Až ze zámoří doletěl vzkaz ministra financí Miroslava Kalouska, že pokud se bude vinou celosvětové krize vyvíjet česká ekonomika výrazně hůře, než předpokládal při sestavování státního rozpočtu, bude nutné přijmout kroky na příjmové i výdajové stránce státního rozpočtu. V příjmech by se to týkalo nepřímých daní, ve výdajích by bylo nutné nahradit politiku tupých škrtů škrty velmi ostrými.
V roce 2009 skončil státní rozpočet České republiky rekordním schodkem 192,2 miliardy korun, o rok později byl deficit 156,4 miliardy korun. Na letošní rok je naplánován schodek 135 miliard a pro příští už jen 105 miliard. Při jeho sestavování však vláda počítala s růstem hospodářství o 2,5 procenta, ale podle výroku premiéra Petra Nečase z minulého týdne bude muset odhad ekonomického růstu snížit na 1,5 procenta.
- SLEDUJEME téma: Státní rozpočet
Pomalejší růst ekonomiky. Bude vůbec nějaký?
Se svou pesimistickou troškou do mlýna přispěchal také Mezinárodní měnový fond, který snížil odhad růstu české ekonomiky v příštím roce z 2,9 na 1,8 procenta. „Kvůli změně odhadů MMF bych rozpočet určitě nepředělával, člověk musí věřit svým výpočtům. Jinou věcí je, že růst bude ještě pomalejší, než konstatují poslední odhady," říká pro ParlamentníListy.cz hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, od července 1999 do dubna 2001 ministr financí Zemanovy vlády.
Podle exministra je sestavení rozpočtu věc názoru a pokud si vláda stojí za svým odhadem růstu, tak ho bude muset také obhájit. „Osobně si myslím, nebo spíš z našich výpočtů usuzuji, že i tyto odhady růstu budou mylné a růst bude ve skutečnosti nulový," předvídá Mertlík ještě větší propad příjmů státního rozpočtu, než o jakém se mluví v souvislosti s nejčerstvějšími odhady.
Chybou byl pokles daňové kvóty za Topolánkovy vlády
Zareagovat na to nebude nic jednoduchého. „Zejména na příjmové stránce je to otázka schvalování řady zákonů a na to už nemá vláda čas," míní bývalý ministr financí, jenž za jednu z největších chyb považuje, že za Topolánkovy vlády klesla daňová kvóta na 33 procent, zatímco dříve byla 36-37 procent. „Problém je zejména to, že se krade. Mám tím na mysli předražené veřejné zakázky, protože nebýt jich, tak by možná i těch 33 procent stačilo," upozorňuje Mertlík.
„Je to už mnoho let, co jsem ve sněmovně říkal, že ministr financí musí při sestavování státního rozpočtu počítat s tou nejpesimističtější variantou a pak může být příjemně překvapen, pokud vyjde optimističtější prognóza," připomíná pro ParlamentníListy.cz ministr financí první Topolánkovy vlády Vlastimil Tlustý, dlouhá léta ekonomický expert ODS.
Kalouskem navařenou kaši budeme muset sníst všichni
„Pan Kalousek nám ale vždy naservíruje optimistickou variantu a pak nám po kouskách tváří v tvář realitě servíruje tu horší a horší," domnívá se Tlustý, že od jeho nástupce je to jen taková hra. „Něco jako ´na slepou bábu´ nebo v tomto případě ´na slepého Kalouska´. Všechny státní rozpočty, které pan Kalousek připravoval, byly nereálné," tvrdí dlouholetý šéf rozpočtového výboru.
Podle něj všechno musí začít přiznáním skutečného stavu věcí, že problém veřejných financí je desetkrát horší, než se uvádí, což ale Kalousek nikdy neudělá. Radit, co s takto navařenou kaší, se Tlustému nechce. „Sice se říká, co si kdo navařil, ať si také sní, ale problém je, že tu Kalouskovu kaši budeme muset sníst my. Nejlepší rada, kterou bych mu mohl dát, je, aby se sebral a odešel," doporučuje stávajícímu ministru financí jeho předchůdce.
Začít se musí od výdajové stránky rozpočtu
Konkrétnější byl Jiří Rusnok, jenž usedl do křesla ministra financí na období od dubna 2001 do července 2002 a jím naplánovaný schodek 46,2 milirdy korun byl v roce 2002 „trefen" téměř přesně (45,7 miliardy). I když současný prezident Asociace penzijních fondů ČR uznává, že za stávající situace se nic geniálního asi vymyslet nepodaří, soustředil by se na výdajovou stránku státního rozpočtu.
„V první řadě se ministr financí musí podívat na stranu výdajů, protože tu má v rukou. Dá se uvažovat, jak výdaje řídit ještě striktněji. Dá se předpokládat i nějaké vázání výdajů a jejich postupné uvolňování. Nezbytné bude pochopitelně i šetřit na provozních výdajích," vyjmenovává pro ParlamentníListy.cz exministr Rusnok.
Spotřební zdanění by se dalo využít i u hazardu
Pak přijde čas přemýšlet i o zvýšení příjmů státního rozpočtu, což v pohledu na příští rok už bylo odstartováno zvýšením nižší sazby DPH z 10 na 14 procent. „Situace je vážná, takže je třeba uvažovat i o zvýšení spotřební daně u cigaret a částečně alkoholu. Kandidátem na spotřební zdanění je i hazard. Pokud ho vnímáme jako společensky nežádoucí aktivitu, proč by neměla být zavedena i na tento byznys?" ptá se Rusnok.
„Ještě důležitější by bylo uvažovat o podpoře programů, které by působily antikrizově. Mám tím na mysli menší akce typu Zelená úsporám, nebál bych se je posílit. Nebo program na zvyšování kapacity institucí, které se starají o lidi v pokročilém věku," přichází exministr financí s návrhy opatření na podporu ekonomiky. „Rozpočet by měl možná i mírně větší než plánovaný deficit, ale v této situaci není důležité, jestli bude sto pět, nebo třeba sto deset," dodává Rusnok.
Věci veřejné požadují svolání koaliční finanční komise
Informace o vývoji domácí i světové ekonomiky považuje za tolik závažné výkonná rada Věcí veřejných, která vyzvala ministra financí Kalouska ke svolání koaliční finanční komise, jež se za 12 týdnů od ustavení ještě nesešla. Její svolání považuje nejmenší vládní strana za navýsost potřebné vzhledem k ekonomickému vývoji a střednědobému výhledu veřejných financí České republiky.
K věci:
-
Kalousek navrhuje politiku ostrých škrtů, pokud se zhorší ekonomika
-
Těšte se. Teď teprve přijde drahota a další škrty. Odborník varuje
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
