Místopředsedkyně ČSSD M. Benešová zahájila letní ofenzívu uvnitř ČSSD. Jak této věci rozumět? Je zajímavé, že se k ataku na B. Sobotku a M. Haška odhodlala právě osoba z vedení ČSSD, jejíž politologické znalosti jsou v zárodečném stavu (Benešova vládní národně socialistická strana za I. republiky byla prý polofašistická) a jejíž reálné pracovní výsledky v politice se limitně blíží nule. Justiční mafie, jediný její politický skeč, který za léta působení ve stínové vládě ČSSD měla, vznikl především díky vlastní hlouposti „mafiánů". Ti místo toho, aby dobrý skeč M. Benešové přešli, se podáním žaloby postarali paradoxně o vlastní negativní zviditelnění. U soudu sice získali satisfakci, ale nikdo soudný je nebere jinak, než jak je označila M. Benešová. Politického úspěchu v této věci tak M. Benešová dosáhla jaksi omylem.
Místopředsedkyně ČSSD M. Benešová zahájila letní ofenzívu uvnitř ČSSD. Jak této věci rozumět? Je zajímavé, že se k ataku na B. Sobotku a M. Haška odhodlala právě osoba z vedení ČSSD, jejíž politologické znalosti jsou v zárodečném stavu (Benešova vládní národně socialistická strana za I. republiky byla prý polofašistická) a jejíž reálné pracovní výsledky v politice se limitně blíží nule. Justiční mafie, jediný její politický skeč, který za léta působení ve stínové vládě ČSSD měla, vznikl především díky vlastní hlouposti „mafiánů". Ti místo toho, aby dobrý skeč M. Benešové přešli, se podáním žaloby postarali paradoxně o vlastní negativní zviditelnění. U soudu sice získali satisfakci, ale nikdo soudný je nebere jinak, než jak je označila M. Benešová. Politického úspěchu v této věci tak M. Benešová dosáhla jaksi omylem.
Kolem M. Benešové se tedy poněkud omylem vytvořil nimbus osoby bojující proti nespravedlnosti. A jak je to ve skutečnosti? Zítra se uskuteční křest knihy „Český Watergate - Paroubek vs. Kubice po pěti letech". Autorem této knihy ale není údajná bojovnice proti lumpárnám všeho druhu M. Benešová, ale Jiří Paroubek. Proč se vlastně ještě zabývat lotrem, který ovlivnil v roce 2006 volby do sněmovny v neprospěch ČSSD? Proč se otírat o jeho blahorodí ministra, který jak na běžícím pásu konstruoval před volbami v roce 2006 de facto politické kauzy, aby několik nevinných sociálních demokratů mohlo být vedeno teatrálně před televizními kamerami a fotografy médií v „klepetech"? Myslí si M. Benešová, že se pan plukovník a jeho lidé, Hruška a Vlas, změnili? A že přišli na ministerstvo vnitra, aby před volbami rozvinuli fair play, která nepoškodí sociální demokracii?
M. Benešová vděčí za své místopředsednictví v ČSSD té nejhorší politické galerce, která v této straně existuje - novým pohlavárům Ústecké organizace sociální demokracie - Houskovi (partner hejtmanky Vaňhové) a Fišerovi. Oba dva svou politickou moc v ČSSD opírají o několik set černých duší. Řadu měsíců žádám předsedu strany Sobotku o přeregistraci členů strany v Ústeckém kraji. Nebudu si hrát v Ústecké ČSSD na demokracii, když vím, že Houska a spol. hrají - jak to slušně nazvat - s poznačenými kartami. A M. Benešová to přece musí vědět. A pokud to nevěděla, tak to ví od teď.
Po mém odchodu z funkce předsedy ČSSD se strana v krátku rozestoupila do dvou táborů. Vlastně se na to všichni těšili, kdy zahájí boj mezi sebou, vždyť tomu tak bylo před mým příchodem do vedení vždycky. Všichni už šťastně zapomněli, že permanentní vnitrostranický boj dovedl stranu v roce 2004 ke dvěma trapným volebním porážkám. A v dubnu 2005 k 10% volebních preferencí. Během těch pěti let, které uplynuly od dubna 2005 do května 2010, připomínám tiše, se ČSSD z vysmívané strany stala nejsilnější politickou stranou v zemi.
Atakem M. Benešové nastává další dějství fragmentace ČSSD. O svůj podíl na moci se hlásí noví straničtí lídři, třetí skupina ve vedení ČSSD. Konečným cílem, což možná M. Benešová ve své olbřímí politické neschopnosti ani netuší, je nejen instalace J. Dienstbiera jako nového šéfa strany, ale také otočení kormidla ČSSD do jiných politických vod. Žádná z institucí sociálního státu nebude pak tak svatá, aby jej ČSSD neopustila. Sblíží se i pohledy ČSSD na zahraniční politiku státu s pravicí. Představy ČSSD budou jen derivátem Schwarzenbergovy amorfní zahraniční probushovské politiky bez prezidenta Bushe. To sice přivede ČSSD časem do sporu s hlavním proudem Strany evropských socialistů, ale co na tom. ČSSD se stane jakousi soft ODS. Občanským hnutím.
Výzvy M. Benešové a celé nové mocenské skupině, která se uvnitř ČSSD vytváří, aby přestali s fragmentací této strany, budou jistě zcela marným apelem. Sociální demokracie je příliš tučné sousto pro silné vlivové skupiny, které ji donedávna nemohly nejen ovládat, ale ani ovlivňovat. K ochraně institucí sociálního státu, progresivní zahraniční politiky, politické kultury v zemi zamořené korupcí, zkrátka ke skutečně rázné a jasné obhajobě zájmů širokých vrstev národa vidím potřebu, po avizované další fragmentaci sociální demokracie, dokončit programovou, organizační i personální přípravu alternativního politického subjektu. Nová strana levého středu s principiální a razantní politikou donutí ČSSD, aby „nezpravicověla" příliš.
Dále čtěte:
Petr Dimun: Naděje pro velkou koalici - Marie Benešová a Jiří Pospíšil
Položit dotaz Jiřímu Paroubkovi můžete ZDE
##MINIPAS 221##
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
