Bártův kvíz

Dobrý den, dnes jsem měl dopoledne poradu se svými právníky, kteří pro Vás připravili malý právnický kvíz – deset otázek a odpovědí. Budu rád, když si test zkusíte a dáte mi zpětnou vazbu, jak se Vám líbil.

Děkuji Vám…

Zabýváte-li se otázkou, zda se Vít Bárta dopustil zločinu podplácení, ak Vám může pomoci i následující kvíz :

1. Dopustíte se korupce, resp. zločinu podplácení, tím, že jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytnete, nabídnete nebo slíbíte úplatek ?

Ano Ne

Ano, jde o doslovnou citaci části ustanovení § 332 trestního zákona, které vymezuje zločin podplácení. Žaloba původně vinila Víta Bártu z toho, že poskytl Jaroslavu Škárkovi 170.000,- Kč a Kristýně Kočí 500.000,- Kč za to, že zjednodušeně řečeno budou při jednáních na poslaneckém klubu, ale i jinde, vůči němu loajální a nebudou proti němu aktivně vystupovat. Soudce se však s žalobou neztotožnil, přijal za prokázanou verzi obhajoby, tedy že se jednalo o falešně vylákanou půjčku, a jednání Jaroslava Škárky kvalifikoval jako přečin podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákona.

Citace z rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 33, 30 a 2 :

        „.... soud přijal za prokázanou skutkovou verzi obhajoby obžalovaného Víta Bárty .......“,

        „... Soud se pečlivě zabýval skutkovými argumenty, které zazněly v závěrečné řeči státní          zástupkyně, nicméně neshledal žádné přesvědčivé důkazy či indicie, jež by verzi obžalovaného   Víta Bárty vyvracely. ...“

        „... Jaroslav Škárka pod falešnou záminkou žádosti o půjčku vylákal od Víta Bárty částku 170.000,- Kč, přestože skutečným úmyslem Jaroslava Škárky od počátku bylo zneužít takto poskytnuté částky k následné diskreditaci Víta Bárty ve veřejném a politickém životě ...“

           Přesto soudce označil jedno jednání Víta Bárty za protiprávní. Dne 4.2.2011 si při jednání poslaneckého klubu někteří poslanci začali stěžovat na to, že si příliš snížili platy. Vít Bárta neučinil nic jiného, než že nabídl pomoc.

Citace z rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 1 a 2 :

„...poté, co dne 4.2.2011 na jednání poslaneckého klubu politické strany Věci veřejné, jejímž poslancem, ministrem a čelným představitelem tehdy byl, v rámci diskuse, při níž někteří poslanci kritizovali dopady účinné novely zákona o daních z příjmu, jíž došlo ke zdanění poslaneckých náhrad a tedy k faktickému podstatnému snížení příjmu poslanců PS PČR, nabídl při vědomí svých mimořádně dobrých majetkových poměrů celému poslaneckému klubu, že bude poslancům v případě finančních problémů individuálně k dispozici, čímž mínil, že je poslancům připraven poskytnout výhodnou půjčku či jinou formu pomoci, spočívající zejména v případném zajištění zakázek v rámci výdělečné činnosti provozované poslanci, přičemž jeho nabídka byla motivována přinejmenším z podstatné části obavou z negativní mediální odezvy, jež by politickou stranu Věci veřejné postihla v případě znovuotevření debaty o výši poslaneckých příjmů a v případě snahy o opětovnou změnu zákona ze strany poslanců této politické strany, čemuž se svou nabídkou snažil zabránit,...“

2. Lze považovat za „obstarávání věcí obecného zájmu“ debatu poslanců ?

Ano Ne

Stát má zájem na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí veřejného zájmu, tedy na ochraně čistoty veřejného života před korupcí. Vít Bárta měl dle rozsudku porušit tento zájem tím, že ovlivnil svobodnou debatu poslanců, aby si opětovně nezvýšili platy. Zcela nepochybně lze považovat hlasování o konkrétním zákoně za „obstarávání věcí veřejného zájmu“, ovšem k hlasování o konkrétním zákoně nedošlo. Soud však dospěl k polemickému názoru, že již pouhé úvahy a kuloární debaty poslanců jsou součástí procesu přijímání zákonů, což lze považovat za velmi extenzivní výklad a je otázkou, zda tento výklad již nepřekračuje rámec zákonného vymezení, tudíž je nepřípustný.

