Ministr Cieńciała: Je nutné snížit dopady nákladů na podporu OZE do cen elektřiny

14.09.2013 10:31

Projev na 13. schůzi senátu dne 13. 9. 2013

Ministr Cieńciała: Je nutné snížit dopady nákladů na podporu OZE do cen elektřiny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała

Ještě jednou dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Základním důvodem zpracování této novely zákona je nutnost snížení dopadu nákladů na podporu obnovitelných zdrojů do cen elektřiny. Finanční prostředky na podporu OZE představují pro spotřebitele elektrické energie významnou finanční zátěž. Současná výše poplatků je 583,– Kč za megawatthodinu. Představuje vážný problém pro podnikatele. Jimi odváděné částky výrazně zatěžují produkci jejich podniků a snižují konkurenceschopnost výrobků vůči výrobcům ze zemí, kde odběratelé elektřiny nehradí podporu vůbec. Nebo v mnohem menší míře.

Česká republika má v současné době v cenách elektřiny pro průmysl nejvyšší poplatky v EU a druhé nejvyšší poplatky pro domácnosti. Navíc se tato částka vlivem nově postavených výroben, využívajících OZE, každoročně zvyšuje.

Předmětem předkládané novely zákona jsou následující opatření: Zastavení podpory pro nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 s přechodným ustanovením, umožňujícím do 31. prosince 2015 dokončit již rozpracované projekty větrných, vodních, geotermálních elektráren a výroben, využívajících biomasu, které jsou ve vysokém stádiu připravenosti.

Za další, stanovení maximální výše poplatku na podporu OZE, který bude vybírán od zákazníků jako součást regulované složky cen elektřiny, a to ve výši 495 korun za MWh. Další potřebné finanční prostředky na podporu nad rámec stanovené maximální výše poplatku na OZE budou hrazeny prostřednictvím státního rozpočtu.

Za další, pokračování odvodu elektřiny ze slunečního záření od 1. ledna 2014 pro výrobny elektřiny, uvedené do provozu v roce 2010, a to sazbou 10 % u výkupní ceny a 11 % pro zelené bonusy.

Tempo rozvoje OZE v České republice a reálný výhled do roku 2020 nám analyzují, že závazky České republiky, týkající se 13% podílu OZE na konečné spotřebě energie budou splněny i při zastavení podpory dle této novely.

Dopad této novely na státní rozpočet činí podle současných projekcí zhruba 4 miliardy korun ročně. Navýšení oproti současnosti.

Výsledkem ale bude významně vyšší přidaná hodnota v průmyslové výrobě oproti současnosti, a zejména opatření, zabraňující možnému odchodu části průmyslu do zahraničí v budoucích letech. Oproti vyšším nákladům státního rozpočtu tak stojí vyšší výběr daní z příjmů firem a nižší náklady, spojené s řešením sociálních dopadů a nezaměstnanosti.

Návrh novely zákona rovněž zjednodušuje požadavky na osoby oprávněné instalovat zařízení, využívající OZE, která jsou uvedena v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií tak, aby minimalizovaly administrativní zátěž, podnikání, a přitom byly v souladu s platnými požadavky směrnic Evropské unie.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala některé pozměňovací návrhy, které si kladou za cíl zavést transparentnost vlastníků podpory elektřiny. Dále byla přijatými pozměňovacími návrhy upřesněna přechodná ustanovení a účinnost zákona a stanovena výjimka ze zastavení podpory pro malé vodní elektrárny.

Přestože v případě této výjimky jde o nesystémové opatření, jeho faktický dopad a náklady na podporu OZE je zcela minimální a žádný boom ani do budoucna v této oblasti nehrozí.

Pro úspěšné dokončení legislativního procesu tohoto pro vývoj hospodářství ČR důležitého právního předpisu je nutná podpora Senátu. Tuto novelu považuji za velmi významnou pro celý český průmysl a podnikání, i pro domácnosti i ostatní drobné spotřebitele.

Vážené paní senátorky, senátoři, za nákladě výše uvedeného si vás dovolím požádat o podporu a schválení této novely zákona. Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: senat.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT představila první desítku svých kandidátů do eurovole…