Děkuji. Vážená paní předsedkyně Sněmovny, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Úvodem bych chtěl jen zrekapitulovat, že podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je zakotvena ve zmíněném zákoně č. 180/2005 Sb., a zákon byl bez významných změn v platnosti v podstatě pět let. Za tuto dobu došlo k výraznému nárůstu množství podporovaných zdrojů a současně došlo k výraznému poklesu investičních nákladů na jejich výstavbu. Oba faktory se nejvýrazněji uplatňují u fotovoltaických elektráren.
Vlivem výrazného snížení investičních nákladů na výstavbu fotovoltaických elektráren a omezení pravomocí Energetického regulačního úřadu dostatečně regulovat podporu vznikla v oblasti podpory a provozování fotovoltaických elektráren problematická situace. Prvním krokem k narovnání situace byla novela zákona č. 180/2005 Sb., z dubna letošního roku, která stanovila podmínku o minimální době návratnosti investice, za které je možné regulovat výši podpory o více než pět procent ročně. Tuto podmínku využije Energetický regulační úřad při stanovení podpory na výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren pro rok 2011.
Energetický regulační úřad též stanoví podporu za elektřinu z obnovitelných zdrojů energií tak, aby bylo dosaženo 15leté doby návratnosti investic, a výše výnosů je zachována minimálně po dobu 15 let. Předpokladem pro zajištění 15leté doby návratnosti investic je přiměřený výnos z vloženého kapitálu za dobu životnosti výroben elektřiny. Předpoklad byl stanoven vyhláškou Energetického regulačního úřadu, která u fotovoltaických elektráren stanovila životnost na dobu 20 let.
Vysoká podpora i garantovaná délka a právo přednostního připojení způsobily velký zájem investorů o výstavbu fotovoltaických elektráren, který vyvrcholil tím, že počátkem roku 2010 objem vydaných kladných stanovisek několikanásobně překročil kapacitu, kterou je schopna česká elektrizační soustava pojmout. V reakci na tuto situaci požádal počátkem února správce přenosové soustavy provozovatele distribučních soustav o pozastavení vydávání kladných stanovisek připojení pro neregulovatelné obnovitelné zdroje, avšak do zastavení připojování již distribuční společnosti vydaly kladná stanoviska na připojení 2352 megawattů pro větrné a solární elektrárny. A protože už bylo vydáno kladné stanovisko, lze tyto projekty ještě teoreticky stále realizovat.
Zároveň nelze toto řešení považovat z dlouhodobé, protože pro obnovení vydávání kladných stanovisek by bylo možné znovu požadovat přednostně připojit vysoké výkony z nestabilních zdrojů. Zároveň by tak vzniklá situace negativně postihovala připojování malých zdrojů, které mají na popsané problémy jen malý význam.
Dalším problémem je, že zákon garantuje podporu i na vlastní spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento princip za současné situace může být výrazně zneužíván u výroben nepřipojených do elektrizační soustavy, tzv. ostrovních systémů. Je vysoce pravděpodobné, že z důvodu nepřipojování výrobci zvolí tuto možnost a požádají o podporu na vlastní spotřebu elektřiny. Za situace, kdy je vysoký rozdíl mezi výkupní cenou a příspěvkem na výrobu, systém nemotivuje k efektivnímu využití vlastní spotřeby. To může být zneužito k čerpání příspěvku a neefektivnímu využívání či maření vyrobené energie.
Vzhledem k výše popsanému je stávající znění zákona stále výhodné pro investice do výstavby velkých fotovoltaických farem. Díky možnosti snadného dočasného odejmutí zemědělských nebo lesních pozemků z jejich půdního fondu mají investoři též výhodné podmínky pro zástavbu velkých ploch a realizaci vysokých instalovaných výkonů, které musejí být podle zákona přednostně připojeny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám.
Jak jsem již zmínil, pokud bychom neučinili nic, bylo by možné, aby byly podle dat ze srpna 2010 realizovány fotovoltaické elektrárny v celkovém instalovaném výkonu až zhruba 2300 megawatt. To by však podle následných propočtů potřeby příspěvků k výkupným cenám elektřiny z fotovoltaických elektráren, a to opět ze srpna 2010, mělo fatální dopady do konečných cen elektřiny, to znamená pro domácnosti a maloodběratele zvýšení o zhruba 20 procent a pro průmysl o zhruba 23,5 procenta. A což by mělo zejména pro konkurenceschopnost českého průmyslu naprosto devastující účinky.