Citace z odůvodnění rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 36 :

„Na celý tento proces, a to již od zvažování či debat o možnosti využití zákonodárné iniciativy, je třeba nahlížet jako na proces, při němž poslanci plní úkoly státu a používají přitom pravomoci svěřené pro plnění těchto úkolů.“

3. Je možné ovlivnit poslance při svobodné debatě a uvažování, když neexistuje konkrétní návrh změny zákona ?

Ano Ne

Jak již bylo uvedeno, Vítu Bártovi je kladeno za vinu, že půjčku poskytl proto, aby poslanci nehlasovali o změně zákona, kterou by si poslanci opětovně navýšili své příjmy. Ovšem skutečnost je taková, že se o tuto zákonodárnou iniciativu nikdo nepokusil a žádný takovýto návrh předložen nebyl. Těžko lze ovlivňovat něco, co neexistuje.

4. Je přátelská bezúročná půjčka úplatkem ?

Ano Ne

Zabránit shora uvedené veřejné debatě o možném zvýšení poslaneckých platů měl Vít Bárta tím, že poslancům nabídl, že bude poslancům individuelně k dispozici, „...čímž mínil, že je poslancům připraven poskytnout výhodnou půjčku...“

Než přistoupíme k názoru soudu, je třeba připomenout několik zákonných ustanovení týkajících se půjčky. Především občanský zákoník nepředepisuje pro smlouvu o půjčce žádnou formu, tedy lze ji sjednat i ústně. Dále občanský zákoník v ustanovení § 658 stanoví, že v případě půjčky peněžité lze dohodnou úroky. Půjčku tak lze dohodnout bez úroků nebo i s úroky, přičemž úroky je možné dohodnout i dodatečně po uzavření smlouvy, nejpozději však do doby splatnosti. A závěrem je třeba dodat, že v České republice neexistuje zákonný předpis, který omezoval poslance v poskytování či přijímání půjček. Přestože však zákon umožňuje poskytnout bezúročnou půjčku, komukoli a bez písemné smlouvy, dle soudu ji lze považovat i za úplatek.

Citace z odůvodnění rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 34 :

„Definici úplatku může totiž zcela nepochybně naplnit i půjčka, pakliže je poskytována za podmínek, jež pro jejího příjemce představují přímé majetkové obohacení či jiné zvýhodnění.“

„Ve vztahu k tržním podmínkám (a jiné kritérium nepřichází při posouzení výhodnosti půjčky v úvahu) je patrné, že poskytnutím bezúročné půjčky dochází, oproti využití úvěru nabízeného bankami či úvěrovými společnostmi, jak k přímému obohacení, spočívajícímu v absenci povinnosti hradit úroky, tak k dalšímu zvýhodnění, za něž je možné považovat zejména absenci písemné formy smlouvy či jakéhokoliv dokladu o ní a z ní vyplývající obtížnou faktickou vymahatelnost vrácení takové půjčky či nedostatek jakéhokoli zajištění závazku.“

5.     Když od Vás někdo pod falešnou záminkou vyláká půjčku, je to úplatek ?

        Ano                               Ne

Ne. I soud označil peníze předené Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí za půjčku. Když tedy Vít Bárta peníze půjčoval, nemohl přeci uplácet !

Citace z rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 32, 33 a 39 :

        „...verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách nejenže nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či alespoň zásadně zpochybněna, navíc ji podporuje zdrcující množství dalších důkazů, zejména dlouhá řada svědeckých výpovědí a též nahrávky osvětlující jednání a motivaci Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky. ..“

        „.... Bylo tedy mimo důvodnou pochybnost prokázáno i to, že obžalovaný Jaroslav Škárka vylákal       pod falešnou záminkou žádosti o půjčku od Víta Bárty částku 170.000,- Kč, přestože jeho            skutečným úmyslem bylo tuto transakci využít k diskreditaci Víta Bárty. ...“

        „...obžalovaný Jaroslav Škárka spáchal s rozmyslem trestný čin ze zvláště zavrženíhodné       pohnutky, zcela se vymykající obvyklému motivu pachatelů podvodného jednání ...“

        „... Rovněž chování obžalovaného Jaroslava Škárky po spáchání trestného činu, vrcholící ostatně         v tomto soudním procesu, hodnotí soud ve vztahu k podvedenému Vítu Bártovi jako značně             zákeřné ....“

6.     Dopustíte se korupce, resp. zločinu podplácení, i tehdy, když po nikom nechcete žádnou     protislužbu ?

        Ano                               Ne

Opět jste odpověděli „Ne“. Jestliže Vít Bárta bezúročnou půjčkou poskytl nějaké zvýhodnění, tak lze očekávat, že za to něco bude chtít, nějakou protislužbu. Logika korupčního jednání je „...tady máš peníze a ty za to něco uděláš ...“. Soud nemá tento názor. Dle soudu postačí, když jen někomu dáte peníze a on nic pro vás dělat nemusí, i tak je to úplatek.

