víc možností odejít do jiných odvětví než lékaři. Pokud si půjdou sednout někde do kanceláře nebo i k pokladně do solidních supermarketů, tak nebudou mít zas o tolik míň a nemusí zvedat nemohoucí pacienty, sloužit noční či v sobotu i v neděli a mít u toho ještě velkou zodpovědnost. U doktorů to je trochu jinak, farmaceutické firmy jich mají už dost, takže pro ně je největším lákadlem jít do zahraničí. O receptu, jak z toho ven, jsem hovořil už v předchozích odpovědích, vytvořit jim lepší pracovní podmínky, včetně možností, aby si mohli doplňovat vzdělání. Já mám ze své funkce starost především o lékaře, ale je samozřejmé, že ti bez středního zdravotnického personálu nemohou kvalitně fungovat, takže ty pozitivní změny se musí zavést pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví.

I když vláda se nyní snaží pomalu navyšovat mzdy zdravotníkům, mnohdy ty finance k nim nedorazí v takovém objemu, jaký byl původní záměr, a to zejména v nemocnicích, které fungují jako akciovky. Údajně pak prý si s těmito penězi mohou manažeři nakládat v akciových společnostech, jak uznají za vhodné. Je to správný postup? Například nyní je vyhlášená stávková pohotovost v rokycanské nemocnici...

Ano, to je problémem už delší dobu, který stále řešíme a poukazujeme na něj. Tak půlka ředitelů nemocnic lavíruje a okamžitě nenavyšuje mzdy, protože má k tomu v zákoně dostatečný prostor a manažeři ty finance pak zadržují, používají je k jiným účelům a vyplácejí je třeba daleko později. Jediným vhodným receptem je sjednotit systém odměňování ve všech typech nemocnic, aby když vláda zvedne platy o 10 procent, dostali to navýšení hned všichni.

Čím dál víc se přetřásá problém nízkých českých mezd, které rostou pomalu i ve srovnání se Slovenskem či Polskem. Zmiňuje se problém pracující chudoby a masy lidí, kteří jsou jen krok od stavu chudoby. Jak tento problém řešit? Je to něco, co podkopává u našich občanů víru v západní orientaci naší země? Mohou za to komunisté, nebo ti, co přišli po nich? Jsou Češi „novodobí otroci“ a Česko „německý protektorát“, jak z části společnosti zaznívá?

Ten problém je u nás způsobený tím, že sociální dávky a různé podpory jsou jen o něco málo nižší než minimální mzda a potom se někde lidem nevyplatí chodit do práce.To je dost demotivující. Především se musí navýšit minimální mzda, protože od ní se pak budou odvíjet další věci, kdy zaměstnavatelé se budou muset v některých profesích u svých lidé od ní odlišit, aby si je udrželi. Není přece možné zachovávat stále stav, kdy 70 procent naší populace nedosáhne ani na průměrnou mzdu.

A teď pojďme v krátkosti k české politice. ČSSD si potvrdila v čele Bohuslava Sobotku, TOP 09 stagnuje pod Kalouskem, komunisté také klesají. V ODS se objevil mladý Václav Klaus, u lidovců budou bojovat zastánci koalice se STAN s Jiřím Čunkem, který uvažuje kandidovat na předsedu. Okamura dle průzkumů má šanci na vstup do Sněmovny. Kdo ze jmenovaných má vaši důvěru a kdo ne? A jakou vládní koalici byste si přál jako občan, ale i jako lékař, aby kvalita zdravotnické péče u nás neklesala?

Jelikož s politiky často jednám a oni znají mé názory, tak je tady nebudu detailně hodnotit. Řeknu to obecně, vyhovovala by mi vláda, která nebude chtít privatizovat další zdravotnická zařízení. A když řekne, že zdravotnictví je její priorita, tak se to opravdu projeví na zlepšení pracovních podmínek všech zdravotníků a lékařů a my tady nebudeme muset stále dokola řešit klesající počty zaměstnanců a pokles úrovně veškeré péče. Není možné se už dále tvářit, že tu fluktuaci neumíme zastavit, a necháme to všechno žít svým vlastním životem, než dojde k totálnímu kolapsu.