Remek (KSČM): Jen zdánlivá rutina kolem rozpočtu

26.05.2011 12:40

Europoslanec Vladimír Remek byl jedním ze dvou zástupců České republiky, kteří v rozpravě k absolutoriu rozpočtu EU pro účetní rok 2009 vystoupili. Pokud jde o vlastní rozpočet Evropského parlamentu, přijali poslanci některá pravidla, vedoucí ke snižování nákladů.

Remek (KSČM): Jen zdánlivá rutina kolem rozpočtu

Pokud nebudeme mít jasno o prioritách - včetně financování - v tak klíčových aktivitách (hovořil o navigačním satelitním systému GNSS a Společném evropském podniku pro energii z jaderné fúze ITER), budou i dál polovičatá a nekomplexní rozhodnutí přinášet nejen zmíněné problémy, ale sníží i celkovou kvalitu projektů.

Evropský parlament (EP) se na svém posledním plenárním zasedání ve Štrasburku věnoval také uzavření rozpočtových výdajů za rok 2009. Poslanci mají pravomoc udělení tzv. »absolutoria«, tedy souhlasu s plněním rozpočtu. Na doporučení Výboru pro rozpočtovou kontrolu po zevrubné rozpravě nakonec většině z 39 předložených zpráv absolutorium poslanci ve Štrasburku odhlasovali. Větší připomínky ale měli ke třem zprávám - týkajícím se absolutoria Radě ministrů, Evropské lékové agentuře a také Evropské policejní akademii a v těchto třech případech byl souhlas odložen.

Poslanci se tak rozhodli učinit v případě absolutoria Radě ministrů, protože podle nich Rada při poskytování potřebných informací s parlamentem nedostatečně spolupracovala. Diskuse na plénu EP kritizovala také trvající nedostatky ohledně rozpočtu Evropské policejní akademie, sídlící ve Spojeném království, především ve vztahu k finančním nařízením. V případě Evropské lékové agentury, která působí v Londýně, upozornili europoslanci mimo jiné na nejisté záruky nezávislosti některých najímaných specialistů, hodnotících léčiva, a na nebezpečí střetu zájmů.

V rozpravě vystoupil také poslanec EP za KSČM Vladimír Remek (člen Výboru pro rozpočet), který se na příkladu dvou dílčích zpráv pro absolutorium věnoval některým obecnějším rysům tradičního projednávání účetních zpráv. Ve svém příspěvku konstatoval:

"Diskutujeme zdánlivě rutinní záležitosti, navíc o už utracených penězích. Každoroční opakování této procedury by mělo především vést k tomu, aby byly věci posuzovány a připravovány pečlivěji a svědomitěji do budoucna. Například v případě dvou největších projektů unie, kterými jsou globální navigační satelitní systém GNSS a Společný evropský podnik pro energii z jaderné fúze ITER považuji za neúnosné, aby tak důležité projekty doslova "zakopávaly" o nedostatky, které musí umět řešit každý schopný manažer.

Nesrovnalosti v zapojení malých a středních podniků do satelitních projektů, nedostatky v přijímání pracovníků a porušování zásad rovného zacházení, stejně jako u ITERu potíže s dodržováním rozpočtových zásad, audity i pravidly pro poskytování grantů - to je jen část zjištěných chyb. Jednou z výrazných příčin problémů je ale bezesporu zdlouhavé rozhodování o projektech. Pokud nebudeme mít jasno o prioritách - včetně financování - v tak klíčových aktivitách, budou i dál polovičatá a nekomplexní rozhodnutí přinášet nejen zmíněné problémy, ale sníží i celkovou kvalitu projektů."

Europoslanec Vladimír Remek byl jedním ze dvou zástupců České republiky, kteří v rozpravě k absolutoriu rozpočtu EU pro účetní rok 2009 vystoupili. Pokud jde o vlastní rozpočet Evropského parlamentu, přijali poslanci některá pravidla, vedoucí ke snižování nákladů. Šetřit se tak má například na některých tlumočnických službách při pracovních jednáních, kde nebude poskytováno tlumočení ve všech jazycích, ale jen v šesti, dochází také k omezování dlouhých služebních cest vozy EP. Přijata jsou i zvláštní pravidla, která mají zabránit zaměstnávání příbuzných poslanců jako jejich parlamentních asistentů.

Vladimír Remek, poslanec EP za KSČM

Dále čtěte:

Fajmon (ODS): Zbytečný spor o rozpočet EU 2011

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kscm.cz

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

6:03 Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

Kdo nás osvobodil? A komu to nemáme zapomenout? Snad nám ministryně Černochová napoví!