Je veřejným tajemstvím, že dluhy dosáhly takových výší, že nebudou nikdy splaceny. Je možné za situace, kdy se jednotlivé evropské státy potýkají s neutěšeným stavem svých veřejných financí udržet evropské sociální státy? Je možné se do budoucna vyvarovat problémům a střetům vyplývajících ze soužití rozdílných sociálních skupin?
V Řecku se již několikrát demonstrovalo za zachování stávajícího sociálního systému a proti úsporným opatřením předkládaných vládou. Demonstrace zasáhly i Velkou Británii, kde hlavní příčiny demonstrací spočívaly především v sociálním vyloučení, nezaměstnanosti a existenčních potížích některých skupin obyvatelstva. Problematika sociálního státu a sociálně vyloučených lokalit se dotýká celé Evropy včetně České republiky. V České republice se demonstrovalo zejména na severu Čech, neboť se jedná o region s největším počtem sociálně vyloučených lokalit. V Česku však již v současnosti neexistuje kraj, který by tento fenomén minul. Dnes se tak již nevyhneme otázkám o narůstající sociální nerovnosti. Jak tedy zmírnit napětí a zklidnit situaci?
V první řadě je třeba v nejvíce postižených oblastech zajistit bezpečnost všech obyvatel a zamezit dalšímu šíření násilí a nenávistných kroků. Bojí-li se místní posílat své děti do škol, či vycházet po setmění, nemůžeme očekávat, že se zdejší obyvatelé budou podílet na jakémkoli řešení situace. Přitom bez jejich účasti a zapojení je jakékoli řešení předem odsouzeno k neúspěchu.
Sociální pomoc musí směřovat opravdu pouze k těm potřebným. Jakékoli její zneužívání nelze tolerovat. V rámci výplaty sociálních dávek je tak jednoznačná tendence k posílení motivace a probuzení aktivity obyvatel. Vedle motivace je však třeba lidem dodat i naději. Jako velmi důležitou tak zde vnímám sociální práci v terénu a komunikaci místní samosprávy s občany, neboť jen tak lze pochopit jednotlivé lidské osudy, ke kterým je třeba přistupovat zcela individuálně.
Z dlouhodobého hlediska však existuje pouze jediné řešení a tím je vzdělávání a posílení míry odpovědnosti a tolerance ve společnosti. Je třeba opustit systém praktických škol a snažit se děti integrovat a vzdělávat společně. Rodiče musí posílat své děti do školy. Zde musíme jít opravdu cestou nulové tolerance. U dospělých osob, které jsou v řadě případů dlouhodobě nezaměstnaní a léta žijí na dávkách, musí být opět vytvořeny pracovní návyky a zvýšena finanční gramotnost. Ze strany státu bude tedy klíčová právě podpora zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách.
K naplnění výše uvedených skutečností nesmíme dopustit ztrátu důvěry místních obyvatel ve starosty měst, policii a stát. Musíme jasně ukázat zájem a snahu problémy řešit a nepodlehnout jednoduchým a populistickým řešením.
Ing. Miroslav Jeník
místopředseda místního sdružení
člen oblastní rady
poslanec PČR
Více:
Nečas hned nekývl EU na záchranu eura. Správně, pochválil ho Klaus
##PROFIL 164##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
