V současné diskusi o uprchlících a souvisejících bezpečnostních otázkách se někdy mluví o úspěšném začlenění vietnamské komunity do české společnosti. Útvar se však k působení řady Vietnamců v naší zemi staví kriticky. Proč?
Rád bych oddělil nahlížení na vietnamskou komunitu jako takovou a nahlížení na vietnamské zločinecké organizované skupiny zabývající se drogovou kriminalitou. Vietnamskou menšinu a její začleňování mi nepřísluší jakkoliv hodnotit. Co se týká drogové kriminality, musím zkonstatovat, že aktuálně lze jako nejprogresivnější trend označit zapojování organizovaných zločineckých skupin původem z Vietnamu do velkoobjemové produkce metamfetaminu a netechnického konopí. Tento jev lze pozorovat u produkce konopí od roku 2007 a u metamfetaminu pak od roku 2009, přičemž během zhruba posledních tří let se těmto skupinám s lokální podmíněností prakticky podařilo převzít kontrolu nad výrobou a distribucí metamfetaminu v ČR. Vietnamci taktéž minimálně posledních osm let drží prvenství mezi cizinci jako pachateli drogové trestné činnosti.
Jak došlo k tomu, že se asijské tržnice a večerky v České republice staly hlavním zdrojem pervitinu pro narkomany ze západu?
Asijské tržnice představují místa s vysokým kriminogenním potenciálem, kde jsou koncentrovaně porušovány předpisy upravující živnostenské podnikání, daňové předpisy i hygienické a požární standardy. Na straně poptávky je očekáváno velmi levné zboží a zákazník je obvykle srozuměn jak s nízkou kulturou a hygienou prodeje, tak i s tím, že se jedná o padělky či zboží, které nebylo řádně zdaněno. U nelegálních komodit, konkrétně nelegálních drog, se jedná o prostředí, které koncentruje nabídku na jedno místo a tím zvyšuje a usnadňuje jejich dostupnost. Na straně nabídky nelegálních drog prostředí tržnic umožňuje konspirovat distribuci a ztěžovat její odhalování, neboť se jedná o konsensuální trestnou činnost, spočívající v uskutečnění obchodu mezi dodavatelem a zákazníkem.
Pro zahraniční zákazníky tyto tržnice představují dostupnou příležitost k nákupu drogy za cenu stěží srovnatelnou s nabídkou v sousedních zemích. Důsledkem kontrolního a regulačního tlaku státních orgánů však dochází k přesunu distribuce i do jiného prostředí, jako jsou například večerky, herny, bary a další provozovny.
Nebylo by řešením problému celkově důraznější a častější vymáhání práva? Je veřejným tajemstvím, že na tržnicích se často prodává padělané a pašované zboží či že stánkaři při prodeji alkoholu nebo cigaret nezkoumají věk zákazníka.
Co se týká opatření realizovaných na tržnicích v příhraničních oblastech, v rámci zefektivnění kontrolních mechanismů je využíváno zejména koordinovaného postupu kontrolních, inspekčních a správních orgánů, jako jsou místní samospráva, útvary Policie ČR, Celní správa, Hygienická služba, Česká obchodní inspekce, Hasičský záchranný sbor a další.
Těžiště snahy o zlepšení současného stavu však netkví pouze v tlaku na prostředí, ve kterém k distribuci dochází, ale zejména v efektivitě opatření, která povedou na jedné straně k snížení poptávky po nelegálních drogách v SRN i v ČR a na druhé straně v opatřeních, která budou snižovat jejich nabídku a dostupnost.
Upozorňujete na to, že nebezpečné chemikálie používané při výrobě drog nebo pěstování marihuany ve velkém mohou kontaminovat nejen životní prostředí, ale i třeba oděv pachatele, který se přitom volně pohybuje například mezi stánky na tržnici. Mají se tedy občané při předvánočních cestách za nákupy k trhovcům obávat o zdraví?
Nedomnívám se, že by pobyt při nákupu na tržnici, z hlediska kontaminace nebezpečnými látkami z výroby metamfetaminu, zákazníky vyloženě ohrožoval na zdraví. K výrobě metamfetaminu pachatelé téměř výhradně využívají objekty mimo areály tržnic, a protože jsou si vědomi rizik, bývají vybaveni ochrannými obleky. Případná rizika jsou však přímo úměrná prostředí, kde nezřídka dochází k porušování hygienických, požárních a dalších norem.
