Úroky desetiletých italských a španělských dluhopisů přesáhly 6 % a blíží se kritické hranici. Všechny země EU musejí postupovat rozpočtově odpovědně a mixovat opatření na straně výdajů i příjmů. Nechceme se dostat do situace, kdy bude pozdě na nápravu, proto - mimo jiné - postupně sjednocujeme sazby DPH. Už experti bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky navrhli změnit strukturu zdanění od daní přímých k nepřímým. Sobotka v roce 2004 zvýšil DPH o rekordních 60 miliard Kč. Tehdy uvedl: "Žádná evropská země neřeší problémy s veřejnými rozpočty tím, že by zvyšovala přímé daně. To je trend, který byl opuštěn v 80. a 90. letech, kromě jiného také proto, že globalizace výrazně odbourala bariéry pro volný pohyb kapitálu. Kdybychom šli cestou zvyšování přímých daní, mohli bychom velmi rychle ztratit konkurenceschopnost a možná bychom přestali být tolik atraktivním územím pro přímé investice, jakým jsme dnes." Dnes ČSSD hovoří jinak.
DPH více odolává hospodářskému cyklu. V roce 2009 byl výběr daně z příjmu fyzických osob o 20 % nižší, než se předpokládalo, daně z příjmu firem nižší o 36 %, kdežto u DPH jen o 9 %. DPH není sociální nástroj. Většinu výhody z nižší sazby DPH pobírá bohatší polovina národa. Podle studie CERGE-EI se důchodců dotýkají dopady změny DPH jen krátkodobě; vzápětí jsou jim kompenzovány zvýšením důchodů. Podle téže studie se při sjednocení DPH na 17,5 % zvýší výdaje domácností zhruba o 0,6 %. Rodiny s dětmi budou kompenzovány zvýšením slevy na dani. Návrh 19 % DPH chtěl ještě razantněji snižovat schodky rozpočtu a vynulovat deficit důchodového účtu. Vedle sjednocení DPH plánujeme výrazné úspory, příští rok zhruba 30-40 miliard Kč. Zavázali jsme se, že se celková daňová kvóta nezvýší. Musíme okamžitě jednat, jinak by ČR hrozilo zvýšení úroků dluhopisů, nedůvěra investorů, odliv firem do zahraničí a znehodnocení úspor obyvatel.
RNDr. Petr Nečas,
předseda strany, člen regionální rady,
místopředseda oblastního sdružení a předseda vlády,
poslanec PČR
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
