Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, myslím si, že je naprosto korektní říci, že pan předseda Sobotka má pravdu v tom, že tento vládní návrh v sobě spojuje dvě materie. To znamená materii první reagující na rozhodnutí Ústavního soudu, který nás, jako zákonodárce, nutí posílit princip ekvivalence čili zásluhovosti v průběžném důchodovém systému. A materii číslo 2 - to znamená další změny parametrického typu v průběžném důchodovém systému.
Musím říci a zopakovat své stanovisko, že rozhodnutí Ústavního soudu jsme povinni respektovat, jakkoli musím říci, že je to rozhodnutí, se kterým se i většina členů vlády neztotožňuje. My jsme přesvědčeni, že tak, jak byl nastaven průběžný důchodový systém, s mírou solidarity ve prospěch nízkopříjmových skupin, byl nastaven správně. A jeden z důsledků je i to, že Česká republika je v rámci Evropské unie zemí s nejnižší mírou hrozby chudoby, která - poslední parametr za loňský rok - představuje pouze 8,6 % našich občanů, což je skutečně i poměrně značný pokles v průběhu čtyř let o 1,3 procentního bodu.
Nicméně je to skutečnost, je to realita. Ústavní soud přijal překvapivé rozhodnutí, rozhodnutí, které si nikdo nepřál, po kterém nikdo nevolal, na které ale jsme povinni zareagovat. Na druhé straně považuji také za správné říci, že pokračování parametrických změn v průběžném důchodovém systému je nutný krok a že by tento krok musela dříve nebo později dělat jakákoliv vláda v jakémkoliv politickém složení.
Jestliže k 31. prosinci loňského roku bylo v České republice 2 816 tis. pobiratelů důchodových dávek, čili důchodců různých typů, ať již starobních, invalidních, pozůstalostních apod., tak je zjevné, že v zemi, která má na trhu práce necelých 5 mil. lidí, čili plátců důchodového pojištění, kteří v průběžném systému hradí bezprostředně ten samý rok důchodové dávky, že tento systém musí být průběžně v dlouhodobém horizontu nadále parametricky měněn.
Je také skutečností, že považuji za velmi závažný problém ten, který tady zmínil pan předseda Sobotka, a sice, samozřejmě, zaměstnávání spoluobčanů, kteří přijdou o práci a jsou ve věkové kategorii 50 nebo 55 plus. Ano, to je skutečnost. Proto jsem také přesvědčen, že toto má být jedna z klíčových kategorií na trhu práce, které mají úřady práce i politika zaměstnanosti ve své aktivní složce věnovat primární a prioritní pozornost. To je pochopitelné.
Na druhé straně ale, ve prospěch právě této kategorie v těch následujících zhruba 15 až 20 letech pozitivně, bude paradoxně působit vývoj na trhu práce, protože pokud se podíváme hlouběji do demografických analýz, zjistíme, že ve věkové kategorii 25 až 64 let, ze které se rekrutuje 95 % práceschopného obyvatelstva v této zemi, proti roku 2010, jenom do roku 2015, čili během pouhých pěti let, ubude 150 tis. osob. A dokonce do roku 2030 ubude v této věkové kategorii v České republice 750 tis. osob. Tři čtvrtě milionu osob v tomto aktivním ekonomickém věku.
To znamená, že nám naopak z toho plyne nutnost, ekonomická nutnost, i pro zaměstnavatele a pro trh práce, v těch následujících 10 až 20 letech intenzivně integrovat i tyto starší pracovníky do trhu práce. To bude ekonomická nutnost, nikoliv sociální politika, ale ekonomická nutnost plynoucí ze situace na trhu práce.
Já chci připomenout jenom několik čísel. My v současné době máme na trhu práce zhruba 4 mil. našich občanů, kteří jsou jako zaměstnanci, dalších zhruba 900 tis., kteří jsou osoby samostatně výdělečně činné a v tom zhruba 200 tis. osob, které jsou pomáhajícími rodinnými příslušníky. Jestli tedy z toho čísla zhruba 4,9 mil. lidí integrovaných na trhu práce ubude 3/4 milionu, pak je to velmi významný výpadek a bude to naopak znamenat, že politika zaměstnanosti se bude muset velmi silně zaměřit ve spolupráci se zaměstnavateli právě na reintegraci do trhu práce těch skupin našich spoluobčanů, kteří jsou znevýhodněni.
Jsou znevýhodněni například věkem, jsou znevýhodněni zdravotním stavem, jsou znevýhodněni nižším vzděláním a nižší kvalifikací. Tady bych chtěl připomenout, že 70 % osob v evidencích úřadů práce má buď základní vzdělání nebo vyučení. Tam je evidentní korelace mezi mírou vzdělání a kvalitou vzdělání a nezaměstnaností. Ale také rodiče, především tedy ženy malých dětí - to je další velmi znevýhodněná kategorie na trhu práce.
Čili, pokud se bavíme o letech, kterých se týkají tyto parametrické změny navržené v tomto zákoně, to znamená o letech po roce 2025 a především po roce 2030, tak situace na trhu práce bude přesně opačná. To znamená trh práce, zaměstnavatelé, firmy se neobejdou, chtějí-li fungovat, bez pracovníků starších 50 let. Naopak to bude velmi výhodná situace, protože - opět opakuji to číslo - že v té kategorii ekonomicky aktivních obyvatel ubude 3/4 milionu lidí.
A pokud se podíváme jenom, co to dělá například z hlediska míry nezaměstnanosti, porovnáme to například s konkrétním číslem - podle statistického šetření pracovních sil, výběrového šetření, je u nás zhruba 380 tis. nezaměstnaných, protože to je přesnější statistika, než je pouhá evidence úřadu práce, tak to porovnání 750 tis. lidí, kteří ubudou na trhu práce, versus zhruba 350 tis., kteří jsou podle výběrového šetření pracovních sil bráni jako nezaměstnaní, tak ta čísla jsou podle mého názoru velmi výmluvná.
