Nenáviděný samolibý frajer dostal konečně přes prsty. A prý to znamená také to, že spravedlnost již konečně nerozlišuje, a jde po těch opravdu velkých rybách? Skutečně? Je onen démon Rath tím mega úlovkem anebo spíše jen regionálním střípkem z mozaiky, který jen příliš provokoval, patrně někomu překážel a neměl tu správnou kliku jako mnozí jiní?
Nemám v úmyslu jeho čin bagatelizovat, ale humbuk kolem něj připomíná ze všeho nejvíce obří kouřovou clonu. Před časem jsem napsal, že naše tzv. politická elita se již dělí jenom na ty, o nichž již to víme, a na ty, o nichž se to teprve dozvíme.
Příběh Ratha je jen jedním fragmentem, vyvrženým z celku, ale vůbec to neznamená demontáž korupčního systému, který ovládá správu země. To bychom si museli důkladně popsat uplynulé dvacetiletí a nevynechat mnohé miliardové úniky a ztráty. To bychom se museli podívat na legislativní normy, které klientelismus a korupci umožňují. To bychom museli reformovat orgány činné v trestním řízení a justici.
To bychom museli ve státní správě přistoupit na větší disciplínu, řád a kázeň, ale taky princip plné osobní odpovědnosti. To by museli stát řídit a reprezentovat lidé kompetentní a osobnostně zralí. Není to tedy o Rathovi, ale o systému, který generuje Ratha a jemu podobné. A to bez rozdílu stranického dresu. A že by těch jmen již byla pěkná řádka, přičemž by šlo v mnoha případech o ztráty řádově vyšší.
Mnohé země okolo nás mají jiné starosti. Pokud selžou jejich politické špičky, pak odcházejí z nesrovnatelně jiných příčin. Jen si vzpomeňte na letošní odchody německého a maďarského prezidenta. A u nás? Škoda řeči.
Za našimi zády například běží intenzivní dialog Německa a Ruska o společné energetické strategii. My jsme pro ně jen tranzit a možný zdroj určitých benefitů. A to v době, kdy se náš nejvýznamnější soused Německo zvedá a jeho ekonomika začíná opět růst. Strategie je u nich jasná. Obnovit výrobu, zvýšit tak domácí spotřebu a vytvořit nová pracovní místa. Může to znamenat i částečné omezení importu či stahování výroby z jiných zemí do Německa. K tomu potřebuje silné zázemí v energetice. Partnerem je surovinová velmoc Rusko.
A my? Řešíme Bárty, Janoušky a Rathy atd. Jaký má naše země plán? Má nějakou rozvojovou strategii? Má nějaké zahraničně politické priority? Umí čerpat evropské dotace? Má srozumitelný a funkční daňový systém? Má promyšlenou a spravedlivou sociální politiku? Podporuje domácí výrobu a spotřebu? Má rozumné vztahy se zahraničními investory? Dokáže omezit úniky veřejných zdrojů? A co školství, zdravotnictví atd.?
Odpovědi se většinou nedočkáte. A pokud ano, pak to budou více méně omšelé fráze plné ideologických floskulí, případně pak pouhé jednotlivosti bez definované koncepce. A k tomu se přidá strašení Řeckem a návratem komunistů. A mezitím se vytáhne z jiného šuplíku třeba nějaký další Rath.
Nic přeci nepotěší tak, jako potíže jiných. Hlavně, že ta jejich karavana táhne dál. Sraz je o víkendu na golfu v Dubaji.
Výsledkem je pak nesrozumitelná a nedůvěryhodná země. Bohužel.
Včera mi jeden zasvěcený pozorovatel domácí politické scény řekl, že jsem optimista, pokud ještě vidím nějakou naději. A já jsem řekl, že jsem potěšen i překvapen, neboť mne řada čtenářů a glosátorů považuje spíše za pesimistu. Naděje je v nás. Nikdo nám ji nepošle v expres rekomandu se záručním listem. Znovu opakuji – ochraňme si své mikrosvěty. Budeme z nich pak moci čerpat v horších časech.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Mgr. Petr Havlík
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Havlík
