Zoufalství na dvakrát tak musejí odrážet i lékaři a personál u pacientů s onkologickým onemocněním. To první je dané nemocí samotnou, to druhé nejistotou z toho, jaké šance takový pacient bude mít a zda to nebude znamenat totální krach financí v mnoha rodinách.
"Ta léčba onkologicky nemocných pacientů je hodně drahá. Navíc dlouhodobá. Samozřejmě, že se lidé bojí toho, že by si ji museli třeba i z části hradit. Ve většině případů by to bylo naprosto nemožné - vždyť ti lidé s rakovinou většinou nemohou pracovat, nemají tedy z čeho by léčbu platili. Proto jsem zcela zásadně proti tomu, aby léčba rakoviny, včetně biologické léčby, která je ještě dražší, než ta běžnější, nepatřila do nadstandardu, ale zůstala ve standardní péči. Navrhuji a hovořím o tom již několik let," řekl ParlamentnímListům.cz i ve světě uznávaný odborník na onkologii, předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
Heger o mých stanoviscích ví. Už dlouho. Zatím se mě ale na nic neptal
To, že by byl v posledních měsících oslovený ministerstvem s tím, aby své poznatky z dlouholeté praxe v onkologii prezentoval a mohly být vztaty v potaz při stanovení standardů a nadstandardů v péči o lidi s rakovinou, se však dosud nestalo.
"Mám připravenou celou řadu svých připomínek, není to však žádné tajemství, poněvadž jsem o nich hovořil s ministrem Leošem Hegerem ještě v době, kdy byl ředitelem nemocnice v Hradci Králové. On moc dobře můj názor zná - domnívám se, že v péči o naše pacienty by žádná léčba nadstandardem bý neměla," uvedl dále specialista v oboru Jiří Vorlíček. Přiznal, že se současným ministrem se zná dlouho a do jisté míry ho považuje za přítele.
Vorlíček si je však moc dobře vědomý toho, že peníze v rezortu zdravotnictví chybí a je třeba udělat opatření, aby se to napravilo. "Je třeba se zamyslet nad tím, jak si Česko momentálně stojí a nad možnostmi, jak drahou péči tedy může stát svým občanům poskytnout. To je nesporný fakt. Vím, že v Česku je průměrná spoluúčast pacienta na léčbě 14 procent a mnohým se to nelíbí. Přitom vím, že v jiných zemích Evropské unie tvoří spoluúčast pacientů na léčbě v průměru 25 procent, takže tady jisté rezervy prostě jsou.
Já osobně jsem však pro to, aby si všichni lidé připláceli na léčbu běžných nemocí, a tím byli solidární s těmi, co onemocní vážně - například rakovinou. Ti si totiž pak na léčbu připlácet nemohou. Je spočítáno, pokud by lidé platili při lehkých onemocněních v průměru sto korun, do zdravotnictví by to přineslo ročně 2 miliardy korun. A to už by bylo někde znát," vyjmenoval své argumenty pro ParlamentníListy.cz Vorlíček.
Léčba lidí s rakovinou stojí ročně miliony. V Česku by na to měla jen hrstka lidí
Biologická léčba, která je i nyní pro řadu pacientů nedostupná nebo problematická, poněvadž ji nechtějí zdravotní pojišťovny platit, by však i v budoucnu měla být standardním způsobem léčby a jak Vorlíček podotkl, bude prosazovat to, aby za ni pacienti neplatili.
Čtěte také:
"Pacient se léčí s rakovinou dlouhodobě, za rok by taková léčba vyšla na miliony. Musel-li by si na ni pacient přispívat, měli by pravdu sociální demokraté, že by prostě řada z nich zbytečně zemřela, poněvadž by si péči dovolit nemohla. Podle mých odhadů by v Česku byla tak maximálně tisícovka lidí, která by si léčbu rakoviny mohla platit. Jenomže každoročně je nově diagnostikováno v naší zemi 70 tisíc případů onkologických nádorů. A tento počet ještě každý rokem stoupá v průměru o pět procent," uvedl pro ParlamentníListy.cz velmi nepříjemně znějící statistická čísla z praxe Vorlíček. Dodal, že dalších 450 tisíc Čechů je sledováno onkology po vyléčení rakoviny či odstranění nádoru.
