Když jsem koncem loňského roku se třemi kolegy získala podporu většiny europoslanců, a přiměli jsme tak Evropskou komisi ke zveřejnění textu vyjednávaného za zavřenými dveřmi a k vypuštění těch nejhorších částí, netušila jsem, že odborná veřejnost podrobí dohodu tak silné kritice.
Prohlídka počítačů
Dohoda sice umožní zlepšení spolupráce v boji proti padělkům, při ochraně autorských práv a ostatního duševního vlastnictví. Ale má tak činit prostřednictvím nástrojů, které budou omezovat další vývoj internetu. ACTA například předpokládá, že provozovatelé internetového připojení a webových portálů se stanou spoluodpovědnými za aktivity svých zákazníků a musejí být připraveni o nich poskytnout vyšetřovatelům osobní informace už při pouhém podezření na nekalý přenos dat. Tím logicky stoupne nedůvěra na straně uživatelů a přibude zátěž podnikatelům.
Dalším instrumentem má být nová pravomoc policie prohlížet cestujícím na hranicích i digitální obsah jejich osobních počítačů. Podařilo se nám sice změnit toto ustanovení na nepovinné, takže záleží na každé členské zemi, zda se ho rozhodne využívat. Ale pokud se tak rozhodne, bude to znamenat zcela zásadní a nepřípustnou změnu. Shodli se na tom ve svém prohlášení i největší evropští akademici v oblasti práva duševního vlastnictví.
Bez Číny
ACTA má sice mezinárodní dosah, ale týká se jen USA, EU, Švýcarska, Japonska, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje, Singapuru, Mexika a Maroka. Největší porušovatel autorských práv, tedy Čína, z níž pochází 64 procent padělků zachycených v EU, stojí mimo rámec dohody. Stejně jako Indie, Brazílie, Rusko. Právě na jejich území přitom funguje jeden z hlavních stimulů pirátské výroby: nedostatečná legální nabídka poptávaného zboží a chabá kontrola.
A pokud se podíváme na očekávání zemí, které protipirátské zákony dojednávaly, zjistíme, že ani ta nejsou identická. USA požadují co nejpřísnější ochranu duševního vlastnictví. Ale EU počítá s výjimkami, jako jsou kopie autorských děl pro osobní potřebu. USA zase nechápou, proč by ACTA měla obsahovat ochranu označení původu, tedy ochranu pro Třeboňského kapra či Parmskou šunku. Ale EU na tom trvá. A třetí země, především ty rozvojové, čekají, zda je nová pravidla neodstřihnou třeba od generických léků.
Evropští experti a podnikatelé se obávají, že ACTA zpomalí v době dýchavičné unijní konkurenceschopnosti rozvoj informačních technologií. Američtí experti a podnikatelé se bojí, že ACTA ohrozí svobodu internetu. Jsou to obavy, které sdílím. Navíc právní analýza upozorňuje na řadu rozporů této smlouvy s evropským právem a také s mezinárodní dohodou o ochraně duševního vlastnictví.
ACTA u soudu
Proto jsem se rozhodla předložit ACTA k Evropskému soudnímu dvoru s žádostí o právní posouzení slučitelnosti této dohody s právem EU. V praxi to sice může znamenat zpoždění její ratifikace až o několik let, ale zase to nebrání předběžnému provádění jejích smysluplných částí, ani přijímání dalších opatření na ochranu duševního vlastnictví.
Evropské tvůrce, podnikatele a spotřebitele bychom měli chránit před padělky jinak, než tím, že jim omezíme a ztížíme pohyb v kyberprostoru.
Publikováno v deníku E15
Více:
Poc (ČSSD): WikiLeaks odhalují pozadí jednání o ACTA
##PROFIL 3351##
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kdu.cz
