Nález Ústavního soudu, formulovaný soudcem Vojtěchem Šimíčkem, kompletně podpořil vládu v kauze snížení důchodové valorizace. Tři ze soudců se proti tomu ale rázně ohradili a označili Šimíčkovu argumentaci mimo jiné za povrchní. Jakým dojmem působil nález na vás?
Ústavní soud se odchýlil od své dosavadní judikatury, když dříve zrušil snížení státní podpory pro stavební spoření z důvodu nedovolené retroaktivity nálezem z 19. 4. 2011, Pl.ÚS 53/10, kdy konstatoval, že určující pro vznik práva, které požívá ústavní ochrany, je splnění zákonných podmínek pro státní podporu, nikoliv až její splatnost. Tehdy Ústavní soud uvedl, že není rozhodující, že v daném okamžiku dosud nedošlo k poukázání částky státem či k jejímu vyplacení stavební spořitelnou. S tímto se nyní Ústavní soud nevypořádal, přestože na to poukázal soudce Jan Svatoň.
Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?Anketa
Anebo Ústavní soud nereagoval na situaci, kdy v roce 2000 zákon stanovil, že se osoby, které mají právo trvalého užívání ke státním pozemkům, stávají vlastníky těchto pozemků po uplynutí jednoho roku od účinnosti zákona. Ještě před uplynutím této doby si to zákonodárce rozmyslel a tuto změnu práva užívacího na vlastnické zrušil. Proti tomu se postavil Ústavní soud nálezem z 9. 3. 2004, Pl.ÚS 2/02. V něm uvedl, že tato změna porušila princip právní jistoty a důvěry v právo s tím, že zákonodárce rezignoval na svou morální povinnost jít příkladem v respektování práva. Tehdy Ústavní soud uvedl, že zásah zákonodárce vykazuje silné znaky svévole, dnes svévoli vykazuje důchodový nález Ústavního soudu.
Zákonná podmínka inflace pro valorizaci důchodů byla naplněna v lednu 2023, a tím vzniklo legitimní očekávání i zákonné subjektivní právo na valorizaci důchodů, byť ještě nebyla splatná. Pokud až po vzniku subjektivního, byť nesplatného práva, zákon změnil toto právo k horšímu (snížil valorizaci), jde o nepřípustnou pravou zpětnou účinnost (retroaktivitu). To, že nebylo vydáno prováděcí vládní nařízení a nedošlo ke splatnosti valorizace, není rozhodující. Nařízení vlády jako prováděcí právní předpis právo na valorizaci nezakládá, ale jen již u práva vzniklého ze zákona provádí podmínky jeho realizace.
Majetkové právo i před splatností je ústavně chráněno. Jak by se ústavní soudci dívali na situaci, kdyby zákon zrušil pohledávky věřitelů vůči státu, které ještě nejsou splatné, s tím, že nesplatná pohledávka nepožívá ochrany vlastnického práva? Naštěstí praxe plně považuje nesplatné pohledávky za majetkové právo věřitele, které je chráněno. Může být i obchodováno – převod dlužních úpisů ještě před jejich splatností.
Fotogalerie: - Lidovecká konference
Ústavní soud souhlasil s argumentací, že zvýšením důchodů by státu vznikla „hospodářská škoda“. Jeden z disentujících soudců ve svém opozičním stanovisku označil za urážlivé, že je jako hospodářská škoda označován mandatorní výdaj, který na sebe stát vzal zcela dobrovolně. Co říkáte vy na pojetí důchodu pro někdejší daňové poplatníky coby „hospodářské škody“?
Škoda vzniká v důsledku porušení právní povinnosti, například nabourám jiné auto, nebo i vyšší moci – pád meteoritu na barák. Označit za hospodářskou škodu zákonný nárok, je nesmysl. Pakliže vláda utrácí stamiliardy za nákup amerických stíhaček, platí cizí války nebo utrácí obrovské peníze v rámci nesmyslné ideologie zeleného údělu, musí především zajistit výplatu zákonných nároků. Pakliže nemá peníze, má šetřit na stíhačkách, válečných výdajích a odmítnout zelený úděl.
Očekával jste, že Ústavní soud shledá v pořádku i proceduru jeho schválení v režimu legislativní nouze a s předčasným ukončením rozpravy?