Co to je biologická léčba?
Cílená biologická léčba je nejmodernější onkologickou terapií, která je součástí standardních léčebných postupů u řady zhoubných nádorů. Používá se např. v léčbě karcinomu tlustého střeva, karcinomu prsu, nádorů hlavy a krku, plic, ledvin, jater, stromálních nádorů zažívacího traktu a zhoubných chorob krve. Podmínkou proto, aby lékaři mohli biologickou léčbu pacientovi podat je nezbytná znalost a správné vyšetření molekulárně biologických znaků nádoru, které zajišťují účinnost léčby. (Zdroj: MojeMedicina.cz)
Právě biologická léčba je přitom dlouhodobým problémem české onkologie. Například vloni musela Česká onkologická společnost (ČOS) upozornit veřejnost i politickou reprezentaci v Česku, že ani v polovině listopadu nebyly ze strany zdravotních pojišťoven podepsány dodatky na příští rok ke speciálním smlouvám uzavřeným mezi Komplexními onkologickými centry a plátci péče.
Čtěte také:
"Onkologové v centrech se tak dostali před Sofiinu volbu - Mohou si vybrat: Buď vhodným pacientům moderní účinnou léčbu nenaordinují a riskují tak žalobu na sebe i na zdravotnické zařízení, které je zaměstnává, protože pacienty vědomě poškodí. Nebo biologickou léčbu pacientům předepíší a vystaví svého zaměstnavatele riziku zadlužení. Vedení zadlužené nemocnice, ve které se Komplexní onkologické centrum (KOC) nachází, může pak odpovědného lékaře obvinit za vzniklou finanční situaci, což může v konečném důsledku vést k výpovědi lékaře ze zaměstnání," vysvětlil nepříliš pozitivní situaci už i v minulých letech v otevřeném dopise předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Právem jsou tedy nyní pochopitelné obavy i z řad lékařů.
Pravidla chybí. Lékaři neví a pojišťovny zatím mlčí
Zdravotní pojišťovny totiž otevřeně stále hovoří o nedostatku finančních prostředků. Onkologové ani v letošním roce ještě neobdrželi od plátců péče žádná pravidla, podle kterých by měli léčit jejich pojištěnce, a tedy své pacienty.
"Žádný nemocný nemá uzavřenou smlouvu s lékařem či zdravotnickým zařízením; je ve smluvním vztahu se svou zdravotní pojišťovnou. Plátci péče by proto měli jednoznačně specifikovat, kterým pacientům, jakou léčbu a v jaké výši uhradí. Místo toho plátci péče poskytli Komplexním onkologickým centrům pouze sumu peněz odpovídající stejné výši jako v roce 2009 sníženou ještě o 2 procenta.
Onkologicky nemocní však díky moderní léčbě přežívají déle a další nově diagnostikovaní pacienti neustále přibývají. Pro optimální léčbu všech nemocných dle standardů péče jsou tak stávající finanční možnosti nabídnuté zdravotními pojišťovnami nedostatečné," upozorňuje na další nepříjemný fakt tentokrát spíše z pohledu lékařů a nemocnic profesor Jiří Vorlíček.
Čtěte také:
Dodává, že Česká onkologická společnost si je vědoma nedostatku peněz. Upozorňuje však na to, že pro léčbu onkologicky nemocných potřebuje od zdravotních pojišťoven znát jasná pravidla. Ze strany zdravotních pojišťoven však dosud ČOS na tyto zaslané materiály neobdržela žádnou reakci.
„Neexistence pravidel nejenže znesnadňuje lékařům jejich každodenní práci, ale také znemožňuje celé společnosti zúčastnit se nutných reforem zdravotnictví - tedy zvýšit zapojení pacienta do celé léčby, dodržovat principy solidarity, poskytovat péči na základě skutečných potřeb a usnadnit stejný přístup k péči pro všechny," shrnul Vorlíček.
Čtěte také:
- Šťastný: Zdravotní reforma je obrovským krokem pro pacienty i zdravotnictví
- Nadstandard v praxi. Cukrovkáři za operaci tvrdě zaplatí
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
