O příspěvku na nesoběstačnost má rozhodnout vyhláška. Poslanci nadávají

29.11.2011 21:28

Příspěvek na sociální služby pro lidi, kteří nejsou soběstační, má být stanoven vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí, nikoli zákonem. Opoziční poslanci protestovali, že tato vyhláška od ledna příštího roku zhorší situaci u řady lidí, kteří na ni nedosáhnou.

O příspěvku na nesoběstačnost má rozhodnout vyhláška. Poslanci nadávají
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vojtěch Filip s Bohuslavem Sobotkou ve sněmovně

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, která stanoví bližší vymezení schopnosti pacientů zvládat základní životní potřeby, stejně jako způsob hodnocení těchto schopností, se stal předmětem bouřlivé diskuze sněmovního Výboru pro sociální politiku.

Na jednání byla zmiňována opozicí i nekvalita novely zákona o sociálních službách, která s vyhláškou bezprostředně souvisí. Podle zástupců ministerstva však pomůže zpřehlednit a lépe vyhodnotit míru bezmocnosti pacienta a jeho potřeby mimořádné péče a péče o domácnost.

Důvodem největší kritiky opozice je spěch, s nimž se vyhláška má schválit, aniž by byla diskutovaná nejen s opozicí, ale také odborníky.

Ignorujete klasifikaci WHO, vyčinila ministerstvu i koalice

Vyhláška by měla, zejména z pohledu opozice, nabýt účinnosti společně se zákonem, tedy od počátku příštího roku. Podle poslankyně ČSSD Milady Emmerové je však vyhláška plná nedodělků. „Zavedení této vyhlášky se vymstí, protože zkomplikuje život lékařům i sociálním pracovníkům," říká poslankyně. Jak se navíc ukázalo během diskuze, s takovým spěchem nesouhlasí nejen opoziční, ale i někteří koaliční poslanci.

„Musím souhlasit s opozičními kolegy", řekla poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. Za ignorování ICF klasifikace, která je stanovena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) si ministerstvo vysloužilo i její kritiku.

Podle ministerstva jsou v posudkovém systému aktéři - ošetřující lékař, sociální pracovník a posudkový lékař. Nikdo z nich prý nemůže klamat. „Jedině snad prý pacient, který může simulovat," konstatoval jeden ze zástupců ministerstva.

Zdraví má podle ministerských úředníků část subjektivní (vnímanou pacientem) a objektivní. Zástupce ministerstva upozornil, že posudkoví lékaři nejsou školeni ze subjektivní části, tedy jak se pacient cítí, zda se cítí být schopen určitou činnost vykonávat, ale z objektivní (lékařská zpráva, diagnóza a sociální dopad postižení na jeho soběstačnost).

Podle opozice to povede jen ke zhoršeným podmínkám pro pacienta. Nedostatečně vyškolení posudkoví lékaři mohou podle nich dělat chyby jen z důvodů nedostatečného proškolení a informovanosti. „Budou mít velmi málo času, aby se s tou vyhláškou v tolika oborech a s tolika diagnózami mohli podrobně seznámit", řekla na závěr Emmerová.

Psali jsme:
Kojenecké ústavy se nemůžou zrušit, bojí se levice i odborníci
Zdražení, a to pořádné. Čtěte, proč prý příští rok nebude k životu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

13:45 Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

Dvacet devět procent Němců si myslí, že politici by měli být potrestáni za to, co prováděli za covid…