Vážený pane Kmento,
po Vašem vystoupení v Hyde parku na ČT24 v propojení s mediální smrští MF DNES proti Věcem veřejným jsem se po určitém váhání rozhodl, že Vám napíšu pár řádek. Váhal jsem proto, že jsme spolu před časem natáčeli velmi kontroverzní dokument o práci investigativních novinářů Bez bázně (Sedm statečných) a jedním z těch opravdu statečných jste byl po právu Vy.
Proto jsem se nyní zděsil, když jsem Vás viděl v Hyde parku v nejistém, rozpačitém a značně nepřesvědčivém rozhovoru s redaktorkou ČT24 a s respondenty z řad diváků. Nezapírám, že jsem sympatizantem Věcí veřejných, přes určité chyby, kterých se, ostatně jako se to stává nám všem, dopustili. Před volbami jsem s jejich budoucími politiky natáčel krátké medailonky a byla to vesměs setkání s mladými, vzdělanými a dosud nezkorumpovanými lidmi, u kterých jsem měl pocit (ač si po svých dlouhých životních zkušenostech nedělám iluze), že jim jde o to, zlepšit apokalyptické poměry v naší zemi.
Jejich pokus „zažehnout alespoň světýlko v temném tunelu naší zkorumpované politiky", jak pravila na besedě jedna stará paní, narazil logicky na zuřivý odpor predátorů z řad ODS a TOP 09, jimž Véčkaři začali šlapat na kuří oka. Bohužel nevyslyšeli rady nevstupovat s těmito práskanými, naprosto všeho schopnými harcovníky do vládní koalice. Kdyby toto neučinili, šla by za nimi při volbách polovina národa, jež už má plundrování naší země plné zuby a - jak doufám - jí brzo dojde trpělivost a dřív nebo později vyjde do ulic. Možná už nejen s klíčky.
Ale teď zpátky k Vám, pane Kmento. Nechápu jak Vy, slušný člověk a solitér, ve vlčí smečce patrně zkorumpovaných novinářů (jinak si totiž nedovedu vysvětlit jejich kolektivní zběsilou útočnou „jednotu" v kauze VV) jste se k nim přidal, opíraje se mimo jiné o jakousi starou nahrávku z praktik detektivní agentury, jež používala v rámci své profese, stejně jako Vy používáte, jak oba dobře víme, vlastní metody, jež, zveřejněny, by vůbec nemusely připadat leckomu košer.
Jeden z diváků se Vás zeptal, proč nedotáhnete do konce například „kauzu Vondra" nebo proč se nezajímáte o minulost Kalouska, Klause, a dalších. Byl to následně v televizi opravdu neutěšený pohled na „zbytky české vlády": se školácky provinilým, avšak vnitřně saturovaným výrazem Vondry, fyzicky i vnějškově křivým šklebem Tluchoře, mimózním, již lehce senilním blekotem knížete Schwarzenberga.
Všechny čachry těchto pánů, na nichž by nestačila národní knihovna, jsou tedy zapomenuty a já nemůžu než ocitovat slova Jana Wericha, o němž teď natáčím film: „Lidská paměť je taky bludiště - moc věcí se tam ztratí...".
Vážený pane Kmento, velmi bych si přál, abych si Vás opět mohl vážit tak, jako v době, kdy jsme točili dokument o sedmi statečných, mezi něž jste, kromě zmíněné odvahy, pro své objektivní a neovlivnitelné odhalování špinavých kauz, nepopiratelně patřil.
Říká se: „Když chceš s vlky výti, musíš s nimi býti."
Vy, doufám, snad budete patřit mezi ty vyvolené, kteří stojí nad věcí a toto nemají zapotřebí.
Vít Olmer
režisér
Více:
Režisér Olmer, fanoušek VV: Slizký Škárka a prolhaná Kočí
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Veciverejne.cz
