Balín: KSČM šikuje řady a může to vypadat, že v novém hávu

V KSČM se šturmuje a na krajských konferencích se „demokraticky“ sestavují kandidátky pro předčasné volby do PS P ČR. Čeká-li někdo nějaké jiné, příp. nové tváře je zřejmě neznalý vnitřní situace v KSČM, anebo značně naivní, ovlivněný vystupováním a tvrzeními jejích vedoucích představitelů nejvíce a nejčastěji předsedy V. Filipa. Nejpádnějším argumentem má být nyní dlouhodobě připravované a všelijak kamuflované „odstavení“ kontroverzní osoby bývalého, dlouholetého předsedy ÚV KSČM M. Grebeníčka.

Současný předseda mu zřejmě nemůže dodnes zapomenout, že mu svým lavírováním a doslova „prokaučováním“ své předsednické funkce připravil Grebeníček to, do čeho se Filipovi vůbec, ale vůbec nechtělo, protože byl nucen, jako očekávaný nástupce do funkce předsedy strany, poněkud vystoupit ze zákrytu. Začalo být více vidět na jeho zákulisní šarády. A v těch byl a je mistrem nad mistry. Konečně, když by se to někomu vyplácelo jako jemu, určitě bychom se třeba taky snažili. Jen to svědomí a žaludek si pak někde sehnat…

Prostě Grebeníček začal vadit, protože mezi námi, kdo může být šťastný z toho, neustále po něm uklízet ten ideologický, stalinistický balast po nechvalně známých vystoupeních ve sněmovně. Jenže stále stalinisticky založená část KSČM, a žel i nemalá část jejích sympatizantů na takovéto persóny a rétoriku dává doslova zadání. Nebylo proto snadné Grebeníčka „vyhodit“ i z poslaneckého sedla. Nakonec může mít pravdu ve své milosrdné lži i předseda klubu komunistických poslanců P. Kováčik, když rychle přispěchal a označil nasazení Grebeníčka jednáním krajské konference jihomoravských komunistů až na nevolitelné 9. místo za naplňování čehosi jiného, nového. Tvrdí totiž, že jde o snahy „omlazovat“. Podíváme-li se na problém navíc ještě přes výsledek stejných voleb na krajské konferenci pražských komunistů, kde údajně neuspěl v klání o vedoucí pozici na kandidátce místopředseda J. Dolejš a vyhrála nad ním M. Semelová, nemusí se KSČM obávat o to, že by nebyl s Grebeníčkovým koncem ve sněmovně nikdo, kdo by dokázal tak nějak halasně a ideově pevně, po „stalinsku“ zahřímat. Nakonec, o co šlo? Vždyť i sám Grebeníček tvrdí, že kandidovat nechtěl, a proto na jednáních, kde se o tom rozhodovalo ani nebyl. No, kdo je opravdu znalý, dobře ví, že tyto mimikry hrával bývalý předseda ÚV KSČM M. Grebeníček velice rád a je mu třeba připsat, že velice dobře. On se totiž od svého vlastního „dobrovolného“ ukončení mise ve funkci předsedy strany na jednáních žádného relevantního stranického orgánu nevyskytoval a s předsedou Filipem si toliko jeden čas přes média dopisoval.

Přesto se však nelze ubránit dojmu, i s ohledem na angažovanost některých lidí kolem KSČM z oblasti podnikání tzv. PR a s informacemi všeho druhu, že může jít o cílené, důsledné, definitivní odstavení některých lidí z minulosti, pamětníků, svědků, kdy se některé úkony a kroky ODS a KSČM velice sbližovaly (zejména volbami prezidenta V. Klause aj.), a nebylo by příliš dobré, aby taková „paměť“ ve vazbě na současné problémy ODS, lidí z ní a kolem ní, házela „základky“ pod kola rozjíždějícího se „zemanovského koaličního vláčku“, který může přivést tolik dobré a chutné božské many (a pro KSČM třeba i poslední).

Není rovněž od věci se domnívat, že zde proběhl tradiční kalkul, něco za něco a na jižní Moravě to dopadlo právě ve vazbě na Prahu, a naopak. Kdo ví, kdo ví? A možná je to úlitba také tzv. štěpánovskému vlivu v KSČM, kdy se uzavře tzv. smír mezi „opravdovými“ a ještě „opravdovějšími“, aby to před volbami těmi kandidátkami KSČM a KSČ nemátlo veřejnost, natož vlastní členy. To jen z venku to tak opět vypadá…

Rovněž s tím omlazováním a novými tvářemi však P. Kováčik dost ujel. Stačí se podívat, kdo na oněch předních místech kandidátek v jednotlivých krajích je. O jak moc tzv. nové tváře jde a jak jsou na tom věkově, veřejnost záhy zjistí, že i několik málo let dolů je v těchto vodách úspěch nad úspěchy. Dokonce se v některých případech naplňují, resp. pokračují vize známého TV seriálu „Kde otec končí, tam syn začíná“, v podání např. ústecké kandidátky jen v rodu ženském, „kde matka končila, tam dcera začala a hodlá pokračovat“.