Nicméně vzhledem ke stále rostoucímu množství varen a pěstíren a zvyšujícím se produkčním schopnostem některých varen, vnímám problém nebezpečného odpadu a kontaminace životního prostředí, podzemních vod a obytných objektů jedovatými látkami, jako gradující, velmi vážný a ve společnosti dlouhodobě podceňovaný.
Jak v zájmu potírání drogové kriminality probíhá spolupráce s dalšími úřady v České republice a v zahraničí, třeba v Německu a v Rakousku?
Spolupráci v naší činnosti, zejména s ohledem na latenci tohoto typu trestné činnosti, považuji za zcela zásadní. Našimi nejčastějšími tuzemskými partnery, kromě jednotlivých složek policie a státních zastupitelství, jsou Celní správa, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Inspektorát omamných a psychotropních látek MZ, Hasičský záchranný sbor, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a orgány územní samosprávy. Obecně spolupráce probíhá zejména formou výměny informací, společného postupu v rámci konkrétních případů a pracovních skupin, jejichž hlavním cílem je potlačování výroby, pašování a distribuce omamných a psychotropních látek.
Mezinárodní spolupráce na našem útvaru představuje velice podstatnou a nenahraditelnou součást činnosti. Lze říci, že našimi největšími a nejdůležitějšími partnery jsou němečtí kolegové. Ve vztahu ke Spolkové republice Německo představuje hlavní řešenou problematiku masový vývoz drog vyrobených v České republice do Německa. Týká se to v naprosté většině metamfetaminu a marihuany. Česko-německá spolupráce v oblasti boje proti drogové kriminalitě probíhá na několika úrovních. Kromě běžných, takřka denních kontaktů a výměny informací mezi policejními a celními služebnami všech úrovní, lze jako jednu z nejkontinuálnějších aktivit zmínit činnost mezinárodní pracovní skupiny „Crystal“.
Členové této mezinárodní pracovní skupiny se rekrutují jak z policejních, tak celních složek ČR a SRN na centrální úrovni. Hlavním cílem činnosti pracovní skupiny „Crystal“ bylo a je potlačování výroby, pašování a distribuce metamfetaminu zejména v krystalické podobě v česko-německém pohraničí. Další z velmi důležitých aktivit pracovní skupiny je výměna informací vážících se nejen ke konkrétním trestným činům, pachatelům a způsobům páchání trestné činnosti, ale i identifikace nejpalčivějších problémů a vypracování návrhů jejich řešení v několika časových úrovních.
Kromě výše zmíněných aktivit je nutno zmínit i činnost policistů, zařazených ve strukturách Krajských ředitelství Ústeckého, Karlovarského a Plzeňského kraje, tj. těch, která bezprostředně sousedí se Spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko. Tito se velkou měrou podílejí na potírání drogové kriminality na regionální úrovni. Po Německu jsou našimi nejčastějšími partnery kolegové z ostatních sousedních zemí. Podle počtu případů z minulého roku následují USA, Francie, Norsko, Švýcarsko, Japonsko, Rusko, Spojené království, Srbsko, Švédsko, Austrálie, Dánsko, Kosovo, Maďarsko, Peru, Ukrajina, Turecko, Izrael, Litva a Slovinsko. Kromě toho probíhá spolupráce se zahraničními partnery prostřednictvím standardních kanálů, jako jsou Europol, Interpol a Sirene.
Jak vidíte vývoj drogové scény v příštím roce?
Česká republika, se svým specifickým produkčním a uživatelským postavením v rámci Evropské unie, bude velmi pravděpodobně i do budoucna v oblasti nelegálních drog čelit trendům, které budou mít dopad na nárůst míry produkce a užívání metamfetaminu i marihuany jak v ČR, tak v sousedních zemích. S ohledem na dlouhodobý nárůst problémového užívání metamfetaminu v ČR lze očekávat i nárůst sekundární drogové kriminality s ním spojené a další eskalaci přidružených zdravotních, sociálních a kriminogenních rizik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
