Ministr Heger: Rozdělení péče pro chudé a bohaté se konat nebude

Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Rád bych na začátku řekl několik všeobecných myšlenek.

Jedná se o zákon o veřejném zdravotním pojištění, který patří k jakýmsi kodexovým zákonům ve zdravotnictví, stojí na něm ta část zdravotnického dění, která se týká způsobu úhrad a finančních záležitostí, které se řeší veřejným zdravotním pojištěním.

Zákon výrazně ovlivňuje chování jednotlivých aktérů a možnost systému proplácen potřebné zdravotní výkony a jeho změna patří do koncepce zdravotnictví, kterou ministerstvo má.

V této koncepci je jedním z hlavních bodů zklidnění nervozní situace, která panuje ve zdravotnictví po velmi dlouhou dobu. Patří sem snaha nastolit spravedlivé rozdělování zdrojů, do čehož samozřejmě patří i boj proti korupci, ze které je zdravotnictví velmi často obviňováno. Patří sem posílení jistot pro pacienta, který je středobodem zdravotnického systému, ale na druhé straně i zdravotníků, jejichž věčná nespokojenost systém velmi negativně ovlivňuje, a musím konstatovat, že tato nespokojenost je mnohdy velmi namístě.

Je potřeba zároveň posílit i roli zdravotních pojišťoven, a to jak na stránce jejich zodpovědnosti vůči systému, tak na stránce možnosti, jakou mají ovlivňovat systém ku prospěchu pacienta i zdravotníků.

V tento moment bych řekl, že ve světě existují dva typy systémů, když to hodně zjednodušíme - systém, který je založen na platbě státu, popřípadě jedné zdravotní pojišťovnické agentury a na druhé straně systémy, které jsou založeny na pluralitě systémů. Často se vedou ideologické souboje o to, který z těchto systémů je lepší. A já se netajím s tím, a to říkám dlouhodobě, že nelze jednoznačně říci, který systém je lepší. A ty systémy ve světě existují v obou podobách, někde dobře, někde špatně a nedá se jednoznačně říci, že by jeden převažoval jednoznačně nad druhým systémem.

Já to říkám proto, že v diskusi, která zde jistě zazní a již nad našimi návrhy zazněla, bude hodně ideologie, ale je potřeba si uvědomit také to, že ty systémy, ať jsou postaveny jakkoliv, tak vyžadují nejenom diskusi nad tím základem, ale vyžadují diskusi nad tím, jak jsou dolaďovány podle své historie, podle základní konfigurace systému a jak toto ladění je průběžné, protože medicína se vyvíjí, společnost se vyvíjí a toto ladění je potřeba dlouhodobě udržovat, což je jedním z problémů našeho systému.

Říkám to úmyslně proto, že tato vláda převzala systém pluralitní a nevzala si za cíl ho změnit na systém jakýsi unitární, přestože tyto snahy zde občas zaznívají ze strany opozice, ale vláda si vzala za cíl tento systém doladit do podoby, kdy by opravdu fungoval jako systém pluralitní. Není totiž tajemstvím, že hlavní revoluce, která ve zdravotnictví proběhla zhruba před 20 nebo 19 lety, kdy byl u nás pluralitní systém zdravotních pojišťoven založen, proběhla dávno a od té doby se příliš s tímto systémem mnoho nestalo.

Jaké jsou tedy konkrétní kroky v koncepci ministerstva zdravotnictví? Ministerstvo připravilo zákon o zdravotní péči, který už proběhl prvním čtením v Poslanecké sněmovně v Parlamentu ČR. Tento zákon by měl právně doladit právní jistoty pacientů a zdravotníků a definuje poněkud odlišně lege artis, neboli definici správného postupu zdravotníků.

Ta druhá část snah ministerstva se týká zde předkládaného změnového zákona na bázi zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. A bude ještě následovat návrh zákona, který je ve stadiu přípravy, věcného záměru o zdravotních pojišťovnách.

Základní body, se kterými my jsme vstupovali k té novele, která více méně zahajuje éru změn zdravotnictví, a tato éra bude trvat dlouho, protože změny, na rozdíl od některých názorů, my si myslíme, že nelze provést nějakou jednoznačnou náhlou revolucí, ale musí se odehrávat postupně.

Základní věci, které novela přináší, jenom na úvod, abych udělal jakýsi abstrakt, je definice standardu a nadstandardu, přináší celou řadu změn v oblasti lékové politiky. Ta u nás před několika lety prošla výraznou změnou, která měla za cíl celý systém lékové politiky zprůhlednit na základě Evropské unie a rozhodnutí Nejvyššího soudu. A tak se ukázalo, že je v tom celá řada administrativních problémů a léková politika začíná být touto novelou vyměněna.

Učinili jsme některé kroky k umožnění slučování zdravotních pojišťoven a otevřeli jsme znovu otázku regulačních poplatků a přišli s návrhem zvýšení poplatku za jeden ošetřovací den. Postupně se přidala k tomu řada dalších změn, o kterých ještě budu mluvit.

A jenom bych obecnou část zakončil konstatováním, že návrh je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády a klade si za cíl vytvořit zlepšení legálního prostoru pro poskytování zdravotní péče. Do tohoto prostoru patří i možnost připlatit si za zákonem stanovených pravidel za poskytování zdravotní péče. V předloženém návrhu se to popisuje především ve změnách § 13, který v souladu s Listinou základních práv a svobod pojištěnci jeho nárok na zdravotní péči hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a současně mu umožňuje vybrat si tzv. ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče, kterou nebude hradit celou, ale zaplatí pouze rozdíl mezi variantou základní, která je hrazena ze zdravotního pojištění, a variantou ekonomicky náročnější.

