Nemocnice omezují běžnou lékařskou péči a trvá to s letní pauzou již téměř rok. Jak moc se toto opatření dotýká zdravotně postižených?
Poměrně značně. Lidé se zdravotním postižením, ale nejen oni, se bojí chodit do nemocnic na různá vyšetření, snaží se svoje obtíže řešit doma, což může mít např. v souvislosti proleženinami velmi závažné důsledky.
Zdravotně postižení lidé mají na zdravotnický systém specifické požadavky. Dotýkají se covidová opatření nějak jejich naplňování? Mám na mysli třeba problém se sehnáním termínu na prohlídku, nedostatek zdravotnických pomůcek nebo něco podobného...
Covidová opatření velmi ztěžují možnost rehabilitačních cvičení a úkonů, které jsou pro lidi s postižením zásadní pro udržení jejich schopností. Velmi se komplikuje přístup ke složitějším zdravotnickým prostředkům, které lidé nezbytně potřebují.
Jsou to například protézy, vozíky, ale i sluchadla apod. Tyto zdravotnické prostředky nelze jenom předepsat. Každý pacient si je musí vyzkoušet, někdy se dělají různé úpravy, a to všechno současná opatření velmi komplikují, až téměř znemožňují.
Ekonomka Markéta Šichtařová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zmínila trochu kacířskou myšlenku, že nemocnicím do určité míry vyhovují plná covidová oddělení, protože na ně od pojišťoven dostávají tolik peněz jako na nic jiného. Myslíte, podle vašich informací, že na tom je něco pravdy?
Přiznám se, že jsem se příliš nezajímal o úhrady za léčení pacientů s koronavirem. Možná že někde může vedení nemocnic takto uvažovat, ale mám určitou pochybnost o takovém tvrzení. Nemocnice, ale hlavně pracovníci nemocnic jsou opravdu pod velkým tlakem.
Zdůraznil bych, že máme dostatečně robustní síť nemocnic, takže si myslím, že jsme schopni zvládnout nápor pacientů, ale nezdá se mi, že by byli pacienti drženi zbytečně v nemocnicích. Zdravotní pojišťovny mají mechanismy, jak si financování pohlídat.
Ministr Blatný vyhrožoval, že nemocnicím pojišťovny nebudou proplácet necovidovou péči. Co říci na tento přístup?
S takovým prohlášením zásadně nesouhlasím. Pokud se podaří mimo péči o pacienty s covidem poskytovat i další zdravotnickou péči, je to správné. Je řada zdravotnických úkonů, které jsou pro pacienty důležité, aby se jejich nemoc dále nerozvíjela.
Je přece známo, že v souvislosti s epidemií je vyšší úmrtnost u některých diagnóz, protože lidé zanedbávají svoji nemoc, nebo zdravotnická zařízení nemají kapacity na jejich léčbu.
Mgr. Václav Krása
Hovoří se třeba o „sociálních hospitalizacích“, pacientech, kteří už by nemuseli ležet na covidovém oddělení, ale není je kam odeslat. Máte nějaké zprávy, jak rozsáhlý je tento fenomén?
Sociální hospitalizace je skutečně problém, ale projevuje se především v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Není to problém tzv. akutních lůžek. Vznikají tak, že po léčení, kdy je možné pacienta předat do domácího léčení, není vhodné domácí prostředí – není k dispozici pečující osoba nebo, a to je častý případ, pacient je klientem pobytového sociálního zařízení a nemůže se vrátit, protože by musel být v karanténě. To může být pro některá zařízení problém.
O domovech pro seniory se v souvislosti s opatřeními mluví od počátku pandemie velmi. Jak je to ale s domovy pro zdravotně postižené?
Koho z těchto kandidátů byste volili za prezidenta republiky?Anketa
V domovech pro osoby se zdravotním postižením je situace velmi podobná situaci v domovech pro seniory. Ono je to tak, že řada seniorů má současně také zdravotní postižení, a proto není možné říci, že situace v domovech pro osoby se zdravotním postižením je jiná.
Především u mladších lidí se projevuje stres a apatie, protože nemohou být aktivní mimo zařízení. Je tu jeden rozdíl v tom, že v domovech pro osoby se zdravotním postižením část klientů pracuje a dochází do zaměstnání.
Pokud nemohou kvůli karanténě pracovat nebo odcházet do zaměstnání, je zaměstnavateli poskytnuta náhrada jako ostatním zaměstnavatelům a osoba se zdravotním postižením by měla mít nárok na nemocenské dávky. Problém je, že u příjemců III. stupně invalidních důchodů je doba pobírání nemocenských dávek časově limitována. To musíme ještě řešit.
Jsou zaměstnanci těchto domovů očkováni v rámci přednostních skupin?
Ano, zaměstnanci pobytových sociálních služeb jsou očkováni přednostně jako v nemocnicích. Problém je u zaměstnanců pečovatelské služby a dalších terénních sociálních služeb, kde tomu tak není. Přitom tito pracovníci navštěvují rodiny, kde pomáhají s péčí o seniory nebo lidi se zdravotním postižením. Je to velký problém, protože tito pracovníci nejsou zařazeni do 1. A skupiny.
Psali jsme:
Mnoho zdravotně postižených žije běžným životem, takže se jich stejně jako všech jejich spoluobčanů dotýkají plošná vládní opatření. Je něco, co v tomto směru zdravotně postižené trápí nadstandardně?
Je možná málo známé, že většina lidí se zdravotním postižením žije v domácnostech a péči o ně zajišťují rodinní pečující. Asi největší problém je v přístupu ke zdravotní péči, ale dnes také k očkování. V domácí péči jsou často lidé s takovým zdravotním postižením, že by je žádné sociální zařízení nepřijalo. Jsou to lidé se vzácnými onemocněními, lidé trvale odkázaní na dýchací přístroje, lidé s autismem a podobně.
Ve Strategii očkování proti COVID-19 je tato skupina lidí odsunuta až ve třetí prioritní skupině, přičemž lidé v sociálních zařízeních jsou ve druhé prioritní skupině. Ještě bych dodal, že na úrovni Evropské komise nejsou lidé se zdravotním postižením vůbec zmíněni ve strategii očkování. To považuji za neuvěřitelné a podle mě to svědčí o tom, že lidé v Evropské komisi neznají skutečné problémy lidí. Tento týden jsme proto podpořili Evropské fórum zdravotně postižených ve snaze změnit tuto situaci na úrovni Evropské centrály.
Komunikuje vláda nebo ministerstva s vámi nebo vaším svazem specifické požadavky zdravotně postižených v čase pandemie?
Jsme v kontaktu jak s Ministerstvem zdravotnictví, tak také s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jsme přizváváni k některým jednáním. Občas kontaktuji také předsedu vlády Andreje Babiše. Podpořili jsme především iniciativu získat vakcínu Sputnik V. Ministerstvo zdravotnictví nám totiž sdělilo, že očkování osob se zdravotním postižením a jejich pečujících osob bude možné až v době, kdy bude k dispozici vakcína, která nemusí být zmražená jako Pfizer nebo Moderna. Sdělili nám, že musíme počkat na vakcínu AstraZeneca.
Je to pro nás velký problém. Jsme přesvědčeni o tom, že stejně by pomohla vakcína Sputnik V. Škoda že naše vláda nemá stejnou odvahu jako Maďarsko. ČR by mohla využít pravidlo, že když některá členská země EU schválí nějaký lék, považuje se to, jako by jej schválila Evropská léková agentura. Dnes se vakcíny staly politickým nástrojem, a to mě děsí. Jako by ti mrtví nic neznamenali.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jakub Vosáhlo
