Adopce významných hrobů je projekt Správy pražských hřbitovů. Od roku 2013 se široká veřejnost může aktivně zapojit do péče o hroby významné z hlediska historického, uměleckého či společenského a společně tak zabránit zanikání a chátrání takových hrobů.
„Po návrhu historické a letopisecké komise rady města nebylo co dlouze zvažovat, rádi jsme na adopci přistoupili. Navíc ani nejde o horentní částku,“ říká místostarosta Jan Čechlovský. „Adopční pronájem na deset let vyjde město na 6410 korun,“ upřesňuje místostarosta.
Hrobová zařízení významných hrobů jsou nabízena k adopčnímu nájmu za účelem zajištění jejich rekonstrukce, opravy či údržby, které hradí a zajišťuje adopční nájemce. V tomto duchu je také sepsána smlouva o nájmu hrobu.
„Město Chrudim se takovým slavným rodákem může jenom pyšnit, věhlasu jeho osobnosti ovšem stav hrobu neodpovídá. Příští rok bychom rádi hrob nechali zrestaurovat,“ nastiňuje plány starosta Chrudimi Petr Řezníček s tím, že v rozpočtu města na rok 2018 se příslušná položka objevila. Rozpočet města však ještě čeká projednání a schvalování na posledním letošním zasedání zastupitelstva v pondělí 11. prosince.
Hrob Jana Nepomuka Štěpánka není jediný, kterému město zajistí péči. Již v minulosti obnovilo rodinnou hrobku rodiny Rozvodovy, která má status kulturní památky a je situována na hřbitově U Václava. Významné měšťanské rodině patřil dům v rohu Resselova náměstí č.p. 76 (vedle nové radnice), který rodina vlastnila od roku 1787 až do roku 1889.
Od roku 2007 pak město pravidelně pečuje o několik hrobů svých významných osobností, a to prostřednictvím Technických služeb. Je to hrob chrudimského malíře Františka Müllera, jehož místo posledního odpočinku bylo zrestaurováno v loňském roce, a např. hroby doktora Pippicha, koncertní pěvkyně Marie Musilové, skladatele Aloise Hniličky, starosty Františka Wagnera a dalších.
Jan Nepomuk Štěpánek
Herec, režisér, dramatik, dramaturg, překladatel, spisovatel, redaktor, publicista a divadelní ředitel Jan Nepomuk Štěpánek (19. 5. 1783 – 12. 2. 1844) se narodil v Chrudimi. Roku 1800 odešel studovat teologii do Prahy, studia ale na rok přerušil.
Po návratu začal překládat hry německých dramatiků a účinkovat v ochotnických hrách na Malé Straně. Od roku 1805 se pak definitivně rozhodl pro divadlo a nastoupil jako herec a nápověda Malostranského divadla. Také začal působit v řadě dobročinných institucí, v nichž působil ostatně i po celý zbytek života, redigoval a vedl časopis Česká včela.
Ve Stavovském divadle se vypracoval od ochotníka přes pomocníka ředitele a dramaturga českých představení až na pozici tajemníka, kterým byl jmenován roku 1816. Rok nato byl jmenován čestným občanem Prahy, roku 1820 obdržel zlatou medaili císaře Františka I. a roku 1824 pak byl spolu s hercem F. Polawským a operním pěvcem J.W. Kainzem pověřen vedením divadla.
Za svého působení ve Stavovském divadle se zasloužil o návrat českých her do repertoáru Stavovského divadla po roce 1812, položil základ českému divadlu, svou dramaturgií přitáhl měšťany s prostým vzděláním a rozšířil tak lásku k divadlu mezi další vrstvy obyvatel. Za jeho působení zde bylo nastudováno více než 120 českých her, významnou měrou propagoval také evropskou operu. Rozvinul za svého působení také operní dramaturgii, významně se podílel i na rozvoji baletu, zpěvohry a pantomimických představení. Jeho překladatelská činnost v počátcích českého divadla dala základ pro rozvoj českého divadelnictví.
Mezi jeho nejznámější hry patří: Břetislav První, český Achilles, aneb Vítězství u Domažlic (1812), Obležení Prahy od Švejdů (1812), Čech a Němec (1816), Jaroslav a Blažena aneb Hrad Kunětice (1817), Berounské koláče (1818), Loupežníci na Chlumu (1820), Pivovár v Sojkově (1823), Alína aneb Praha v jiném dílu světa (1825).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
