Alespoň ti, kdo jsou schopni reálně hodnotit předlistopadovou a polistopadovou ekonomickou situaci, jasně chápou, že stát podnikat neumí a nemůže. I většina z nich by ale připustila, že stát může mít své místo v podpoře rozvoje podnikání. A já dodávám, že ho tam historicky také má.
Stát dosud podporoval podnikání především dvěma formami. Na straně jedné přímými dotacemi, na straně druhé nástroji zjednodušujícími přístup k financování, především zvýhodněnými půjčkami a zárukami.
První z forem, kterou v oblasti průmyslu zajišťuje především vládní agentura CzechInvest, je založena na kontinuálním, opakovaném či jednorázovém vypisování výzev pro podávání žádostí pro nějakou oblast podpory, které jsou následně podle objektivních kritérií vyhodnoceny a vybraným příjemcům je poskytnuta dotace. Příjemci samozřejmě přibude řada povinností, aby řádné doložil, že s dotací naložil podle jejího účelu. Tento systém, který byl za několik let používání doveden prakticky k dokonalosti, a jímž už na podporu podnikání proteklo již přes deset miliard korun, má jedinou nevýhodu - jednou použité peníze jsou nenávratně pryč, použít je znovu není možné. Příjemci dotací jsou ale s takovým modelem samozřejmě velmi spokojení, získávají dodatečné prostředky pro rozvoj svého podnikání a při splnění všech podmínek dotace je nemusejí vracet.
Další dvě formy, půjčky a záruky, spadají spíše do oblasti působnosti státních firem Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Poskytování zvýhodněných půjček a záruk je samozřejmě z hlediska státu vhodnou formou podpory podnikání, protože (samozřejmě jsou-li půjčky splaceny a záruky nejsou uplatněny) je možné peníze určené pro tento účel používat opakovaně. Z hlediska podnikatelů to ovšem znamená nutnost od státu získané prostředky dříve či později státu také vrátit.
Na Ministerstvu průmyslu obchodu a agentuře CzechInvest již významně pokročila příprava zcela nového, dosud nevyužívaného systém podpory podnikání, který propojí pozitiva obou zmíněných způsobů - umožní státu jednou vložené prostředky získat časem zpátky a použít je znovu, a zároveň nevystaví nové podniky nutnosti okamžitě začít vytvářet rezervy kapitálu na pozdější splacení půjček. V tomto novém systému bude stát přímo investovat do nových podnikatelských projektů. Takzvané „seed fondy" (pro neangličtináře dodávám, že tento byznys jazyk používá „seed" buď ve významu „semeno" nebo „osít, osázet") jsou moderním trendem především při využívání evropských peněz. Nejde o nic jiného, než že stát místo přímé dotace vloží kapitál do nové společnosti a svůj podíl v ní časem prodá (u zvlášť úspěšných projektů možná i za víc, než na počátku vložil) a peníze použije znovu.
Do fondu prozatím vložíme zhruba 1,2 miliardy korun, tedy částku, kterou Česko nedávno získalo pro podporu podnikání navíc oproti dříve přislíbeným prostředkům pro nynější rozpočtové období 2007-2013. Fond bude přitom určen pro začínající firmy orientované na oblast moderních technologií, právě v nich totiž leží základ budoucí prosperity. Přitom na technických školách existuje řada možností pro přenos výsledků výzkumné a vývojové činnosti do běžné komerční praxe, studentům ale k tomu chybí především kapitál. Ten by právě měl přinést náš nový „seed fond". Stát v roli společníka zastoupený především agenturou CzechInvest a Technologickou agenturou do těchto začínajících firem, start-upů, přinese také základy nezbytného praktického know-how souvisejícího s managementem firem.
Detailní návrh, jak bude nový fond na podporu začínajících podnikatelů vypadat, jak budou projekty vybírány, jak se bude stát o svou investici starat a kdy a za jakých podmínek ji opustí, chceme předložit vládě během druhého pololetí letošního roku.
A mimochodem, když už jsme u letošního roku, přeji Vám všem do něj mnoho osobních i pracovních úspěchů a co nejméně osobních i pracovních potíží a problémů.
Více:
Gross se svěřil s důvody, proč pozastavil své členství v ČSSD
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
