Výše uvedené organizace se podílejí na zásadním rozhodování v takových oblastech, jako je oprávněnost či neoprávněnost různých forem režimů, aniž by hleděly na přirozený vývoj v těch kterých státech světa. Jejich představitelé z teplých a zatraceně předražených kanceláří rozhodují o tom, co je či není správné, aniž by si odžili kus života tam, kde zasahují. Z jejich nabubřelých summitů by bez problému žilo několik dalších milionů lidí ročně a nemuseli by doslova chcípat hlady, kdyby jejich vlády neposílaly peníze do těchto mocí zkorumpovaných institucí. Kam šlápnou, tam vytvoří jen další prostor pro utrácení peněz, čímž si průběžně zajišťují půdu pro svou další „nezbytnou" existenci.
Problém zadluženosti států po celém světě má, jako všechno, dvě strany jedné mince. Na straně jedné musí být někdo, kdo o peníze žádá, zatímco na straně druhé musí být někdo, kdo je poskytne. Jenže výše uvedené nadstátní instituce jsou řízeny lidmi, kteří seděli či stále ještě sedí na obou stranách oné jedné mince. Nikdo neřeší návratnost, protože nejde o soukromý kapitál. Politici bez osobní odpovědnosti prostě legálně okradou lidi o jejich vydělané peníze (říkají tomu daň), pošlou je každý rok na účty těchto institucí a když to společně s náklady na stát nestačí, zadluží občany států dalšími dluhopisy. Pak si přesednou na druhou stranu téhož stolu s neuvěřitelným balíkem peněz a rozhodují, kam je pošlou a za jakou jimi před tím uměle vytvořenou světovou bublinu je utratí. Jednou jsou to zbraně pro povstalce, u kterých se od stolu rozhodli, že jsou v právu, čímž prohloubí válečné a kmenové konflikty. Jindy jsou to boje proti oteplování Země, a když je z toho průser, jsou ochotni utrácet i v boji proti ochlazování. Na straně jedné posílají naše peníze do hladomorem trpících oblastí, čímž umožňují umělý nárůst počtu obyvatel v těch částech světa, kde prostě lidé nemají v takovém počtu přirozenou šanci na přežití, zatímco posílají další naše peníze na produkci potravin, které skončí v kotlích nebo pohonných hmotách.
Vtip je v tom, že uvedené instituce si vytvořili zase a jenom politici. A ti si je sami od sebe nezruší. Přišli by o zdroje lehko získaných peněz, o které se nemuseli zasloužit ničím jiným, než vydáním státních dluhopisů a zdaněním lidí pod pohrůžkou trestu. A tohle je ten největší špinavej byznys na světě. Byznys, na základě kterého se zrodili v našem zastoupení lidé, mající ze „světového blaha pro všechny" takové soukromé majetky, o kterých se těm, co to všechno platí, ani nezdá. To politici a šéfové výše uvedených institucí uměle vytváří problémy, které by bez jejich předchozích kroků na světě neexistovaly, nebo by byly přirozenou cestou zažehnány už v zárodcích a na lokální úrovni.
Je čas na celém světě vyměnit politiky za státníky. A já jsem přesvědčen, že je to všechno už tak daleko, že to po dobrém prostě nepůjde. Současná podoba zdeformované demokracie ve světě je na to prostě krátká a oni to moc dobře vědí. Proto ji vyváží i za cenu toho, že jako posla zvolí čas od času bombardéry a rakety s plochou dráhou letu. Ostatně nejde o nic jiného, než další důkaz. Potvrzení faktu, že čím dál je od jednotlivců vzdálena schopnost rozhodovat o svém životě a je svěřena jiným, tím hůře.
František Matějka je členem Svobodných v Mostě
Vyšlo na blogu iDnes
Dále čtěte:
Mach (Svobodní): Víte, kolik peněz jsme už nasypali do MMF?
František Matějka: Váš zadek patří politikům EU, ale Vaši duši už Brusel prodal Číně
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
_profil_top.jpg)