Já bych velmi rád zdůraznil to, že se nejedná o snižování základního standardu, naopak novela přináší lepší definici toho, co je základem, který musí dostat každý pacient. A nadstandard umožňuje jakési rozšíření v případě, kdy existuje dvojice výkonů, které mají prakticky stejný medicínský účinek, ale ten jeden je prostě dražší, svým způsobem je to jakýsi luxus. Tímto manévrem je snaha vyloučit z plných úhrad zdravotního pojištění pacienty, kteří ten luxus tak úplně nepotřebují a nechat je připlatit s tím, že toto připlácení by mělo být přínosem celého fondu zdravotního pojistného a mělo by vlastně sloužit k tomu, aby se tento fond mohl dále rozvíjet ještě nad rámec toho, co platí běžné zdravotní pojištění a popřípadě stát za své státní pojištěnce.

Ustanovení o možném nadstandardu a jeho úhradách bylo v Poslanecké sněmovně široce diskutováno a v důsledku této diskuse byl návrh zákona pozměňovacími návrhy ještě upřesněn. Mám za to, že návrh zákona, který schválila Poslanecká sněmovna, není v části, upravující možnost připlatit si na ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče, v konfliktu s listinou základních práv a svobod, neboť pojištěnci zaručuje právo na zdravotní péči, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu a účelu, kterého má být jejím poskytnutím dosaženo, která je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, a u které existují důkazy o její účinnosti, vzhledem k účelu jejího poskytnutí.

Protože tato část zákona bude nepochybně diskutována i při dnešním projednávání tohoto návrhu, rád bych již v rámci úvodního slova předeslal, že nesouhlasím s názorem, který často zaznívá, a to, že zavedení legální možnosti připlatit si na ekonomicky náročnější variantu péče, bude pro pojištěnce znamenat zúžení rozsahu hrazené péče a rozdělení zdravotnictví na zdravotnictví pro chudé a zdravotnictví pro bohaté. V tomto směru zastávám názor zcela opačný, neboť mám za to, že navržená úprava je pro pojištěnce pozitivní, a to nejenom proto, že mu umožňuje výběr, ale především proto, že bude mít možnost nalézt v právních předpisech, které zdravotní výkony lze jako ekonomicky náročnější variantu vůbec nabízet, a jak se stanoví částka, kterou si za takovouto variantu doplatí. Doposud tento prostor v právních předpisech vymezen není, avšak poskytování zdravotní péče za přímou úhradu pojištěncem je v řadě případů již nyní bez jakýchkoli pravidel nabízeno a pojištěnec nemá možnost si tyto nabídky nikde ověřit.

Druhou významnou oblastí, jak už jsem řekl, kterou obsahuje vládní návrh novely zákona, je oblast lékové politiky. Smyslem úprav, navrhovaných v této oblasti, je zavedení některých opatření, která povedou k optimalizaci výdajů ze systému veřejného zdravotního pojištění, a to především tím, že se zrychlí vstup generik do systému zdravotního pojištění, a naopak se zpřísní podmínky pro vstup drahých inovativních léčiv do tohoto systému, které sem vstupují někdy až příliš rychle ještě ve fázi, kdy nejsou jejich účinky plně prokázány. Vyřadí se z úhrad podpůrné a doplňkové léky a zrychlí se provádění revizí, maximálních cen a úhrad tak, aby úspory vznikaly dříve, než doposud.

I oblast lékové politiky doznala při projednávání v Poslanecké sněmovně řady změn. Došlo např. k vyřazení léčiv s konečnou cenou do 50,- korun z úhrad zdravotního pojištění, zrušení regulačního poplatku za položku na recept a zavedení regulačního poplatku za celý recept, a to ve stejné výši 30,- korun.

Byla provedena úprava cenových soutěží formou elektronických aukcí, které zvýšením atraktivity pro výrobce a zavedením dostatečných ochranných opatření především ve formě sankcí, mohou přinést výraznou úsporu systému zdravotního pojištění, kterou bude v budoucnu možno počítat až v miliardách.

Všechny tyto změny v lékové politice včetně upřesnění způsobu úhrad zdravotnických prostředků, tak jak jsou spočteny ve variantě velmi přísného posuzování, by měly vést k úsporám systému ve výši asi 1,5 miliardy ročně.

Vedle návrhu na úpravu legální spoluúčasti pacienta na ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče a návrhu změn v lékové politice pak vládní návrh obsahuje ještě další změny, které rovněž nejsou nevýznamné, jako je např. úprava v oblasti slučování zdravotních pojišťoven, protože podle vládního programového prohlášení se počítá se sloučením pojišťovny ministerstva vnitra s vojenskou zdravotní pojišťovnou.

Dále, jak už jsem zmiňoval, se počítá se zvýšením regulačního poplatku při hospitalizace, prodloužení lhůty pro vybírání a vymáhání pojistného, pokut a penále, a nezanedbatelné nejsou ani sankce, které by se mohly uvalit na zdravotní pojišťovny v případě, že nebudou naplňovat ustanovení zákona 48.

Další detaily budou nepochybně předmětem diskuse a objasním je případně v rámci této diskuse.

Předložený návrh zákona byl projednáván senátním výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a ústavně-právním výborem, které shodně doporučily návrh zamítnout. Přes jejich negativní stanovisko mi však dovolte vyjádřit přesvědčení, že navrhovaný zákon zavádí velmi potřebná opatření v systému veřejného zdravotního pojištění, vedoucí k řadě úspor, a proto vás žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Ke zdravotní reformě podrobně ZDE

Dále čtěte:
Heger trpěl v levicovém Senátu: Léčíte lidi pijavicemi, ministře
Zdravotní reformě řekli poslanci ano. Mění poplatky a stanovuje standard

Dotaz Leoši Hegerovi můžete položit ZDE

##MINIPAS 2005##

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.