Marksová-Tominová: Chraňme svá lidská práva

10.12.2013 23:11

Desátý prosinec je na celém světě připomínám jak Mezinárodní den lidských práv – na památku Všeobecné deklarace lidských práv přijaté v roce 1948. Tento dokument stojí za povšimnutí už jen proto, že z něj vychází Listina základních práv a svobod, nedílná součást Ústavy ČR.

Marksová-Tominová: Chraňme svá lidská práva
Foto: cssd.cz
Popisek: Stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti Michaela Marksová-Tominová

Lidská práva nejsou prázdným pojmem. Za jejich porušováním kdekoli na světě se skrývají smutné či tragické osudy konkrétních lidí. Česká republika patří celosvětově k nejbohatším státům a naše práva jsou chráněna mnohem lépe než v zemích méně vyspělých. Což ale vůbec neznamená, že je zde všechno v pořádku. Jen tak namátkou:

  • Neustále dochází k diskriminaci na trhu práce, kdy zaměstnavatelé odmítají uchazeče/uchazečku o práci jen proto, že se jedná například o ženu či osobu starší 50 let. Antidiskriminační zákon, který by měl obětem diskriminace pomoci, je zatím využíván naprosto minimálně – lidé o něm buď vůbec nevědí, nebo nemají sílu a prostředky ho na svoji obranu použít.
  • Ženy mají horší postavení než muži nejen při přijímání do zaměstnání, ale také při získávání lépe placených a vedoucích míst: rozdíly ve mzdách mezi oběma pohlavími dokazují údaje Českého statistického úřadu a patří k nejvyšším v Evropské unii, stejně jako nízké zastoupení žen ve vrcholných pozicích politiky i byznysu. Také české podmínky pro kombinaci péče o dítě a vykonávání placeného zaměstnání, které se týkají především žen, patří v evropském srovnání dlouhodobě k těm nejhorším.
  • Další skupinou, o které se hovoří málokdy, jsou děti a jejich práva. Z řady konkrétních případů, se kterými jsem se během svého profesního života setkala, pro mě vyplývají velké pochybnosti, nakolik náš systém dokáže skutečně postupovat v „nejlepším zájmu dítěte“ a nakolik se spíše jedná o zájem jednoho z rodičů či pohodlí sociální pracovnice nebo soudkyně. Že je v této oblasti co zlepšovat vám potvrdí domácí i zahraniční organizace, které se právům dětí věnují.
  • Romové žijící v sociálním vyloučení: o nich se naopak hovoří často, byť málokdy věcně a kompetentně. Tito lidé žijí ve velké chudobě, řada z nich se ocitla ve vyloučené lokalitě nikoli vlastní vinou, a i ti z nich, kteří jsou ochotni hledat práci a lepší bydlení, nemají kvůli svému etnickému původu šanci. Situace této menšiny se netýká jen uzavřených ghett, týká se celé společnosti: jestliže stát s obcemi nezačnou aktivně a systematicky proti sociálnímu vyloučení bojovat, vzroste sociální napětí ještě více a hrozí, že i u nás začnou být extrémisté voleni v demokratických volbách. A následky mohou být nedozírné.


Ještě jednou připomínám: lidská práva nejsou abstraktním pojmem. Když o jejich dodržování nebudeme usilovat, jednoho se možná probudíme a žádná mít nebudeme.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ČSSD

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Berdychová: Nové chráněné bydlení v Jičíně je v provozu

20:07 Berdychová: Nové chráněné bydlení v Jičíně je v provozu

Klienti Domova sociálních služeb Chotělice využívají nových prostor chráněného bydlení v lokalitě Ji…