Plných 63 procent dotazovaných v ČR si myslí, že Romové nejsou z hlediska diskriminace rizikovou skupinou. Opak si myslí 35 procent. V EU přitom průměrně 75 procent zastává názor, že Romové jsou potenciálně ohroženi diskriminací a opačný názor má jen 18 procent. V tomto hodnocení Romů jsou Češi na samém konci unijního žebříčku.
Na opačném konci škály jsou Švédové, Francouzi, Dánové a Lucemburčané, kde hrozbu diskriminace Romů vnímá více než devadesát procent obyvatel.
Fotogalerie: - Roma pride 2012
Podle sociologa Jana Herzmana ale není příliš vypovídající srovnávat Českou republiku s průměrem celé EU. „Bylo by dobré podívat se na země s početnou romskou minoritou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. Podle něj se v odpovědi na tuto otázku projeví zkušenost zemí, které problém romské minority řeší ve velkém rozsahu.
Známá advokátka a proromská aktivistka Klára Samková při rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nadšeně zvolala, že se jedná o úžasné číslo. „Velmi mě překvapuje, že si to myslí tolik lidí,“ ujistila. Pak dodala, že v české společnosti už jí příjemně překvapí jakýkoliv výsledek nad deset procent.
Psali jsme:
Romští spolužáci dětí příliš pozitiv u rodičů nevzbuzují
Další otázka se týkala pocitů, jaké bychom měli, pokud by naše děti měly romské spolužáky. 52 procent by mělo pocity nepříjemné, pouhých 11 procent příjemné. V EU jsou přitom oba póly vyrovnané zhruba kolem třetiny. ČR opět skončila na konci žebříčku, jen těsně před posledními Slováky. Nejtolerantněji naopak vůči Romům vystupovali Poláci a Rumuni.
Sociologa Herzmana překvapila vysoká podpora u Rumunů, advokátka Samková si jí naopak vysvětlila tak, že v Rumunsku je Romů tolik, že jsou do společnosti prakticky integrováni.
V následující otázce lidé odpovídali, zda věří, že společnost by měla lepší užitek z integrace Romů. Zatímco v České republice byly tábory příznivců a odpůrců této teze prakticky vyrovnané (pro bylo 47 procent, proti 48), v EU výrazně převládá názor, že by lepší integrace byla přínosem. Za tento názor se staví 53 procent, za opačný 33.
V řadě zemí EU chybí s Romy zkušenosti
Jan Herzman by rozdíl mezi českými a unijními čísly očekával ještě větší, neboť řadě evropských zemí absolutně chybí zkušenost s romskou minoritou. Velmi zajímavé by podle něj bylo například porovnat vztah Němců k turecké minoritě nebo Francouzů k alžírským přistěhovalcům se vztahem české veřejnosti k Romům. Klára Samková si myslí, že užitek úspěšné integrace by byl zcela nepochybný. „Už jen proto, že bychom nemuseli řešit všechny ty problémy, které řešíme dnes,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Nikde v EU však obyvatelé nejsou přesvědčeni o účinnosti „proromských“ opatření, které mají za cíl jejich integraci usnadnit. V evropském průměru je považuje za účinné 12 procent, 45 procent za jednoznačně neúčinné. V ČR je poměr ještě ostřejší - souhlasí pouhých 8 procent, 69 je proti.
V lidech je deziluze z mezikulturního soužití, říká sociolog
Sociolog Herzman se domnívá, že tato odpověď vyjadřuje především deziluzi lidí z interkulturalismu a mezikulturního soužití. Tu lze prý považovat za celoevropský trend. Advokátka Samková naopak vyjádřila pro postoj české veřejnosti absolutní pochopení. „Já politice současné vlády ve vztahu k Romům taky vůbec nevěřím,“ ujistila. „Kdyby každý takhle vyhazoval prachy z okna, tak dostane po hubě,“ prohlásila advokátka. Vláda podle ní nedělá nic jiného, než že úplně zbytečně sype peníze do nefungující agentury paní Šimůnkové.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
