Kulturnější část národa se bouří proti omezeným politikům. Jak ale problém nekulturních daní vysvětlit nekulturním lidem, když jsou pro občany mdlého ducha knihy zbytným zbožím a nepovažují za nutné sobě a svým dětem rozšiřovat duševní obzor? A co horšího, nechápou ani, jaký má široké svobodné šíření slova význam pro celou společnost a pro demokracii.
Už v roce 1920 se úspěšně postavil Karel Čapek proti snahám Národního shromáždění zdanit vstupenky do divadla a na koncerty. Omezovat vydávání knih a novin by se tehdy v národě, který se teprve nedávno emancipoval od německé kultury, ovšem neodvážil nikdo. Byl by považován za „chrapouna," jak se tehdy říkalo, protože i lidé velmi prostí a nevzdělaní poporovali vzdělanost svých dětí. Aténská demokracie, připomíná Čapek, platila každému obolos za návštěvu divadla, nejen kvůli chudobě, ale i proto, aby se svobodní občané nevymlouvali a byli součástí co nejširšího demokratického společenství. Aby kultura ovlivňovala co největší počet lidí. Atéňané u zrodu naší civilizace pochopili, že kultura je předpokladem demokracie a my dnes už víme, že je předpokladem i civilizační úrovně, jenž je podmínkou sine qua non materiálního blahobytu. Proč je tak těžké dokázat, že čím více kulturních lidí, tím větší naděje pro ekonomiku? Jen proto, že pár negramotů dosáhlo stamilionového majetku? Jde přece o výjimky, jak to ilustruje židovský kupecký vtip: kupuju za dva dolary a za pět prodávám a z těch tří procent mám docela slušné živobytí. Kultura je tajuplná, jak hlásá jiné moudro židovských rodičů: a na housle hrát budeš, i kdyby z tebe měl být jen prachobyčejný manažer, protože budeš lepší manažer.
Proč je zapotřebí vysvětlovat, že naprostá většina velkých vědců techniků a vynálezců, jejichž výskyt má tak zásadní význam pro životní úroveň, jsou lidé velmi sečtělí? Nebo že miliony turistů přijíždějících obdivovat naše (zděděné!) kulturně podnikatelské památky minulosti nám přinášejí peníze? Každá učitelka základní školy ví, že dítě, které nepřineslo do školy svou oblíbenou knížku, protože žádnou nemá, bude mít ochuzený duševní život a každý omezenec je ochuzením nás všech. Společnost je protkána neviditelným předivem vztahů a závislostí. Kultura kultivuje, i když ne všechny (zločinci vzdělanci existují), a na kvalitě všeobecného vzdělání závisí kvalita lidského prostředí a života nás všech, i toho, kdo to ani netuší, protože nečte. Proto musíme občanům přistrčit knihu až pod nos, aby se nevymlouvali. A proto nesmí být drahá.
Tak jako existuje nezbytný kulturní artefakt a zbytné zboží spotřební, tak také existují daně zbytné a nezbytné. A daňová symetrie? Zdaňováním kultury se stáváme absolutní výjimkou v celé civilizované Evropě, chápete to? A tak jako se hloupí účtaři nedávno napálili u nezákladní daňové sazby na naftu a stát těžce prodělal a dosud prodělává, protože arogance egoismu se nikdy nekaje, vyzvrací a začne znovu, plánovaná nejvyšší daň na knihy a tisk v Evropě může znamenat poloviční obrat a státní kasa na zbytnělou byrokracii nedostane ani ň, jenom zlikviduje polovinu trhu. Neučili jste se snad v ekonomii o elasticitě různých druhů zboží, když už je pro Vás vliv knihy a svobodného tisku neviditelný? Náš Velký Mystifikátor a financministr, bohužel neví co dělá. Měli bychom si však likvidátory kultury a kvality našich životů dobře pamatovat, neboť jsme všichni na jedné lodi.
Petice na záchranu kultury: http://sckn.cz/index.php?p=vyzva#formular
Vyšlo v LN
Více:
I Havel připojil podpis k petici kvůli knihám. Důvod? Zvýšení DPH u knih
Šéf poslanců TOP 09 by dal výjimku knihám. Potravinám ne
Nečas se bude divit, hrozí rodiče. Položí mu před úřad pleny
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Svobodni.cz
