Úvodem je třeba říci, že agenda promíjení dotací přešla od 1. března tohoto roku z Ministerstva financí na Generální finanční ředitelství.
Situace je poněkud jiná, než vykreslil dnešní tisk. Drtivá většina prominutých odvodů je na základě pochybení formálního charakteru, nikoli zneužití dotace. Typickým příkladem je nesplnění termínu kolaudace stavby o den nebo o dva, nebo zpožděné dodání některého z dokumentů apod.
ad1) Posuzovat efektivnost na základě pouhého srovnání částek uložených a prominutých, tak jak to ve své zprávě zkonstatovalo NKÚ, je sice možné, ale nelze to považovat za způsob jediný. Je třeba vzít i další hlediska, jako např. preventivní účinek kontrol, legislativní úprava, postupy poskytovatelů apod. Ministerstvo financí se v současné době ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím (GFŘ), do jehož kompetence správa odvodů náleží, zabývá přípravou zásadních změn pro celou oblast správy odvodů za porušení rozpočtové kázně. Pro jednání vlády je již připravena novela zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, která obsahuje potřebné změny v procesním režimu a souběžně s tím je připravována změna rozpočtových pravidel tak, aby zajistila efektivnější fungování správy odvodů.
ad2) Dle definice zákona o rozpočtových pravidlech je každé porušení podmínky dané rozhodnutím, smlouvou či právním předpisem porušením rozpočtové kázně. Jestliže poskytovatel dotace ve svém rozhodnutí stanoví 50 podmínek, které nerozliší na závažné, méně závažné či ostatní, pak každé porušení jakékoliv podmínky má za následek odvod do státního rozpočtu. GFŘ pak na žádost subjektu posuzuje na základě shodných podmínek pro všechny subjekty v tom smyslu, zda došlo k nesplnění účelu a termínu, a tudíž k zásadnímu porušení rozpočtové kázně, nebo pouze porušení např. administrativního charakteru. Pokud se jedná o formální (administrativní) pochybení, odvod je zčásti či zcela prominut.
ad3) Ministerstvo činí dlouhodobě opatření, aby se maximálně zúžil prostor pro případy uvedené v dotazu. Lze konstatovat, že se to postupně daří. K názoru, že nebylo v identických případech rozhodováno stejně, lze uvést, že v této oblasti nezastává ministerstvo názor NKÚ. Je třeba upozornit, že v praxi nedochází k identickým případům, protože existují desítky faktorů, které ovlivňují konkrétní situaci.
ad4) Zákon o rozpočtových pravidlech jednoznačně vymezuje, co je a co není porušením rozpočtové kázně. Ze zákona se musí při posuzování závažnosti vycházet a nelze jej rozšiřovat o jiné důvody.
ad5) Kriteria jsou vnitřním předpisem ministerstva a slouží k zajištění rovného postavení všech žadatelů o prominutí. Z povahy věci je nelze zpřístupnit, protože povinnosti příjemce dotace jsou dány jednak zákonem, jednak jsou obsaženy v rozhodnutí o poskytnutí dotace a každý příjemce je povinnen je bezezbytku plnit. Znalost pravidel promíjení by mohla mít opačný efekt a vedla by příjemce prostředků ke spekulaci, zda je výhodnější podmínky dodržet nebo porušit a situaci pak řešit prominutím.
ad6) Údaje jsou získány v rámci daňového řízení a jako takové podléhají mlčenlivosti dle zvláštního zákona. Kdy se nelze mlčenlivosti domáhat pak určuje rovněž zákon.
Související:
Novotný (VV): Odpouštění dotací je neprůhledné
Zneužité dotace se nemusejí vracet. Ministerstvo financí je promíjí
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo financí
