„Skutečný pokoj je třeba vytvářet obranou náboženské svobody." Tato naléhavá výzva Benedikta XVI. prostupovala celou jeho - téměř půlhodinovou - promluvu, kterou pronesl v rámci tradičního novoročního setkání papeže se členy diplomatického sboru při Svatém stolci. Velvyslanci zastupující 178 států si jednotlivě vyměnili novoroční blahopřání se Svatým otcem. Českou republiku reprezentoval velvyslanec Pavel Vošalík. Na začátku setkání pozdravil papeže děkan diplomatického sboru, velvyslanec Hondurasu, Alejandro Valladares Lanza. Papež se ve své promluvě soustředil na kvalitu náboženské svobody z globálního hlediska, ale zmínil také konkrétní zejména poslední antikřesťanské útoky v Iráku a Egyptě, poukázal na problém kontroverzního zákona o rouhání v Pákistánu, a pozastavil se také u západních, zejména evropských pokusů odstranit náboženskou dimenzi ze života společnosti.

„Náboženská dimenze je nepopiratelnou a nepotlačitelnou charakteristikou lidského bytí a jednání, měřítko realizace údělu člověka a budování společnosti, do které patří. Pokud tedy jednotlivec nebo jeho okolí přehlíží nebo popírá tento základní aspekt, vznikají nevyváženosti a konflikty na všech stupních, jak na rovině osobní, tak na rovině vztahů mezi lidmi."

Tato primární a základní pravda, pokračoval dále papež, je důvodem toho, proč jsem v poselství k letošnímu Světovému dni míru označil náboženskou svobodu za základní cestu k budování pokoje. Mír totiž vzniká a uchovává se pouze tehdy, když člověk může svobodně hledat Boha a sloužit mu ve svém srdci, ve svém životě a ve vztazích vůči druhým. Benedikt XVI. vybídl velvyslance ke společnému pohledu do jednotlivých zemí a do celého světa.

„Nejsme snad ve světovém měřítku, bohužel, svědky početných situací porušování nebo popírání náboženské svobody? Není až příliš často zpochybňováno či pošlapáváno právo člověka, které je skutečně primární, protože bylo historicky potvrzeno jako první a protože jeho předmětem je konstitutivní dimenze člověka, totiž jeho vztah ke Stvořiteli? Domnívám se, že společnost, její představitelé a veřejné mínění si dnes více než kdy předtím, byť ne vždy přesně, uvědomuje toto vážné zranění, kterým trpí homo religiosus ve své důstojnosti a svobodě, jak na to opakovaně upozorňuji."