Po výměně soudce zpravodaje Jana Svatoně za Vojtěcha Šimíčka bylo evidentní, že nález bude ve prospěch vlády. Vládní většina při projednávání zákona porušila zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, když neumožnila vystoupit všem do rozpravy přihlášeným opozičním poslancům. Ústavní soud řekl, že to nepovažuje za zásadní, protože toto porušení nemělo ústavní rozměr. Ústavní soud ignoroval ústavní zásadu, že státní moc lze uplatňovat jen zákonným způsobem. Ústava řadu věcí neřeší, řeší je zákon včetně výkonu zákonodárné moci. Je úděsné, že Ústavní soud v zásadě umožnil státním orgánům jednat nezákonně. Co až se toho chopí policie či státní zastupitelství?
Fotogalerie: - Lednové zastupitelstvo
Přitom je jednací řád zákonem, který má moc současná vládní většina změnit. Kdyby Ústavní soud zákon zrušil, mohla vládní většina bojovat proti obstrukcím řádnou změnou jednacího řádu, kdy by třeba v zákoně zavedla omezení řečnické lhůty nebo rozsah hodin debaty pro jednotlivé poslanecké kluby. Taková úprava by byla v zákoně a jasná. Platila by obecně, tedy i tehdy, když se současní vládní držitelé moci ocitnou v opozici. Ovšem snížila by se míra subjektivismu v rozhodování Ústavního soudu, což může některým vadit. Nyní zákon situaci neřeší a je na vůli vládní většiny, kdy opozici utne. Může se spoléhat na nynější provládní Ústavní soud, že ji podrží. Přitom i dříve Ústavní soud rušil zákony pro vady legislativního procesu, jehož průběh upravuje jen zákon, ne přímo ústava. Na jeho momentálním rozpoložení záleží, jaké zákonné normě přizná i „ústavní rozměr“ a jaké ne.
Soudce Šimíček bez jakéhokoliv vysvětlení pracoval s termínem „mezigenerační solidarita“ ve smyslu, že současní důchodci mají být solidární s důchodci budoucími. Korunu tomu nasadil předseda Baxa, když nález nazval „nálezem pro budoucnost“. Přitom termín „mezigenerační solidarita“ byl dlouhá desetiletí interpretován ve smyslu solidarity plátců důchodového pojištění s příjemci důchodů. Ve smyslu „solidarity současných důchodců s budoucími“ jej začali interpretovat až současní ministři a s nimi spojení ekonomové v loňském roce. Co říct na to, když i ústavní soudce takto podléhá dobovým trendům a módám?
Kdo ví, jak důchodové pojištění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku i v Bismarckově Německu vznikalo, musí dát za pravdu vám, pane redaktore. První důchodci totiž dostávali důchody z odvodů svých nástupců, přičemž důchody svým předchůdcům neplatili, protože důchody neexistovaly. Je to jen doklad toho, jak se dá s termíny žonglovat. Jestli to projde, záleží na tom, zda oponenti v diskusi jsou neznalí faktů. Vy je znáte, takže se žonglováním s pojmem mezigenerační solidarity zmást nenecháte.
Fotogalerie: - Korespondenční pokračování
Ústavní soudce Fiala do svého disentu natvrdo napsal, že celá show s projednáváním ve zrychleném režimu se odehrála jenom proto, že vláda se bála téma otevřít, dokud nebyl Petr Pavel zvolen prezidentem. Takto ostré politické konstatování je v judikatuře Ústavního soudu hodně nezvyklé, neukazuje to něco o vypjaté atmosféře, jaká tu vznikla nejen ve veřejnosti, ale i mezi právnickou komunitou?
Soudce Josef Fiala řekl pravdu. Vláda musela již v druhé polovině roku 2022 vědět, že nastane mimořádná valorizace. Inflace způsobená vládou obrovským schodkem státního rozpočtu i růstem cen energií vyvolaným hloupou politikou zeleného údělu byla předvídatelná. Vláda nemusela vědět, že příslušná míra inflace bude dosažena již v lednu 2023, ale jistě by se tak stalo v únoru či březnu.
Bude Donald Trump v listopadu zvolen prezidentem USA?Anketa
Je to první sledovanější nález „Pavlova“ Ústavního soudu, byť těsnou většinu 8 : 7 ještě mají soudci nominovaní Milošem Zemanem. Co podle vás ukázal o tom, jak bude Ústavní soud vybraný expertním panelem pod vedením profesora Kysely fungovat?
Soud bude ideově uniformní čím dál více. Ovšem je výsledkem svobodných voleb, jakého máme prezidenta a jaký máme Senát, takže jde o demokratický důsledek. Jan Kysela a prezidentovo okolí si uvědomují mocenskou roli Ústavního soudu a nepodcení jeho obsazení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Filipes
