Po kontrole restaurátorů, termosanaci, která konstrukci zbavila dřevokazného hmyzu, a stavebně historických průzkumech přišli na řadu pokrývači, kteří všude, kde bylo potřeba, vyměnili staré šindele za nové.

Opravy vyjdou na necelých devatenáct milionů korun. Památkově chráněný kostel v parku na soutoku Labe a Orlice by měl být opět přístupný do konce roku 2018.

Rekonstrukci dřevěného kostelíku v Jiráskových sadech, který slouží pravoslavným věřícím z Hradce Králové a okolí, chtělo město provést už před lety za pomoci dotací z norských fondů. Tento záměr však nedopadl, a tak město provádí rekonstrukci z vlastních zdrojů. „Obnova kostela sv. Mikuláše se naposledy uskutečnila v roce 1935 jako součást jeho transferu do Hradce Králové. Po více než 80. letech je žádoucí tuto v Hradci Králové výjimečnou kulturní památku zabezpečit pro další léta. Mimo restaurování a zásahu proti dřevokazným škůdcům bude kostel doplněn o hromosvod, požární i bezpečnostní zabezpečovací systém a hasicí zařízení. Nechceme, aby tato královéhradecká památka s velmi zajímavou historií dopadla jako dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Hrabůvce, který do základu vyhořel dne 2. dubna 2002, přestože jeho hašení bylo zahájeno do 11 minut od nahlášení požáru. Obnovu kostela sv. Mikuláše komplikují nástěnné malby na vnitřních roubených stěnách, polychromovaný a zlacený ikonostas, žertvenik, prestol a další vybavení. Aby se nemuselo přemisťovat toto vybavení z první třetiny 19. století do klimatizovaného muzea, je součástí obnovy instalace zařízení pro úpravu parametrů vnitřního klimatu. Hodnota kostela s vnitřním vybavením je zvýšena skutečností, že je využívaný po 400 let ke svému původnímu určení, rekonstrukcí je proto upřednostněna živá funkce před muzealizací zlaceného a polychromovaného vybavení,“ dodává Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče.

Stavba kostela trvala šestnáct dní

Kostel byl postaven z jedlových trámů, které byly pokáceny v letech 1598 až 1607, tzn. je o 100 let mladší, než se předpokládalo. Části roubení presbytáře jsou z jedlí pokácených v letech 1747 až 1748, tj. odpovídají období transferu kostela do Malé Poľany. Západní věž je postavena po roce 1801. Další trámy pocházejí z roku 1934 až 1935, tj. z období přesunu do Hradce Králové. Stáří dřeva bylo zjištěno dendrochronologickou metodou, je tedy přesné. Na základě analýzy vnitřní výmalby bylo zjištěno, že kostel postavený v Habuře byl větší než kostel transferovaný z Malé Poľany do Hradce Králové. Tzn., že při přesunu kostela do Malé Poľany byly původní tramy využity jako stavební materiál pro stavbu menšího kostela. V Habuře byla tedy postavena replika kostela, který tam patrně nikdy v této podobě nestál. Zajímavostí je kratičký čas, který uplynul od první nabídky kostela až po jeho postavení v Hradci Králové. V polovině březnu 1935 přišla městu nabídka na získání kostela v Niklové a Nižním Mirošově. Již počátkem dubna delegace města navštívila Slovensko a vybrala si kostel v Malé Poľaně, počátkem května byla vyřízena všechna povolení a sepsána kupní smlouva a již 17. června 1935 byla zahájena stavba kostela, která trvala šestnáct dní. Celá akce od nabídky, výběru na místě, odsouhlasení úřady na Slovensku a v zastupitelstvu v Hradci Králové, rozebrání, převoz a postavení v Hradci Králové a po ukončení stavby trvala tři a půl měsíce.

Průběh rekonstrukce můžete sledovat i prostřednictvím reportáží, odkazy najdete ZDE