Kladu si otázku, kdy již konečně nejen KSČM, ale i další tzv. parlamentní politické strany přestanou lidem lhát, kdy již začnou dělat personální politiku dle standardů a léty požadovaných zásad a často i rozumných kritérií pro změny vážně myšlené. Kdy dokáží nahradit zjednodušující a zavádějící schémata a přístupy typu – mladší je šancí, nové je dobré, staří přinášejí zkušenost, ženy jsou odpovědnější, proporcionální skladba apod. Samozřejmě, že kritéria i tohoto, a zejména tohoto typu je třeba uplatňovat, ale vážit je třeba na doslova lékařských vahách. Většinou je to nakonec o tom, že rozhoduje tzv. volitelné místo na kandidátce, kde její složení právě na těchto volitelných místech je o loktech, dohodách volitelů atd. A málo tomu má šanci pomoci volání po tzv. preferenčních hlasech samotných volících občanů, když tomu nakonec brání tvrdě nastavená kritéria, která spolehlivě účinnost takového „přirozeného občanského výběru“ eliminují.

Konečně, jakou šanci má KSČM přijít s něčím novým, s nějakými novými tvářemi a osobnostmi? Celá dlouhá polistopadová léta si totiž budovali pozice ti, kteří tam budou ve své drtivé většině i po případných předčasných volbách. Nenechali vedle sebe nikoho nového vyrůst, nikoho programově systematicky a soustavně nevychovávali. Ti, co se třeba více méně sami objevili, byli výjimkami potvrzujícími pravidlo, že změna je pro jiné, ale ne pro KSČM. Když se náhodou přeci jen kdosi objevil a vystrkoval příliš růžky, měl svou hlavu a dokonce názory, které navíc veřejnost i brala a obraz strany v konečném důsledku stavěl do lepšího, přijatelnějšího světla, byl vždy spolehlivě zpacifikován nějakou vějičkou v podobě asistentského angažování nebo nějakou méně podstatnou funkcí a nebo, a to častěji, po trpělivé mravenčí práci pomluven, skandalizován a odejit. Samozřejmě na základě tzv. jeho vlastních chyb, omylů a nedostatečné ideové komunistické pevnosti. Nový atribut se přidal po čase: nevyl jako vlk s těmi „správnými“.

Domnívám se, že nyní pro případné předčasné volby mohou potencionální voliči KSČM počítat se skutečně ideově pevným a osvědčeným „rote mančaftem“, který očekávání svých „majitelů“ určitě nezklame. Jak to bude s případnými očekáváními, tužbami a přáním voličů bych si netroufal tvrdit.

Vlastimil Balín, občasný komentátor dění v třešňovém sadu

P.S.: názor jaksi trochu navíc – konečně, z čeho má však vlastně KSČM šanci vybírat ve vlastních řadách něco málo předpokládám nad padesátitisícových, když jejich průměrný věk je určitě dnes přes 70 let. Navíc se nepochopitelně určitě, konečně jako vždy sama sobě chlubí tím, že jde o stejný počet nových, který se přijímal v ODS (nemyslím si, že bylo upuštěno od srovnávání právě s touto pravicovou stranou). Ale ODS je na sestupu, nebo se snad mýlím? Prostě tendenci, na níž jsem upozorňoval a doporučoval opatření ještě jako první místopředseda ÚV KSČM se nejen nepodařilo zastavit, ale nabrala zřejmě ještě ráznější krok. Je krátkozraké se do vlastních řad chlubit, kolik že se přijalo nových členů po roce 2000, když se úbytek nedaří ani zmírnit, natož zastavit. Nevím, zda si někdo odpovědný v KSČM klade otázku proč, když bylo od roku 2000 přijato typuji tak přes 6 700 nových členů, jich je v evidenci možná jen max. kolem přes 4 500? V KSČM by se měli ptát: „kam se poděla, nikoli druhá rota“, ale více než asi tak dvoutisícovka těchto lidí? Myslím, že odešli, když viděli to nadělení v ZO a v zákulisí „třešničkového cirkusu“. S některými, když mluvíte, však slyšíte, že to nebylo kvůli „nadělení nebo zákulisí třešničkového cirkusu“, ale proto, že se nic nedělo, nikdo po nich nic nechtěl, nikdo nebral vážně jejich názory a připomínky, nikdo s nimi nikam nepočítal. Šli za cílem, s chutí se více angažovat, podílet se na řešení problémů, šli však za přeludem a virtuální realitou, umně vytvářenou rétorikou funkcionářů KSČM, a tak na politické angažmá rezignovali.

Ti trpělivější skončili v ČSSD a záhy i tam. Jiní si subjekt pro „angažování“ a aktivitu našli a žel, pokračují v řadách extremistických organizací. Prosím, aby „kontrarozvědka“ nehledala zdroj, protože ten je v minulých mně dostupných a známých statistikách, u nich si každoročně projektuji možný vývoj a jsem přesvědčen, že se příliš nemýlím, že?