Ministr Chalupa se svým návrhem snaží zásadně změnit dosavadní pravidla péče o národní park. Navrhuje zmenšit území doposud ponechané přírodě o 5 500 hektarů, začít kácet v pralese na Smrčině, v kaňonu Křemelné, či kolem Ptačího potoka v Modravských slatích. Zároveň chce rozšířit zóny, ve kterých je možné stavět sjezdovky a hotely. Ráj pro developery vznikne kombinací Chalupova návrhu a nedávno schváleného zákona o Státním pozemkovém úřadě, který dal šumavským obcím právo získat bezúplatně státní pozemky v zastavěném území nebo zastavitelné ploše právě v těchto zónách parku. Zatímco v jiných chráněných územích, obce pozemky získají pouze za podmínky, že na nich postaví pouze veřejně prospěšné stavby, na Šumavě je tato podmínka explicitně zrušena. V nově rozšířených 3. zónách Národního parku se tedy bude moci stavět cokoliv. 

 

Podezření vzbuzuje i nestandardní způsob, jakým se ministr Chalupa snaží svůj návrh prosadit. Odmítl řádné projednání svého návrhu v Legislativní radě vlády a namísto toho si nechal vystavit mimořádné stanovisko jejího předsedy. Takový postup je ale přípustný pouze v případě novely existujícího zákona, která je zcela bezproblémová a časově naléhavá. Ani jednu z uvedených podmínek (podle čl. 4, odst. 3, Statutu LRV) Chalupův dlouho připravovaný, kontroverzní nový zákon nesplňuje.

 

Strana zelených se připojuje k výzvám českých i mezinárodních expertů. Na ministra Chalupu se koncem loňského roku otevřeným dopisem obrátilo 72 ředitelů národních parků a ředitelů vědeckých a dalších odborných institucí z celé Evropy.  Hlavní představitelé Světového svazu ochrany přírody (IUCN) varovali vedení šumavského parku, že v případě schválení Chalupova návrhu název ‚národní park‘ už „nebude uznáván mezinárodně…“. Šumava by tak přišla o svoji značku a mezinárodní prestiž a v důsledku toho by došlo ke snížení návštěvnosti – zejména ze strany zahraničních turistů. Řada místních lidí by přišla o živobytí, a stát o peníze na daních.  

 

Odborný posudek Chalupova návrhu z Univerzity Karlovy obavy expertů potvrzuje. Proděkan právnické fakulty Milan Damohorský konstatuje, že návrh zákona je „jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit“, „v rozporu s mezinárodními standardy ochrany přírody” a „je nezpůsobilý pro další projednávání v legislativním procesu“.

 

Nejvyšší správní soud nedávno potvrdil rozhodnutí ministra životního prostředí Martina Bursíka z roku 2008 o ponechání 30 procent území národního parku divoké přírodě, kde se netěží ani kůrovcem napadené stromy.  Definitivní výsledek soudního sporu potvrdil i věcné důvody k tomu rozhodnutí. Nejvyšší správní soud konstatuje, že přírodu více poškozují pusté holiny vzniklé kácením kůrovcem napadených stromů, než ponechání stromů na místě. Výrok soudu zároveň potvrzuje, že kácení v nejcennějších územích Šumavy, odsouhlasené úřadem ministra Chalupy, je nelegální a ničí tamní přírodu.

 

Cílem zásadní změny pravidel formou nového zákona je legalizace jeho dosavadního nezákonného postupu. SZ vyzývá vládu, aby škodlivý návrh zákona o Šumavě zamítla.