Co se týče volání po tom, aby důchodový systém byl stabilizován, a volání nebo opakování mantry, kterou tady zopakoval pan předseda Sobotka - že za sociálně demokratických vlád byl ten systém v přebytku. Tak je to typický sobotkovština. On byl v přebytku za sociálně demokratických vlád, ale jenom pár let za sociálně demokratických vlád. Po větší část tohoto období byl v minusu. A do přebytku se dostal jenom proto, že se zvýšily odvody na důchodové pojištění.
Jinými slovy, z té celkové platby odvodů na sociální zabezpečení se 2 procentní body, které byly placeny na státní politiku zaměstnanosti, převedly na důchodové pojištění. A jenom touto účetní operací na příjmové straně státního rozpočtu se opticky ocitl celkový důchodový účet v přebytku. Čili sociálně demokratická vláda nepodnikla jedno jediné aktivní opatření, jenom přendala zhruba 20 mld. z jedné kapsy do druhé kapsy v rámci státního rozpočtu.
Pro stabilizaci důchodového systému po pravdě řečeno přispěly pouze dvě věci - jedna, ano, provedená vládou sociální demokracie v roce 2003, to znamená v rámci tehdejšího pokusu o stabilizaci veřejných financí, parametrická změna, která prodloužila věk odchodu do důchodu ze 62 let na 63 let. A zpřísnila tedy předčasné důchody, to je potřeba korektně říci, toto byla parametrická opatření sociálně demokratických vlád, která přispěla ke stabilitě, ale gros převedení důchodového účtu do přebytku bylo dáno zvýšením odvodů na důchodové zabezpečení tím, že se zmenšila jiná složka sociálního pojištění. Čili toto byl tento manévr.
Základní důvod, proč se v posledních třech letech ocitl důchodový účet v mínusu, je dán třemi základními faktory. Prvním faktorem je, že nám poklesla zaměstnanost. To je objektivní důvod. Je dán ekonomickou situací, která tady byla především od posledního čtvrtletí roku 2008, a je daná tím, že především pokleslo tempo růstu zaměstnanosti, protože až do roku 2008, zhruba do jeho poloviny, ročně rostla zaměstnanost v této zemi o 60 až 80 tisíc osob. To bylo nesmírně vysoké tempo, které mimochodem přispívalo k růstu hrubého domácího produktu zhruba 2 procentními body, čili to byl velmi významný faktor národohospodářského růstu. Tím, že v důsledku ekonomické krize nejenže zaměstnanost nerostla, ale dokonce poklesla a tím, že na druhé straně narostla nezaměstnanost a přidal se k tomu třetí faktor, tak to znamená, že velmi výrazně pokleslo tempo růstu mezd.
Tady bych chtěl připomenout, že v loňském roce, v roce 2010, se tempo růstu mezd pohybovalo zhruba okolo 3 % všeho všudy, zatímco v těch předchozích letech 2005 až 2007, 2008 se pohybovalo meziroční tempo růstu mezd mezi 6 až 9 %, tak se to samozřejmě muselo projevit na výši odvodů na sociální zabezpečení a vzhledem k tomu, že počet především starobních důchodců ročně roste zhruba o 30 až 40 tisíc osob, tak se to logicky muselo projevit v tom, že systém se ocitl v mínusu.
Tady bych chtěl ale říci, že my se musíme věnovat velmi vážně debatě o tom, jak financovat některé aspekty důchodového systému. Tady bych chtěl připomenout, že Česká republika má i v evropském kontextu a v kontextu s evropskými sociálními státy rekordně vysoký podíl takzvaných náhradních dob započítaných do důchodového pojištění. Tady bych chtěl připomenout, že až jedna čtvrtina dob započtených do důchodového pojištění jsou takzvané náhradní doby, čili doby, které jsou započteny, nicméně občan v té době neodvádí odvody na důchodové pojištění, a je skutečností, že když vezmeme, že zhruba z 28 procentních bodů, což jsou odvody na důchodové pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem, se zhruba 4 procentní body, čili jedna sedmina, podílí na financování těchto náhradních dob, tak potom částka, ve které se ocitá deficit důchodového účtu na úrovni zhruba 30 až 40 mld. korun v současných letech, tak přesně odpovídá vlastně hodnotě odvodů, ze kterých jsou financovány náhradní doby. Čili doby, kdy klient má započítané tyto věci do důchodového pojištění, do jeho délky, ale neodvádí odvody.
Čili kombinované financování, kdy je systém "dotován z jiných daňových výnosů", má tu logiku, že odpovídá v podstatě financování náhradních dob a není to překvapivé a spíše to období přebytku na důchodovém účtu bylo dáno výjimečnými okolnostmi vysokého růstu tempa zaměstnanosti, velmi nízké nezaměstnanosti a vysokého tempa růstu mezd. Z tohoto pohledu jsem přesvědčený, že kroky, které děláme v rámci stabilizačního systému, jsou nutné, že jsou to kroky, které jsou správné a kroky, které skutečně se snaží dívat dále než jenom za nejbližší roh a já jsem rád, že stojím v čele vlády, která se nedívá na důchodový systém pouze populisticky, co to udělá s nejbližším volebním výsledkem a dokáže se dívat na důchodový systém s perspektivou několika volebních období. A jsem rád, že tento krok má podporu i většiny Poslanecké sněmovny, protože tato většina si počíná nesmírně zodpovědně vůči budoucnosti této země. Děkuji.
Související:
Sobotka: Malá důchodová reforma neřeší kvalitu života seniorů
##PROFIL 211##
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