Citace z odůvodnění rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 36 :

„Není přitom z hlediska zákonného posouzení jednání Víta Bárty vůbec rozhodné, že nabídka ani poskytnutí peněz či jiné pomoci nebyly zjevně spojeny s „klasickou“ korupční formulací, otevřeně požadující po upláceném určitou činnost či zdržení se této činnosti. Jinak řečeno, není podstatné, že Vít Bárta ani při jednání poslaneckého klubu ani nikdy později realizaci své nabídky nepodmiňoval požadavkem, aby se poslanci chovali (ať již ve vztahu k citovanému zákonu a jeho případné změně či v jiném ohledu) určitým způsobem nebo aby se určitého chování nebo vystupování naopak vyvarovali.“

7.     Když nabídnete poslanci pomoc, dopouštíte se korupce, resp. zločinu úplatkářství ?

        Ano                               Ne

I u této otázky lze očekávat odpověď „Ne“. Ale možná se mýlíte ? Poslanec z titulu své funkce tzv. „obstarává věci obecného zájmu“, tedy rozhoduje o zákonech, koneckonců byl za tímto účelem zvolen. S velkou nadsázkou by tak mohla nastat situace, že některého z poslanců potkáte v tramvaji, necháte ho sednout na vaše místo a pustíte se s ním do hovoru, co všechno by bylo potřeba učinit, jaké zákony zrušit, jiné změnit a další přijmout. Tedy „poskytnete určitou výhodu tomu, kdo obstarává věci obecného zájmu“ a následně jej ovlivňujete „v zákonodárném procesu, při němž poslanci plní úkoly státu“. Vít Bárta také nabídnul poslancům, kteří si stěžovali na snížené platy, že jim je k dispozici. Dokonce ani nepožadoval žádnou protislužbu. Přesto, se dle názoru soudu dopustil zločinu úplatkářství. Nabude-li tento rozsudek právní moci, nelze než všem doporučit, nechť se zdaleka vyhýbají poslancům. Člověk se pak může snadno dostat do maléru!

8. Pořídil Vít Bárta nějakou nahrávku Kristýny Kočí, Jaroslava Škárky či jiných osob v této kauze?

Ano Ne

Vít Bárta je médii mylně označován za muže, který disponuje nejrůznějšími nahrávkami. V této kauze bylo soudu předloženo několik nahrávek, ovšem paradoxem je skutečnost, že ani jednu nahrávku nepořizoval Víta Bárta. Naopak, Kristýna Kočí pořídila tři nahrávky a Jaroslav Škárka jednu nahrávku, u níž dokonce lživě tvrdil, že pochází z 29.3.2011, přičemž bylo prokázáno, že musela být pořízena přibližně o 2 měsíce dříve.

Citace z rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 32 :

„...verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách nejenže nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či alespoň zásadně zpochybněna, navíc ji podporuje zdrcující množství dalších důkazů, zejména dlouhá řada svědeckých výpovědí a též nahrávky osvětlující jednání a motivaci Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky. ..“

9. Pocházely finanční prostředky poskytnuté Vítem Bártou jako půjčka z veřejných (státních) peněz ?

Ano Ne

Ne, šlo o soukromé, řádně vydělané a zdaněné, finanční prostředky Víta Bárty! Pak, zde vzniká otázka motivace jednání Víta Bárty. Rozsudek říká, že uplácel výhodnými půjčkami motivován obavou – citace rozsudku : „...z negativní mediální odezvy, jež by politickou stranu Věci veřejné postihla v případě znovuotevření debaty o výši poslaneckých příjmů a v případě snahy o opětovnou změnu zákona ze strany poslanců této politické strany, čemuž se svou nabídkou snažil zabránit,...“ Tedy zestručněno, Vít Bárta poskytoval výhodné půjčky ze svých soukromých peněz, aby si poslanci nenavyšovali platy. Pomineme-li nelogičnost tohoto tvrzení, můžeme se ptát, kde je protiprávnost, jde o jeho soukromé peníze a s těmi si přeci může dělat, co chce ?

Citace z odůvodnění rozsudku soudce Mgr. Jana Šotta str. 38 :

„... jednání obžalovaného Víta Bárty, směřující ke snaze zabránit poškození pověsti jeho politické strany v případě, že by poslanci otevřeli či revidovali debatu o snížení svých příjmů, je do jisté míry lidsky pochopitelné. ...“

10. Je možné uložit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, když někomu půjčíte své soukromé peníze ?

Ano Ne

Přestože soud uznal verzi Víta Bárty, tedy že šlo o půjčku, tak byl uložen i tento trest.

Vyhodnocení:

Odpověděli jste na 9 otázek „Ne“? Tak by měl být i dle Vašeho názoru Vít Bárta nevinen!!!