Pan ministr Kalousek k tomu řekl : „Já naprosto chápu každého ministra zdravotnictví, který to čas od času musí zkusit. Věřím, že pan ministr Heger pochopí, že jakýkoli ministr financí se k tomu musí stavět negativně.“ Podřízený pan ministr Heger nijak neprotestuje, trošku se snažil, ale co počít, když nadřízený nechce.
Když už tedy pánové nepracují na dluhu v plnění závazků státu vůči občanům a zdravotnímu systému, aspoň si zažertovali a poskytli trochu top-zábavy. Tipoval bych, že pan ministr Heger zopakuje svůj požadavek znovu až předvolebně a to s účinností zvýšení plateb až třeba od léta 2014, tedy po volbách, a pan ministr Kalousek mu pak konečně uznale vyhoví.
Pánové z klanu rozpočtové odpovědnosti tak dluh státu u zdravotnictví konečně vyslyší a o vlastní nápravu se už pak po nich stejně bude muset postarat další garnitura. Teď ještě není ta správná předvolební doba. Jen tentokrát nevím, zda onen timing pro odmítnutí a časem vyhovění požadavkům zdravotnictví tentokrát vymýšlel ministr Kalousek nebo mu ho už doporučil sám pan ministr Heger. Že je to ještě chvilku stlačitelné, ještě tak zle není, aby se vstřícností ještě posečkal, že se s tím pak budou muset vyrovnat jiní a čím hůře, tím vlastně top-lépe. Dluh státu ke zdravotnictví utěšeně narůstá hanebným neplacením i novým výběrem DPH a čím hůře, tím vlastně top-lépe. Taková malá, veselá, ale slušná lumpárnička. Problémem financování zdravotnictví není, že do ně prostředky nepřibývají, ale že z něj tak či onak ubývají.
Psali jsme:
Prof.MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
