Takto se projevil i nyní, když se neobratně snažil zrelativizovat pravicové kořeny norského masového vraha Breivika. Ministr zahraničí sdělil čtenářům jakousi nepovedenou názorovou zkratku, že "to byl takový extremista všeho rázu, a kdyby žil před sedmdesáti lety, tak by spíš patřil k arabské straně a zabíjel Židy, a že extremistická ideologie je u těchto lidí zástěrkou na uklidnění vlastního svědomí". No, dejme tomu, při nezbytné troše fantazie s tím lze i souhlasit, ale dovětek, že to potvrzují "časté příklady, kdy lidé přecházejí z jednoho extremismu ke druhému - z komunistické strany do nacistické", byl již obrazně zcela v tradičních myšlenkových intencích pana knížete, tedy "mimo mísu".
Nevím, zda Schwarzenbergovi dnes vadí rostoucí preference KSČM, klesající vliv jeho rodné partaje napojené na dech nabírající šlechtické rody, ale nejspíše však obé zmíněné, a on se s tím zjevně nehodlá smířit.
Ano, věřím, že existovaly dobové případy, zcela ojedinělé a výjimečné, kdy došlo k prapodivnému jevu, tedy transformaci komunisty v nacistu, což si dnes i přes intenzivní informační "znásilňování" s názorovými pobídkami dvacetiletých "zasvěcených" historiků a badatelů, nedokážu osobně nikterak vysvětlit.
Stejně tak v další části mé repliky panu ministrovi sděluji, že nevím, a nikde jsem se to ani nedopátral, kolik "nositelů modré krve" hrdinsky padlo při vlastenecké obraně Československé republiky v období druhé světové války. Protentokráte jsem si již zcela jist, a se mnou i velká většina doposud žijících pamětníků, že oběti z řad českých a slovenských komunistů se počítaly na desetitisíce. Historicky nepopiratelný fakt se neodváží rozporovat snad ani nejzavilejší odpůrci komunistických myšlenek, i když i v tomto případě se již "hlásí o slovo" dopady obdobných relativizací a mýlících se názorových zkratek aktuálního pravicového arzenálu. V případě jejich nesouhlasu je rád zavedu k mnohým pamětním deskám, a to nejen v okolí mého bydliště.
Dále v tomto ohledu mohu ubezpečit našeho "knížecího" ministra, že jeho úvahy o teorii přerodu komunisty v nacistu jsou zatím stále ještě zdejším lidem analogicky přijímány v odlišné modifikaci. Spíše v souvislosti s předválečným až válečným přetavováním šlechtických, navzájem příbuzensky propojených rodů v nacistické sympatizanty. V ty, kteří v dnešní době uměle vyvolávaného »zapomnění« s nově nabytou energií tolik úpí po vracení majetků, oprávněně zkonfiskovaných prostřednictvím dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše v roce 1945, právě za jejich, prý "údajnou", kolaboraci.
Jen co jsem schopen registrovat, tak se v poslední době jedná o nové či obnovené restituční majetkové nároky příslušníků rodů, jako jsou například Salmové, Černínové, Walderode, Colloredo-Mansfeldové, Kinští, Ditrichsteinové, Hohensteinové, Thurn-Taxisové, Harrachové, Kalnókyové a mnozí jiní.
Je pravděpodobné, že v boji proti "Benešovi" již konečně uspějí. Průkazné dokumenty, kterých byl po roce 1989 dostatek, se z archivů a úřadů ztrácejí s nepřehlédnutelnou rychlostí, o čemž nás může přesvědčit např. kauza týkající se majetkové restituce požadované rodem Salmů.
A tak se našemu prezidentovi-osvoboditeli nebude již klidně odpočívat, "jeho" a "naše" Československo, v dnešním stavu dva samostatné státy, začíná totiž patřit mezi ty země, ve válce poražené.
Jiří VALENTA, člen Zastupitelstva statutárního města Plzně
Dále čtěte:
Nejvíce by na zrušení KSČM vydělala ČSSD, říká Jelínek
Mladé poslance mají, mladé voliče ne. Komunisté však stále doufají
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
