Zástupci Francie, Německa, Španělska a Itálie se měli před několika dny na společné schůzi ve Versailles dohodnout na konceptu takzvané vícerychlostní Evropské unie, který umožní některým členským zemím postupovat v určitých otázkách rychleji než ostatním. Evropská čtyřka říká, že se tak chce vyrovnat s dopady brexitu. Jak by podle vašeho názoru tento nový trend ovlivnil fungování EU? A co by jeho zavedení do praxe znamenalo pro Českou republiku?
Vícerychlostní Evropa není ideálním scénářem, ale pravděpodobně se stává realitou. Prosazují ji čtyři největší země EU. Tento scénář buď povede k tomu, že se vytvoří hluboce integrované jádro Unie a skupina zemí, které budou preferovat volnější zapojení. Druhou možností je pak, že bude existovat méně přehledný systém, kdy si budou různé země volit jednotlivé možnosti integrace a ty se nebudou překrývat. Česká republika by si měla v každém případě vybírat u každé oblasti, zda je pro ni výhodné se do hlubší integrace zapojit.
Z čeho tento názor nejvýznamnějších států EU vůbec vychází? Z ekonomických problémů některých zemí Unie? Vždyť zvláště Itálie, ale i Španělsko se přece samy ocitly nad dluhovou propastí... Anebo Evropu tak zásadně rozděluje migrační krize, tedy názory na její řešení?
Volání po vícerychlostní Evropě podle mne pramení z toho, že se mezi 28, či v budoucnu mezi 27 členy EU silně projevily v ekonomické i migrační krizi velké názorové rozdíly, a to v klíčových otázkách. Řada států jednoduše nechce aktuálně Evropskou unii nadále prohlubovat. Několik států má ale jiný názor a chce „pádit“ dopředu. Pak může být jedním z řešení právě koncept vícerychlostní Evropy.
Předseda Evropské komise J.-C. Juncker připravil se svým „týmem“ pět návrhů na fungování EU v budoucnu. Mezi nimi je například výše zmíněná vícerychlostní Evropa, federativní uspořádání EU nebo jen „spolek“ založený na spolupráci v oblasti volného obchodu a svobodného pohybu osob. Který z těchto modelů by podle vašeho názoru nejvíce vyhovoval České republice?
Naše vláda dává přednost prvnímu scénáři – nic neměnit a pokračovat po dosavadní cestě. Já osobně bych asi volil čtvrtý scénář, který navrhuje, abychom se soustředili jen na několik oblastí a tam v rámci Unie silně spolupracovali. Naopak další oblasti bychom ponechali v pravomoci členských států, a to včetně některých, které Unie dosud chtěla integrovat. Mám na mysli třeba sjednocení daní nebo celoevropskou minimální mzdu. Takové kroky nepotřebujeme a jen by poškodily českou ekonomiku. Proto preferuji scénář „integrujme méně oblastí, ale efektivně“.
Země V4 včetně Česka nyní požádaly EK, aby se zabývala nepříznivým trendem, kdy velké západoevropské společnosti dovážejí do východoevropských poboček prodejních řetězců méně kvalitní potraviny, ale přitom za stejnou cenu, za kterou se v západoevropských státech prodávají daleko kvalitnější produkty. Myslíte si, že v tomto sporu uspějeme?
Musíme o to společně usilovat, i proto, že rozdílná kvalita potravin z nás dělá členskou zemi druhé kategorie. Důležitý je ale i postup na vnitrostátní úrovni. Osobně věřím, že problém pomohou vyřešit také sami spotřebitelé tím, že méně kvalitní potraviny přestanou kupovat.
A teď krátce k naší politické scéně. Právě v těchto dnech Miloš Zeman potvrdil, že bude kandidovat i v příštích prezidentských volbách. Jak toto jeho rozhodnutí hodnotíte? Je to pro ČR dobrá zpráva? A který z jeho potenciálních soupeřů – Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera – má šanci jej porazit? Komu z těchto kandidátů byste vy sám odevzdal svůj hlas?
Dalo se čekat, že prezident Zeman a jeho okolí nebudou chtít Hrad opustit. Příliš se mi nelíbí, že dopředu odmítá předvolební debaty. To je trochu znevážení jeho budoucích protikandidátů. Prezident Zeman rád kritizuje elitářství, ale co je jeho větším projevem než odmítnutí předvolební debaty s budoucími vyzyvateli. Zatím není úplně jasné definitivní složení Zemanových protikandidátů, takže by bylo předčasné říkat, kdo z již potvrzených kandidátů by dostal můj hlas. Stále čekám, že se ještě do volebního klání pustí opravdové „těžké váhy“, které budou mít šanci vyhrát i proti favorizovanému Miloši Zemanovi.
Hnutí ANO zřejmě bude vítězem příštích parlamentních voleb a Andrej Babiš má zatím největší šance stát se premiérem, alespoň podle současných výzkumů veřejného mínění od většiny agentur. Byl byste s tímto výsledkem spokojený? A domníváte se, že Babiš může postavit do prezidentských voleb svého kandidáta, i když nyní podporuje Zemana? Potřebuje vůbec nyní předseda hnutí ANO Miloše Zemana tak, aby nikoho jiného proti němu nestavěl?
Do sněmovních voleb je přece jenom ještě daleko. Zatím jsou na prvních dvou místech žebříčků popularity ANO a ČSSD. Logicky pro mne jako pro pravicového politika není ani jedna z těchto stran tou, která by měla vést Českou republiku. O tom, kdo bude premiérem, ale samozřejmě rozhodnou v říjnu voliči. Andrej Babiš zatím očividně hraje v dvojbloku s Milošem Zemanem. Těžko proto Andrej Babiš nominuje na prezidenta někoho, kdo by Miloše Zemana ve volbách ohrožoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
