První česká komerční televize se od roku 2002 stává velkoproducentem politiků (Železný, Bobošíková, John). Studovat jejich volební programy vždycky bylo vedlejší. Někdo byl talentovanější, tak si jej napsal (Železný), jiný politice moc nerozumí, tak se omezuje na poláčkovské vedení řečí (John), píše Reflex.
V obou případech je důležité něco jiného - novácká značka vypálená na jejich čele. Co symbolizuje? Zvláštní směr kultury udržování včerejších jistot a sžíravé kritiky dnešních nejistot. Na bázi ducha Novy vzniká zvláštní mix českého nesebevědomí ze stále složitějšího světa a současně kverulantství jako reakce na tyto věci.
Tváře TV Nova problémy za své diváky jakoby řeší. Na obrazovce i v politice. Politická strana s tímto zacílením je něčím jako oázou pro odreagování aktuálních frustrací.
Z partičky lidí, co spolu mluví, je reálná politická síla
Tři týdny před blížícími se volbami je zřejmé, že právě Věci veřejné se stanou hlavní protestní stranou. Původně partička bohatých kluků a fashion holek, co spolu mluví, chtěla mít jen vliv na pár pražských radnic. Ale instalací novináře Radka Johna do svého čela dostalo jejich hnutí založené na kritice „politických dinosaurů" úplně jiný náboj.
Navíc se Věci veřejné těší zhruba stejné voličské přízni na celém území republiky, takže jim při předpokládaném zisku kolem 12 procent hlasů nehrozí, že by byly znevýhodněny zákonitostmi tuzemského volebního systému.
V Česku se letos protestuje podobně jako v království
Podle týdeníku Reflex jsou Věci veřejné podobným jevem, jako ve Velké Británii liberální demokraté. Také v ostrovním království už přerostla nespokojenost s dvojicí hlavních stran - labouristy a konzervativci - v masový jev, jehož důsledkem jsou strmě rostoucí preference „třetích vzadu", tedy právě liberálních demokratů.
Něco podobného se dá pozorovat i v české kotlině. Zatímco před čtyřmi roky ODS a ČSSD doslova vyluxovaly hlasy menším politickým stranám, teď jim naopak hrozí, že voliči sáhnou k protestním hlasům, aby giganty na domácí politické scéně vytrestali. A nejčastějším adresátem protestních hlasů by měly být Věci veřejné, míní týdeník ve svém komentáři.
Související:
John si diktuje podmínky. Podpisové právo ale nemá
Radek John je buď šibal, nebo trouba, míní Paroubek
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
