Ministr Fuksa: Podpora výzkumu a vývoje patří k mým jednoznačným prioritám

19.09.2011 8:48

Čeští vědci se významně zapojili do výzkumu pšenice.

Ministr Fuksa: Podpora výzkumu a vývoje patří k mým jednoznačným prioritám

Mezinárodní výzkumná iniciativa pro šlechtění pšenice (IRIWI - International Research Initiative for Wheat Improvement) se sešla 15. září 2011 v Paříži na schůzce Skupiny G20 sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa.

Scházejí se zde význační vědci, ředitelé výzkumných organizací, potravinoví experti i politici.

Iniciativa, jejíž zahajující zasedání včera začalo, koordinuje celosvětový výzkum vedoucí ke šlechtění lepších odrůd pšenice. Cílem je zvýšit její výnosy a odvrátit potravinovou krizi. V rámci IRIWI spolupracují i čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Jedním z aktuálních úkolů je přečíst kompletní genetickou informaci, tzv. genom pšenice. Spolupracuje na tom mezinárodní konsorcium vědců, jehož součástí je laboratoř doc. Jaroslava Doležela z ÚEB AV ČR a CR Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Docent Doležel se účastní zahajujícího zasedání IRIWI, což dokazuje, že jeho práce a práce jeho kolegů je významná i v mezinárodním měřítku.

České Ministerstvo zemědělství výzkum pšenice podporuje. „Ministerstvo každoročně vyhlašuje soutěž na nové projekty výzkumu a vývoje. V posledních třech letech na výzkum dává zhruba 28 milionů korun ročně. Například jen letos podporujeme 15 projektů, které se zabývají právě zkoumáním pšenice. Podpora výzkumu a vývoje patří k mým jednoznačným prioritám," řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Pšenice paří k nejvýznamnějším potravinářským plodinám. Podle údajů FAOSTATS z roku 2009 má celosvětově největší osevní plochu (225 milionů hektarů) a druhou největší roční produkci po kukuřici (682 milionů tun). Této obilniny přesto začíná být dlouhodobě nedostatek: v šesti z posledních deseti let byla její sklizeň nižší než poptávka po ní. Vzniká tak velký problém především pro rozvojové země - pšenice je totiž hlavní potravinou pro asi 1,2 miliardy chudých lidí s příjmem pod 2 dolary na den.

Podle odhadu IRIWI stoupne poptávka po pšenici do roku 2050 minimálně o 70 %. Světová sklizeň by proto měla růst alespoň o 1,7 % ročně. Jenže dnes představuje její roční růst pouhé 1 %. Řešení by měl přinést intenzivní výzkum směřující k novým odrůdám pšenice - výnosnějším, odolnějším proti suchu či škůdcům a s lepší výživnou hodnotou. Posláním IRIWI je, aby tento výzkum byl co nejefektivnější. Iniciativa proto bude koordinovat jednotlivé vědecké projekty a usnadňovat mezinárodní sdílení zdrojů, zkušeností a poznatků.

Rozluštění genomu a další moderní postupy urychlí šlechtění, které může přinést nové kvalitní odrůdy už během příštích 15 let. Vědci plánují, že se „čtením pšenice" by mohli být hotovi v roce 2015. Na dokončení projektu bude ale nutné získat celkem 50 milionů dolarů. To je velký úkol pro iniciativu IRIWI. „Považuji za velký úspěch, že se podařilo prosadit zajištění dostatku potravin na pořad jednání G20. Doufám, že to naší laboratoři pomůže při získávání podpory pro časově i finančně náročný výzkum. Kdybychom byli financováni na úrovni srovnatelné se západní Evropou, mohli bychom přispět k analýze genomu pšenice ještě významnějším způsobem než dnes," říká Jaroslav Doležel.

Radek Ležatka
ředitel Odboru komunikace MZe

Jan Martinek
ředitel Odboru mediální komunikace
Kancelář Akademie věd ČR

Související:
Ministr Fuksa: Titul Vesnice roku 2011 získala Komňa ze Zlínského kraje
Ministr Fuksa: Soutěž Regionální potravina letos ocenila 99 nových výrobků

Ministr Fuksa: Čeští zemědělci vydělali v loňském roce přes šest miliard korun

Dotaz Ivanu Fuksovi můžete položit ZDE

##MINIPAS 1957##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Ministerstvo zemědělství

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hašek (PRO): Věda a výzkum patří pod školství. Ukončete tu šarádu s hledáním ministra

18:14 Hašek (PRO): Věda a výzkum patří pod školství. Ukončete tu šarádu s hledáním ministra

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k hledání nového ministra pro vědu a výzkum.