Pro jistotu tedy opět jen připomenu, že řešíme problém, který tato vláda zdědila. Nicméně Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda vědoma si závažných důsledků situace začala již v srpnu letošního roku konat, což dokazuje zejména fakt, že problémem dopadu podpor obnovitelných zdrojů energií se již v srpnu a září dvakrát zabývala porada ekonomických ministrů a následně se problematikou obnovitelných zdrojů vláda zabývala již na šesti svých zasedáních.
Ze závěrů jednání porady ekonomických ministrů a vlády České republiky vyplynul následující postup. Vláda pracuje se dvěma základními scénáři, absorpčním a extenzívním, mezi nimiž je hranice 10procentního nárůstu cen elektřiny v roce 2011, a to vlivem navýšení podpor obnovitelných zdrojů. Byl zřízen vládní koordinační monitorovací výbor pro vývoj cen elektřiny, který má za úkol monitorovat a odhadovat vývoj cen elektřiny v roce 2011 a navrhovat vládě opatření ke zmírnění dopadů vlivu zvýšených podpor obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny.
Co se doposud podařilo vládě vykonat? Vláda schválila národní akční plán na podporu obnovitelných zdrojů, který zejména reflektuje náš závazek vůči Evropské unii mít na spotřeby energií v České republice v roce 2020 13procentní podíl obnovitelných zdrojů. Ale zároveň tento národní akční plán stanovuje stropy pro podpory jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů.
Zároveň vláda dnes předkládá do Poslanecké sněmovny tuto rychlou novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která stanovuje, že od 1. 3. 2011 budou podporovány pouze ty fotovoltaické elektrárny, které budou umístěny na budovách a do maximálního výkonu 30 kilowatt. Dále tato novela říká, že podpora fotovoltaických elektráren na volných plochách již nebude od 1. března roku 2011 poskytována. Zároveň tato novela stanovuje, že nebude též poskytována novela tzv. Ostrovním provozům fotovoltaických elektráren neboli výrobě pro vlastní spotřebu.
V novele zákona o daních z příjmů vláda též navrhuje zrušení daňových prázdnin pro obnovitelné zdroje a zavedení lineárních odpisů nákladů na pořízení obnovitelných zdrojů.
Závěrem bych chtěl jen zrekapitulovat, že tato novela zákona upravuje problematiku podpory fotovoltaických elektráren do budoucna.
Přičemž, jak jsem již zmínil, říká, že nárok nově bude vznikat pouze výrobnám připojeným do elektrizační soustavy, nikoliv tedy ostrovním provozům. Nárok bude nově vznikat pouze fotovoltaickým elektrárnám s instalovaným výkonem do 30 kilowatt, které budou umístěny na střechách a konstrukcích budov. Fotovoltaické elektrárny, které jsou připojené do elektrizační soustavy, budou mít zachované právo na podporu podle stávajících podmínek. Zdroje nepřipojené do elektrizační soustavy, ale uvedené do provozu před 1. lednem 2011, mají 12 měsíců na to, aby se připojily do elektrizační soustavy. Jestliže tak učiní, bude jejich právo na podporu zachováno. Výše podpory bude odpovídat garantované výši pro daný zdroj platný v době připojení do elektrizační soustavy.
Tento zákon, tato novela, by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2011. Výše zmíněnými ustanoveními této novely se tak podaří dosáhnout toho, že v letech 2010 a 2011 tak nebudou realizovány fotovoltaické elektrárny o výkonu až 700 megawatt, z čehož plyne úspora na podporách pro obnovitelné zdroje zhruba 7,8 mld. korun, což představuje úsporu zhruba 137 korun na jedná megawatt hodinu.
Úplným závěrem bych chtěl připomenout, že vzhledem k vážnosti situace vláda navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení, neboť pro předpokládaný účinek této novely je potřeba i realizovat jí navrhované změny už do konce tohoto roku. Děkuji za pozornost.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
